Srdečně zveme na zářijový třídenní Festival duševního zdraví do řevnického Dřeváku. Jak můžete vidět na pozvánce, chystáme pro vás bohatý program
Zjistit vícePodle Americké psychiatrické asociace jsou duševní onemocnění (v medicínské terminologii se většinou používá pojem duševní porucha) "zdravotní problémy, které zahrnují změny v emocích, myšlení nebo chování (případně jejich kombinaci). Duševní onemocnění jsou spojena se stresem a/nebo problémy s fungováním v sociálních, pracovních či rodinných aktivitách.
Zjistit víceOdborníků v oblasti péče o duševní zdraví je mnoho a občas je obtížné vyznat se v tom, kdo je ten pravý, na koho se můžeme obrátit. V tomto příspěvku popíšeme, jaký je rozdíl mezi jednotlivými odborníky a jak je možné ověřit, zda hledáme toho správného.
Zjistit víceNa pokojích v nemocnicích včetně jednotek intenzivní péče (JIP) má být podle pokynu ministerstva zdravotnictví umožněna nepřetržitá přítomnost rodiče či zákonného zástupce hospitalizovaného dítěte. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvádí v metodickém pokynu, který vznikl v reakci na podnět Kanceláře veřejného ochránce práv. Oslovila ji matka, která v době epidemie covidu-19 nemohla několik dní vidět svou tříměsíční hospitalizovanou dceru. O vydání pokynu dnes MZd informovalo v tiskové zprávě. Metodika neurčuje žádnou věkovou hranici hospitalizovaných dětí pro tento nárok, týká se všech nezletilých.
Zjistit víceLidí, kterým vzniká nárok na vrácení doplatků za léky zaplacené v lékárně, každý rok přibývá. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jejímiž pojištěnci je asi 60 procent obyvatel ČR, dnes v tiskové zprávě informovala, že za první pololetí tento nárok vznikl přibližně 370.000 lidem. Před dvěma lety jich bylo zhruba o 100.000 méně. Pojišťovna jim letos zatím vyplatí asi 273 milionů korun. Za loňský rok to bylo od všech sedmi zdravotních pojišťoven více než miliarda korun.
Zjistit víceAkcie americké farmaceutické společnosti Eli Lilly posílily od začátku tohoto roku už téměř o polovinu. Za posledních pět let pak přírůstek činí přes 400 procent. Podobnou jízdu mají za sebou akcie dánského rivala, společnosti Novo Nordisk. Obě firmy spojuje sázka na lukrativní kartu: vývoj léků proti obezitě, jak popisuje britský list Financial Times.
Zjistit víceSnažila se o co nejrychlejší, ale zároveň nejbezpečnější zpřístupnění prevence a terapie covid-19, komunikovala směrem k veřejnosti nejnovější poznatky i vyvracela dezinformace. Role Evropské lékové agentury (EMA) byla během covidové krize důležitější než kdy dříve – a protože se osvědčila, posílil i její mandát. To, jakou roli sehrála Evropská léková agentura během covidové krize, nyní shrnuje nová zpráva vydaná pod názvem Reakce EMA na pandemii covid-19: lidské zdraví na prvním místě.
Zjistit vícePsychomodulační látky a nové psychoaktivní látky – to jsou dvě nové kategorie pro psychoaktivní látky, s nimiž přichází poslanecká novela zákona o návykových látkách. Zatímco do psychomodulačních látek by měl spadat kratom a nízkopotentní konopí, mezi nové psychoaktivní látky se má do začátku zařadit HHC. Novela, která byla nyní poslána do připomínkového řízení, tak má ošetřit doposud šedou zónu, zabránit prodeji mladistvým a zajistit ochranu spotřebitelů.
Zjistit víceVědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Zjistit víceOdhaduje se, že v České republice žije možná až 40 tisíc lidí infikovaných virem hepatitidy C (HCV), a to přesto, že nikdy neužívali drogy. Otestovat by se proto podle lékařů měly i osoby z rizikových skupin. Jednou z nich jsou diabetici, u nichž byla vysledována vyšší prevalence této infekce. Podle nových zjištění totiž HCV může přispívat ke vzniku cukrovky. Dobrou zprávou je, že onemocnění je relativně snadno vyléčitelné a počty nakažených v Česku dlouhodobě klesají. Na tiskové konferenci v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) ke Světovému dni hepatitidy zasedl panel odborníků.
Zjistit víceZákon hovoří jasně – elektronický recept může lékař předepsat buďto na chráněný (obchodní) název, nebo na léčivou (účinnou) látku. K tomu lékaři využívají některý ze speciálních softwarů, které jsou kompatibilní se systémem eRecept, spravovaným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tyto softwary vyvíjejí soukromé firmy a přestože mají hodně společného, v něčem se liší. Některé z nich například lékařům vůbec neumožňují napsat recept na název účinné látky, tedy provést generickou preskripci, vždy musí zadat obchodní název léku. Často výdej změní až lékárník, a to když pacientovi nabídne levnější generikum. Pokud ovšem lékař na receptu vysloveně uvedl pokyn „nezaměňovat“, pak musí být vydáno, co je napsáno.
Zjistit víceStátní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal výroční zprávu za rok 2022. Konstatuje v ní například, že počet žádostí o odborné posouzení registrace léčivých přípravků sice celkově meziročně klesl, v některých kategoriích ale naopak stoupá. Díky revizím úhrad, které úřad provedl, bylo podle jeho odhadů uspořeno přes 3,25 miliard korun. SÚKL také uveřejnil počty kontrol, které v loňském roce provedl a připomněl, na jakých legislativních změnách se podílel.
Zjistit víceRedukce dětských oddělení, podpora rezidenčních míst či snížení administrativní zátěže. To jsou některé z desetibodového seznamu doporučených změn pro praktické lékařství pro děti a dorost (PLDD), které na jedné z nedávných schůzí senátního Výboru pro zdravotnictví představil předseda České pediatrické společnosti ČLS JEP Jiří Bronský. Zdravotnický deník se na prezentované „desatero“ zeptal předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové. Se kterými body souhlasí a co podle ní současná česká pediatrie potřebuje nejvíce?
Zjistit víceMožné riziko myšlenek na sebevraždu a sebepoškozování u léčivých přípravků obsahujících účinné látky označované jako agonisté receptoru GLP-1 přezkoumají experti Evropské lékové agentury. Upozornil na to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých webových stránkách. Agonisté receptoru GLP-1 jsou veřejnosti známé pod svými obchodními názvy jako například Ozempic a Wegovy (které obsahují účinnou látku semaglutid), nebo Saxenda a Victosa (liraglutid). Tyto léky se používají k léčbě diabetu 2. typu a k léčbě obezity. Zejména účinné snižování hmotnosti zajistilo přípravkům popularitu.
Zjistit víceZákon o veřejném zdravotním pojištění prošel novelizací, která od ledna 2024 umožní hrazené očkování proti HPV všem dívkám a chlapcům od dovršení 11 do dovršení 15 let věku – dosud to bylo jen ve 13 letech. Změna legislativy vychází z návrhu Senátu, kterému vyhověla Sněmovna. Jak velkou změnu si od této úpravy slibují, jsme se zeptali pacientských organizací. Podle jejich zástupkyň jde o zásadní zlom, který může vést k tomu, že se karcinom děložního hrdla postupně může stát v tuzemské populaci raritním onemocněním. Vysvětlily také, kdo a jak tomuto pozitivnímu trendu může napomoci a jaké překážky, které by mohly úspěchu bránit, je třeba překonat.
Zjistit víceNa první pohled vypadají podobně jako náplasti, a to ne příliš odlišné od těch, které dostanete po odběru krve. Přesto se jedná o pravděpodobně přelomovou technologii, jenž může změnit budoucnost očkování a výrazně zefektivnit očkovací programy. Speciální náplasti s mikrojehličkami mají navíc i jednu zcela zásadní výhodu z pohledu pacientů. Jejich aplikace se obejde bez použití jehel, a z toho důvodu je prakticky bezbolestná a zvladatelná i pro ty, kteří mají právě z jehel strach.
Zjistit víceMnohé moderní způsoby léčby a technologické novinky nabízí svým pacientům čerstvě otevřené berounské Centrum duševní rehabilitace společnosti AKESO holding. Jednou z nejzajímavějších je unikátní osvětlení celé rozsáhlé budovy respektující přirozené biorytmy, které v našem těle podporuje běžné sluneční světlo, a díky tomu zefektivňující používané léčebné intervence. Krom toho nabízí centrum chronobiologickou fototerapii, tedy intenzivní léčbu jasným světlem, která pomáhá pacientům trpícím poruchami spánku, depresemi i dalšími duševními nemocemi.
Zjistit vícePokud si český pojištěnec na základě „českého“ e-Receptu vyzvedne léčivý přípravek v jiném členském státě EU, na místě ho zaplatí sám, a poté u své zdravotní pojišťovny podá žádost o náhradu nákladů, které zaplatil v zahraničí. Na to má zdravotní pojišťovna 30 dní, u zcela výjimečně složitých případů 60 dní. Jak upozornila VZP, i pokud pojištěnec splní všechny stanovené podmínky, je mu přiznána náhrada nákladů jen do té výše, kterou by zdravotní pojišťovny hradily za lék v ČR.
Zjistit víceTéměř 54 miliard. Tolik Češi v loňském roce utratili za hazard. Objem prohraných peněz v hazardních hrách se tak meziročně navýšil o téměř 14 a půl miliardy korun. Lidé v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií a hraním her musejí navíc častěji vyhledávat služby adiktologů. Vyplývá to ze Zprávy o hazardním hraní a Zprávy o digitálních závislostech v České republice, které na včerejší tiskové konferenci představil národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Zjistit víceSprávní rada VZP na svém včerejším zasedání schválila vyhlášení veřejné zakázky za dva miliony korun na 140 kurzů první pomoci pro zaměstnance a studenty středních škol. Pilotní projekt potrvá do konce roku 2024 a mělo by se v něm proškolit kolem 3500 lidí. Pokud se kurzy setkají s úspěchem, chtěla by v nich VZP pokračovat.
Zjistit víceU lidí, kteří denně berou nízké dávky aspirinu, existuje zhruba o pětinu větší pravděpodobnost vzniku anémie neboli chudokrevnosti, nejčastějšího onemocnění krvetvorby. Aspirin totiž může negativně ovlivnit vstřebatelnost a využitelnost železa, jehož nedostatek anémii často vyvolává. Autoři australsko-americké studie proto lidem, kteří užívají aspirin jako primární prevenci srdečních chorob, doporučují, že by měli zvážit pravidelné krevní testy na anémii a nízkou hladinu železa. Jde o celosvětově vůbec první rozsáhlou studii publikovanou na webu Annals of Internal Medicine, která se zabývá dlouhodobými negativními účinky aspirinu.
Zjistit víceAmerický Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první genovou terapii k léčbě vzácné svalové dystrofie u dětí ve věku čtyř a pěti let za 3,2 milionu dolarů. U Elevidysu, léku biotechnologické společnosti Sarepta Therapeutics se bude muset v již probíhající klinické studii prokázat, že opravdu zlepšuje fyzické funkce a pohyblivost u pacientů trpících Duchennovou svalovou dystrofií, uvádí web CNN. První výsledky z klinické studie léku by měly být k dispozici již koncem letošního roku.
Zjistit víceK rozdílnému přístupu k léčivým přípravkům napříč zeměmi Evropské unie přispívají různé faktory. Thomas Allvin, výkonný ředitel pro strategii a zdravotnické systémy Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), přichází s návrhem na implementaci nástrojů, jako jsou „value-based pricing“ neboli cenotvorba na základě hodnoty, nové platební modely a systém odstupňovaných cen, které podle něj mohou vést k rovnějšímu přístupu k lékům v Evropě. Více o překonávání rozdílů mezi členskými státy řekl v exkluzivním rozhovoru pro Zdravotnický deník, který se uskutečnil během nedávné konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Zjistit víceZkušenost s nedostupností léků má téměř každý Čech, přičemž z výpadků léků respondenti dvakrát častěji viní zvýšenou poptávku než farmaceutické firmy. Tři z pěti by potom akceptovali vyšší cenu léků, pokud by se vyráběly v Evropě. Zvýšené náklady na přesun by však měly hradit farmaceutické firmy, Evropská unie a stát. Celkové porozumění lékové problematice je však v české společnosti velmi nízké. Tyto a další závěry vyplynuly z výzkumu veřejného mínění, který si u agentury STEM/MARK nechala v dubnu letošního roku zpracovat Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Zjistit víceNechat pacienty umírat v bolestech je stále v některých chudších zemích běžné. Za problémem stojí přístup k morfinu, který bývá omezený. Důvodem mohou být nepravidelné dodávky dané nedostatečným financováním, legislativní bariéry a regulace, ale také dezinformace. Přístup k morfinu pro lékařské použití monitoruje nová zpráva Světové zdravotnické organizace pod názvem Left behind in pain, tedy Zanecháni v bolestech.
Zjistit víceMezi nejpalčivější problémy primární péče patří podle jejích zástupců krom rozevírání nůžek mezi ambulantní a nemocniční sférou a nedostatkem financí také existence preskripčních omezení, které praktikům znemožňují předepisovat svým pacientům i některé zcela běžné léky, a neefektivně fungující síť pohotovostí. O těchto tématech diskutovali zástupci praktiků, ministerstva i plátců u kulatého stolu s názvem Budoucnost primární péče v České republice, který společně pořádaly čtyři odborné společnosti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v diskuzi připustil zrušení některých preskripčních omezení.
Zjistit víceNa úrovni Evropské unie vzniká podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mechanismus, aby si země mohly pomáhat s nedostatkem léků. Vznikne kvůli tomu pracovní skupina. Je podle něj potřeba společný postup se sousedními státy, aby léčiva kvůli volnému trhu nechyběla v pohraničí. Jedná proto s Rakouskem, Německem, Slovenskem a Polskem. Řekl to dnes novinářům. Na podzim bude podle něj léků dostatek, pomůže podle něj i novela, kterou dnes projedná vláda.
Zjistit víceVedení Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (PNKM) včetně ředitele Pavla Poláka dnes po sporech s částí personálu rezignovalo na své funkce, odejde ke konci června. Polák to uvedl ve zprávě zveřejněné na webu nemocnice. Vedením nemocnice bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pověřen ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. Výběrové řízení bude po prázdninách, řekl dnes ministr novinářům. Lékaři, kteří podali na protest proti řediteli výpovědi, ČTK sdělili, že Polákovo rozhodnutí rezignovat uvítali. Válek opakovaně uvedl, že péče o pacienty není ohrožena.
Zjistit vícePoptávka po přípravku Ozempic, injekčním léku na cukrovku, který zároveň pomáhá hubnout, stále roste a v řadě lékáren chybí. Mnozí lidé proto hledají alternativu. Především na sociální síti TikTok se nyní stala trendem látka zvaná berberin, která by měla mít podobné účinky na hubnutí jako Ozempic. Jde přitom o přírodní látku. Berberin se získává z rostlin, jako je zlatobýl a dřišťál, a má bohatou historii užívání v Asii, především při léčbě gastrointestinálních problémů. Přestože některé výzkumy potvrdily jeho potenciální přínos pro léčbu hypertenze či inzulínové rezistence, vědecká komunita se stále rozchází v názoru na jeho účinnost při hubnutí. O novém trendu píše americký deník The New York Times.
Zjistit víceKonferenci na téma zdržení vstupu nových léků na český trh pořádala [23.5.] Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Hlavní téma byl návrh Evropské komise, jenž zkracuje ochranu klinických dat u inovativních léčiv.
Zjistit víceNespavost, dlouhé usínání či časté probouzení vedou k rozvoji duševních poruch. U psychiatrických pacientů špatné spaní signalizuje i zřejmě se blížící relaps. Podle psychiatrů nespavost zvyšuje až 2,5krát riziko sebevraždy.
Zjistit víceJe tomu více než pět let, co se ve Fakultní nemocnici Olomouc poprvé objevili fenka peruánského naháče Hanička a britská modrá kočka Jonáš, svěřenci terapeutky Jany Dohnalové, aby pacientům Oddělení geriatrie předali pozitivní energii a pomohli tak v jejich léčbě. Při tzv. zooterapii, podpůrné léčebné metodě, se využívá příznivého působení zvířat na zdraví člověka. FN Olomouc prostřednictvím svého Dobrovolnického centra za tu dobu rozšířila nejen řady poskytovatelů této certifikované služby, ale také počet zvířat, které pacientům zlepšují náladu. Už to nejsou jen psi a kočky – od loňského podzimu lze v největším zdravotnickém zařízení na střední Moravě potkat i poníky.
Zjistit víceK prevenci onkologických, metabolických i neurologických nemocí patří i starost o střevní mikrobiom. Jeho narušení totiž zvyšuje vnímavost k infekčním nemocem i duševním chorobám.
Zjistit víceCelkovou anestezii a analgosedaci, tedy zklidnění pacienta pomocí léků, uhradí zdravotní pojišťovny při ošetření zubů vybraným pacientům, třeba s psychickým onemocněním. Úhrady sedace pro dětské pacienty jsou komplexnější.
Zjistit víceInovativní léky na roztroušenou sklerózu [RS] v Česku užívá až 70 procent pacientů s RS. Lékaři je smějí s ohledem na formu nemoci předepisovat už po první atace. Ve výběru správné léčby lékařům pomáhá registr zvaný ReMuS.
Zjistit víceI když národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil aktivně dlouhodobě prosazuje legalizaci konopí v Česku, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] to na schválení potřebné normy od ledna 2024 zatím nevypadá.
Zjistit víceŠkolákům po celé České republice by měly pomáhat mobilní týmy duševního zdraví. Ulevit mají žákům, kterým se kvůli dlouhým čekacím dobám nedostane rychlé pomoci od dětských psychologů. Dva pilotní týmy složené z psychologů, sociálních pracovníků, speciálních pedagogů a zdravotních sester fungují už nyní na Kutnohorsku. Projekt financovaný z norských fondů má po dvou letech skončit, ministerstvo školství však chce podobnou službu zavést po celé republice. Multidisciplinární týmy budou dětem, jejich blízkým i učitelům pomáhat zdarma.
Zjistit více„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Zjistit víceZa nezapsání přijatých léků do skladových zásob budou lékárnám hrozit finanční tresty až ve výši 20 milionů korun, nyní činí až dva miliony korun. Důvod je nelegální vývoz léků z Česka do zahraničí.
Zjistit víceUmělá sladidla tělesnou hmotnost nesnižují. Naopak jejich dlouhodobé užívání podle Světové zdravotnické organizace [WHO] přispívá k rozvoji hepatitidy B, diabetu a nemocím oběhové soustavy. U starších lidí mohou vést sladidla k předčasné smrti.
Zjistit vícePoruchy příjmu potravy často vnímáme jako onemocnění, která postihují téměř výhradně ženy a dívky. Ačkoliv je tento přístup do značné míry oprávněný, vyskytují se i v mužské části populace skupiny, které jsou nemocemi tohoto typu ve zvýšené míře ohroženy.
Zjistit víceS odvoláním na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv farma výrobci tvrdí, že od loňského září do letošního března dodali na český trh oproti předchozím obdobím o desítky procent více léků. Kritiku ministra zdravotnictví Válka proto odmítají.
Zjistit víceAntivirotická léčba pacientů s HIV v Česku vyšla v roce 2021 na 621 milionů korun. To je v průměru 200 tisíc korun na pacienta a rok. Loni u nás laboratoře zachytily 292 nově HIV+ osob. Ukrajinští azylanti se evidují zvlášť.
Zjistit víceNeustupující kašel doprovázený hustými hleny dokáží lékaři z Fakultní Thomayerovy nemocnice [FTN] u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí [CHOPN] nově léčit elektrickými pulzy směřovanými na sliznici dýchacích cest.
Zjistit víceVakcíny na účinnou léčbu rakovin, srdečních a vzácných nemocí slibují do roku 2030 na trhy uvést farmaceutické firmy. Vývoj nových léků urychlila pandemie covidu a zkušenosti s novou mRNA technologií.
Zjistit víceMyozitida vyvolává záněty svalstva, čímž ho vážně oslabuje. Pacienti pak mají problém s pohybem, jen těžko zvedají ruce a nohy. Příčiny onemocnění lékaři neznají. Progresi nemoci mírní farmakoterapie a stálé posilování svalů.
Zjistit více„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Zjistit víceEvropská komise [EK] představila novu Farmaceutickou strategii v rámci evropské zdravotní unie. Cílí na zajištění rovnoměrné dostupnosti léků v zemích EU, zrychlení vstupu nových léků na unijní trh a udržení inovací na unijní půdě.
Zjistit víceOrganizace z oblasti duševního zdraví se ohradily proti výrokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] o reformě psychiatrie. Podle něj změny vedly k současnému zhoršení dostupnosti péče, s čímž organizace ale nesouhlasí.
Zjistit více
Mindfulness je technika, která se vposledních třech dekádách velmi rozšířila napříč společností. Její kořeny však sahají až 2 500 let zpátky, konkrétně do tradic buddhismu (Creswell, 2017). V překladu se dá o mindfulness mluvit jako o „vnímání“ nebo „bdělosti“. Pozitivní vliv užívání technik mindfulness je možné v běžném životě pozorovat jak ve fyzickém, tak psychickém zdraví.
Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs dnes [18.4.] znovu apeloval na změnu financování lékáren na fixní odměny místo podílu z ceny léku. Omezit by se podle něj mělo zakládání nových lékáren v místech, kde už lékárna funguje.
Na počínající Parkinsonovu nemoc u 90 procent pacientů upozorní ztráta čichu a střevní potíže. To ještě v době absence třesu, svalové ztuhlosti a psychických potíží. Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší výsledky léčba přinese.
Zjistit vícePrevencí ztráty svalové síly zvané dynapenie je vedle pohybu i dostatek vitamínu D. Jak potvrzují studie, tak vitamín D pomáhá tělu při obnově a kontrakcích svalů. Svalová síla ubývá obvykle u starších lidí, čímž u nich roste riziko úrazů.
Zjistit víceDětští a dorostoví psychiatři budou od roku 2024 poskytovat pacientům novou zdravotní službu z oboru telemedicíny, a to výkon „Distanční kontakt v pedopsychiatrii“ při využití videokamery.
Zjistit víceAmerický senátor John Fetterman poprvé od své hospitalizace otevřeně promluvil o svých vážných problémech s depresí. Učinil tak v rozhovoru pro CBS Sunday Morning.
Zjistit víceVýsledkem jednání sněmovní delegace v Jižní Koreji nejsou „jen“ dodávky v Koreji vyrobených léků do Česka pro následující sezonu respiračních nemocí. Při návštěvě zazněly i úvahy o přesunu části farma výroby do České republiky.
Zjistit víceNemocnice mohou u Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] žádat o dotace na rekonstrukci a výstavbu psychiatrických oddělení. Ve dvou výzvách z Integrovaného operačního regionálního programu [IROP] resort rozdělí 700 milionů korun.
Zjistit víceDíky skenům mozku vědci získali nové poznatky o silně psychotropní látce dimethyltryptamin [DMT], kterou obsahuje známý psychotropní nápoj peruánských šamanů ayahuasca. Skeny potvrdily silné účinky DMT na lidský mozek.
Zjistit vícePřeshraniční preskripce umožní českým pacientům vyzvednutí léků na předpis v zahraničí. Kdy? Brzy, uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Podle něj se nyní systém testuje v produkčním prostředí s ostatními státy EU.
Zjistit víceV lidské DNA nachází vědci i část DNA neandrtálců. Geny po neandrtálcích podle nich ovlivňují reakce organismu na současné nemoci, ale i způsoby žití. A neandrtálské DNA zřejmě stojí i za boomem obezity.
Zjistit víceOprava porouchané DNA pomocí genové terapie je na vzestupu. Skýtá naději pro miliony pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Genová terapie ale má svá úskalí. Je drahá, ne všem dostupná a hrozí její zneužití v reprodukční medicíně.
Zjistit víceBritský vládní zdravotní ústav NICE tento týden schválil pro použití v Anglii injekce na hubnutí Wegovy společnosti Novo Nordisk. Injekce jsou podle úřadu bezpečné, účinné a cenově dostupné. Léku ale předchází kontroverzní pověst.
Zjistit víceElektronicky vydaný recept neboli eRecept platí čtrnáct dnů. Lékař jej může vystavit i na delší dobu, nejdéle na jeden rok. Existují ale i další typy eReceptů s jinou platností. Například opakovací recept či eRecept z pohotovosti.
Zjistit víceI politici mají duševní poruchy. Kvůli svému obrazu na veřejnosti a snaze udržet se ve veřejných funkcích je však často zastírají. Najdou se ale výjimky. Příkladem je demokratický senátor za Pensylvánii John Karl Fetterman. Chlap jako hora…
Zjistit víceCenu inzulinu v USA nově reguluje takzvaný protiinflační zákon na 35 dolarů [cca 760 Kč] na měsíc pro pacienty v systému Medicare. Prezident Joe Biden vyzval výrobce k jeho zlevnění i pro ostatní diabetiky. Zatím zareagovala společnost Eli Lilly.
Zjistit více
Odolné superbakterie stále více ohrožují zdraví lidí na planetě. Svůj podíl na sílící antimikrobiální rezistenci nesou průmyslová odvětví, zemědělství a nadměrná spotřeba. V únorové zprávě to uvedla Organizace spojených národů [OSN].
Zolgensma patří mezi nejdražší léky, které se v Česku hradí ze zdravotního pojištění. Léčí se jím děti se spinální svalovou atrofií [SMA]. SMA ovlivňuje fyzické dovednosti pacienta, jako je schopnost sedět, chodit, jíst a dýchat.
Zjistit víceZhruba tři z pěti dospívajících dívek v USA se v roce 2021 trápily trvalým smutkem. Bylo jich dvakrát víc než chlapci. Deprese, smutek a beznaděj americké teenagery sužují nejvíce za posledních deset let.
Zjistit víceNa potíže pacientů s demencí aktuálně upozornil americký herec Bruce Willis. Akční hrdina onemocněl frontotemporální demencí, jež patří k nejzákeřnějším. Demence se ve vyspělých zemích stává rozšířenou kvůli stárnutí populace.
Zjistit víceV USA i západní Evropě jsou již k dostání léky na hubnutí. V klinických studiích nová generace přípravků dokázala účinně snížit hmotnost obézních lidí zhruba o pětinu. Do Česka tyto léky teprve přijdou.
Zjistit víceÚmrtnost se loni vrátila do období před covidem. Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v roce 2022 zemřelo 120 tisíc lidí, meziročně o 20 tisíc méně. Podle dat za 1. pololetí lidé nejčastěji umírali na nemoci oběhové soustavy.
Zjistit víceZáškrtem loni v Česku onemocnělo pět osob. Výskyt nákazy potvrdilo i Rakousko, Německo, Belgie, Francie a další evropské země. Proti záškrtu se povinně očkují děti, dospělé čeká přeočkování.
Zjistit víceLéky podle České lékárnické komory (ČLnK) zdražily o pět až sedm procent, většinou o koruny či desetikoruny. Obavy ze zásadního navýšení doplatků na léky na recept nejsou na místě, uvedla komora v tiskové zprávě. Po dosažení limitu, který je u seniorů nad 70 let stanovený na 500 korun, zaplacenou částku doplatků zdravotní pojišťovny vrací. Pojišťovny upozorňují, že část lidí nemá správně uvedenou adresu či bankovní účet, peníze se jim proto nedaří vyplatit.
Zjistit víceRozvolnění trhu s marihuanou prosazuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Pro přijetí zákona, jenž by legalizoval konopí již od roku 2024, argumentuje i vyššími příjmy do státní kasy.
Zjistit víceTlak na hrudi a tím vyvolané pocení či nevolnost, to jsou klasické příznaky infarktu u žen i mužů. U některých žen se podle lékařů infarkt často ohlašuje i méně výraznou bolestí na hrudi. Ženy stěží popadají dech a cítí se celkově slabě.
Zjistit více
Specializační vzdělávání zdravotních sester dozná změn, které mají v dlouhodobém horizontu vést ke zkvalitnění péče o onkologické pacienty. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravilo nové nařízení, které krom jiného zavádí dosud chybějící obory vzdělávání sester a dětských sester v oblasti ošetřovatelství v onkologii a hematoonkologii. „Sestra by mohla na základě absolvování této specializace získat některé nové kompetence, čímž se posílí její role v multidisciplinárním týmu,“ slibuje si od nařízení, které je aktuálně v připomínkovém řízení, předsedkyně onkologické sekce České asociace sester (ČAS) Darja Hrabánková Navrátilová. Odborníci z praxe si od nových oborů slibují i to, že jejich absolventkám usnadní a zefektivní komunikaci s pacienty.
Předběžné výsledky probíhajících studií personalizované mRNA vakcíny proti rakovině ukázaly na významný pokles rizika recidivy nemoci i úmrtí pacientů s rakovinou. Alespoň to tvrdí zástupci společnosti Moderna.
Zjistit víceEvropská komise [EK] nejspíš letos v březnu předloží ambiciózní revizi unijní farmaceutické legislativy. Má jít o nejrozsáhlejší dokument za posledních 20 let. Ten mimo jiné upravuje lhůty patentové ochrany léků.
Zjistit víceI když zdravotníky v tuto chvíli nejvíce pálí, že pro pacienty nemají léky, které potřebují, mohly by mít výpadky antibiotik dlouhodobější dopad. Lékaři totiž mohou být při rozsáhlejších výpadcích nuceni použít širokospektrá antibiotika, jejichž nadužívání podněcuje vznik antibiotické rezistence. A protože nedostatek penicilinu a dalších antibiotik není zdaleka jen záležitostí Česka, ale i velké části dalších států, mohlo by se jednat o rozsáhlý problém. Odborníci u nás i v zahraničí se totiž obávají, že návyk předepisovat více širokospektrých antibiotik by mohl přetrvat i poté, co výpadky skončí.
Zjistit více
V dnešní době, kdy hrozí častější výpadky léků, je ještě více než dříve potřeba ukotvit smluvní vztahy mezi dodavateli léčiv a jejich odběrateli z řad nemocnic. Vyrovnané smluvní vztahy totiž mohou výpadky dodávek léků pomoci minimalizovat. „Postupně vidíme, že řada nemocnic už slyší na nutnost úpravy smluvních podmínek,“ řekl ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel. Podle něj mohly vzorové smlouvy fungovat v době, kdy nebyly výpadky, v době, kdy mnoho konkurentů dodávalo na trh zaměnitelné léky, ale v kontextu aktuální doby je potřeba hledat takové smlouvy, které budou oboustranně vyrovnané, a to jak v oblastí sankcí, tak v oblasti výpovědní lhůty. Smluvní vztahy a výpovědní lhůty byly jedním z témat diskuse u kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma Veřejné zakázky a nákup léčiv, kde diskutovali zástupci státu, nemocnic i farmaceutických firem.
Do konce února do Česka dorazí mimořádná dodávka téměř půl milionu balení antibiotik. Vláda dnes [18.1.] schválila mimořádnou úhradu u nás neregistrovaných léků ze zdravotního pojištění. Platí na 12 měsíců.
Zjistit více
Bezpečnostní signál zvýšeného rizika mrtvice u seniorů po očkování novějším typem vakcíny proti covidu-19, který zaznamenaly úřady v USA, se v EU neobjevil. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podle ní dnes o nepotvrzeném podezření informovalo evropské lékové agentury.
Sehnat dnes pro dítě lůžko na psychiatrii nebo dětského psychiatra v nějaké rozumné lhůtě je prakticky nemožné. Dětí s psychickými problémy však přibývá, zatímco dětských psychiatrů je stále nedostatek. Jak z této situace ven, kdo za ni nese vinu a kam až to musí zajít, aby konečně někdo začal něco dělat? Svůj pohled z praxe přibližuje psychiatrička.
Zjistit více
V lednu a únoru dorazí do ČR téměř půl milionu antibiotik různých kategorií. Sirupu na horečku pro malé děti se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka dovezlo již dostatečné množství na čtvrt roku. Situace s výpadky by se měla stabilizovat do začátku března, dodal na dnešní tiskové konferenci náměstek Jakub Dvořáček, který zároveň potvrdil, že příští týden bude o možnosti nákupu antibiotik pro státy EU jednat krizový úřad Evropské komise HERA. Válek dnes také znovu vyzval veřejnost, aby neskupovala léky do zásoby, protože pak se nemusí dostat těm, kteří je skutečně potřebují.
Cévní mozkové příhody (CMP) představují třetí nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Mortalitu přitom zásadně snižuje dodržování doporučených postupů. I proto se jedná o jednu z oblastí, kde vznikly první ukazatele, jež dokáží reálně změřit a porovnat výsledky a kvalitu péče poskytované pacientům s CMP. A jejich využití v praxi již přináší první výsledky. Na konci listopadu se na ministerstvu zdravotnictví sešla Komise pro cerebrovaskulární péči, aby vůbec poprvé porovnala a vyhodnotila přehledy plnění stanovených indikátorů specializovanými centry. „Nyní čekáme na jejich reakci na naše hodnocení a budeme diskutovat o případných opatřeních k nápravě. K některým však centra přistupují již teď,“ sdělil Zdravotnickému deníku Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a jeden z členů Komise.
Zjistit víceElektronický očkovací průkaz formou aplikace v mobilu by mohl fungovat už letos. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] plánuje vyjít z covidové aplikace Tečka, kterou nově pojmenovalo jako EZ karta.
Zjistit víceLéčivá látka molnupiravir, kterou na léčbu covidu-19 už běžně předepisují i praktičtí lékaři, podporuje rozvoj i vážné mutace viru SARS-CoV-2. Molnupiravir totiž podněcuje v těle pacienta tvorbu mutací po celém genomu viru.
Zjistit víceSrdečně zveme na zářijový třídenní Festival duševního zdraví do řevnického Dřeváku. Jak můžete vidět na pozvánce, chystáme pro vás bohatý program
Zjistit víceMáme velkou radost, že jsme dostali od správců sítě sociálních služeb v Praze zelenou pro budování Domu zotavení, neboli Recovery house. Tomu předcházelo několikaleté plánování a uvažování, jak smysluplně tuto, v Česku málo známou službu vybudovat a financovat. Z Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020–2030 vyplývá, že je to služba chtěná, ale vzhledem k postavení někde mezi sociálními a zdravotními službami je obtížné jí provozovat. Ale nám se to konečně podaří! Dům zotavení začínáme letos budovat v rámci restrukturalizace (plánovaných změn) služby chráněného bydlení, které spadá pod Centrum Nábřeží.
Zjistit vícePodle Americké psychiatrické asociace jsou duševní onemocnění (v medicínské terminologii se většinou používá pojem duševní porucha) "zdravotní problémy, které zahrnují změny v emocích, myšlení nebo chování (případně jejich kombinaci). Duševní onemocnění jsou spojena se stresem a/nebo problémy s fungováním v sociálních, pracovních či rodinných aktivitách.
Zjistit víceO sociálních sítích a jejich negativním vlivu na psychické zdraví je dnes již napsáno mnoho článků, důležité je také zmínit, že sociální sítě nám mohou nabídnout i zajímavé informace a samotné tipy, jak naše duševní zdraví podpořit. V tomto příspěvku uvádíme několik profilů a webových stránek věnujících se osvětě duševního zdraví a přinášejících informace a témata, které pro nás mohou být inspirující.
Zjistit víceOdborníků v oblasti péče o duševní zdraví je mnoho a občas je obtížné vyznat se v tom, kdo je ten pravý, na koho se můžeme obrátit. V tomto příspěvku popíšeme, jaký je rozdíl mezi jednotlivými odborníky a jak je možné ověřit, zda hledáme toho správného.
Zjistit vícePodle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nehrozí opakování situace s výpadky léčiv z konce loňského roku. „Plány dodávek počítají s více než 130 tisíci dodávek balení penicilinových tablet a sirupů pro nejmenší děti do začátku října. A s dalšími 170 tisíci do první poloviny listopadu,“ sdělil Válek. Je to přitom víc než loňská spotřeba, loni v září bylo předepsáno 45 tisíc balení tablet a 14 tisíc balení sirupů, řekl Válek na tiskové konferenci.
Zjistit víceNa pokojích v nemocnicích včetně jednotek intenzivní péče (JIP) má být podle pokynu ministerstva zdravotnictví umožněna nepřetržitá přítomnost rodiče či zákonného zástupce hospitalizovaného dítěte. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvádí v metodickém pokynu, který vznikl v reakci na podnět Kanceláře veřejného ochránce práv. Oslovila ji matka, která v době epidemie covidu-19 nemohla několik dní vidět svou tříměsíční hospitalizovanou dceru. O vydání pokynu dnes MZd informovalo v tiskové zprávě. Metodika neurčuje žádnou věkovou hranici hospitalizovaných dětí pro tento nárok, týká se všech nezletilých.
Zjistit víceLéky se shodnou molekulou jsou oficiálně zaměnitelné. Lékaři sice zpravidla předepisují recept na konkrétní obchodní název léčiva, neboť je to v softwarovém rozhraní, v němž e-recepty vystavují, jednodušší a někdy i jediná možnost, lékárníci ale pacientovi mnohdy vydají lék s jiným názvem – tedy provedou tzv. generickou substituci. Jaké k tomu mají důvody? Jak se na věc zaměnitelnosti léků dívají pojišťovny? Například v Německu mají lékárny povinnost nabídnout pacientovi levnější generikum, pokud ho samozřejmě mají. Pomohl by i v Česku státní befel? Zdravotnický deník kvůli tomu oslovil odborníky.
Zjistit víceLidí, kterým vzniká nárok na vrácení doplatků za léky zaplacené v lékárně, každý rok přibývá. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jejímiž pojištěnci je asi 60 procent obyvatel ČR, dnes v tiskové zprávě informovala, že za první pololetí tento nárok vznikl přibližně 370.000 lidem. Před dvěma lety jich bylo zhruba o 100.000 méně. Pojišťovna jim letos zatím vyplatí asi 273 milionů korun. Za loňský rok to bylo od všech sedmi zdravotních pojišťoven více než miliarda korun.
Zjistit víceModerní medicína umí zázraky. Za obrovské peníze ale pouze částečně napravuje problémy, ke kterým u řady pacientů vůbec dojít nemusí. U kulatého stolu k představení publikace s názvem „Česko: přehled zdravotního systému 2023“ na to kriticky poukázal jeden z autorů Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute. Publikace, do které se tentokrát výrazně promítla krize spojená s pandemií covid-19, se pravidelně vydává každých pět let.
Zjistit víceAkcie americké farmaceutické společnosti Eli Lilly posílily od začátku tohoto roku už téměř o polovinu. Za posledních pět let pak přírůstek činí přes 400 procent. Podobnou jízdu mají za sebou akcie dánského rivala, společnosti Novo Nordisk. Obě firmy spojuje sázka na lukrativní kartu: vývoj léků proti obezitě, jak popisuje britský list Financial Times.
Zjistit víceSituace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví, řekl na úvod tiskové konference po dnešním jednání vlády. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.
Zjistit víceSnažila se o co nejrychlejší, ale zároveň nejbezpečnější zpřístupnění prevence a terapie covid-19, komunikovala směrem k veřejnosti nejnovější poznatky i vyvracela dezinformace. Role Evropské lékové agentury (EMA) byla během covidové krize důležitější než kdy dříve – a protože se osvědčila, posílil i její mandát. To, jakou roli sehrála Evropská léková agentura během covidové krize, nyní shrnuje nová zpráva vydaná pod názvem Reakce EMA na pandemii covid-19: lidské zdraví na prvním místě.
Zjistit vícehttps://www.zdravotnickydenik.cz/2023/08/fda-schvalil-prvni-peroralni-lek-na-poporodni-depresi/
Zjistit vícePsychomodulační látky a nové psychoaktivní látky – to jsou dvě nové kategorie pro psychoaktivní látky, s nimiž přichází poslanecká novela zákona o návykových látkách. Zatímco do psychomodulačních látek by měl spadat kratom a nízkopotentní konopí, mezi nové psychoaktivní látky se má do začátku zařadit HHC. Novela, která byla nyní poslána do připomínkového řízení, tak má ošetřit doposud šedou zónu, zabránit prodeji mladistvým a zajistit ochranu spotřebitelů.
Zjistit víceSvětová zdravotnická organizace spolu s UNICEF zveřejnila data a analýzy dokumentující imunizaci v zemích po celém světě v uplynulém roce. Ukazuje se přitom, že oproti roku 2021 se podařilo proočkovat více dětí, stále se ale obecně nepovedlo dosáhnout úrovně doby před covidem, tedy v roce 2019. Proto je i letos naplánována v oblasti imunizace řada aktivit. Zásadní je letošek pro boj proti malárii, kdy mají některé africké země dostat miliony dávek vůbec první vakcíny proti této chorobě. V budoucnu bychom navíc mohli mít k dispozici nové očkování proti tuberkulóze, a to po více než sto letech.
Zjistit víceVědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Zjistit víceÚnikem moči trpí podle urologů každý dvacátý Čech, léčí se ale jen necelá desetina. Odborníci proto chtějí navýšit úhradu inkontinenčních pomůcek a doplatky od zdravotních pojišťoven o 15 procent. Informovali o tom zástupci České urologické společnosti ČLS JEP v tiskové zprávě. Návrh na zvýšení úhrady se bude podle ministerstva zdravotnictví řešit v aktuálně připravované novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zjistit víceOdhaduje se, že v České republice žije možná až 40 tisíc lidí infikovaných virem hepatitidy C (HCV), a to přesto, že nikdy neužívali drogy. Otestovat by se proto podle lékařů měly i osoby z rizikových skupin. Jednou z nich jsou diabetici, u nichž byla vysledována vyšší prevalence této infekce. Podle nových zjištění totiž HCV může přispívat ke vzniku cukrovky. Dobrou zprávou je, že onemocnění je relativně snadno vyléčitelné a počty nakažených v Česku dlouhodobě klesají. Na tiskové konferenci v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) ke Světovému dni hepatitidy zasedl panel odborníků.
Zjistit víceS přípravou antibiotik účinných proti rezistentním bakteriím pomůže zvláštní protein, jehož strukturu a fungování objasnili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (MBÚ AV ČR), kteří se této činnosti věnují již několik let, ve spolupráci s univerzitou v japonském Tokiu. Důležitý spojovací enzym se už nyní využívá pro biosyntézu antibiotik. Výsledky mezinárodní studie publikoval časopis Nature Catalysis.
Zjistit víceZákon hovoří jasně – elektronický recept může lékař předepsat buďto na chráněný (obchodní) název, nebo na léčivou (účinnou) látku. K tomu lékaři využívají některý ze speciálních softwarů, které jsou kompatibilní se systémem eRecept, spravovaným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tyto softwary vyvíjejí soukromé firmy a přestože mají hodně společného, v něčem se liší. Některé z nich například lékařům vůbec neumožňují napsat recept na název účinné látky, tedy provést generickou preskripci, vždy musí zadat obchodní název léku. Často výdej změní až lékárník, a to když pacientovi nabídne levnější generikum. Pokud ovšem lékař na receptu vysloveně uvedl pokyn „nezaměňovat“, pak musí být vydáno, co je napsáno.
Zjistit vícePodle zprávy, kterou tento týden zveřejnila americká Národní akademie věd, inženýrství a lékařství, zemře v USA ročně 371 tisíc lidí kvůli chybné diagnostice nemocí nebo jiných zdravotních stavů a asi 424 tisíc jich kvůli těchto chybám trpí trvalým vážným postižením – například poškozením mozku, slepotou, ztrátou končetin nebo orgánů či metastázující rakovinou. Informaci přinesl web CNN.
Zjistit víceStátní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal výroční zprávu za rok 2022. Konstatuje v ní například, že počet žádostí o odborné posouzení registrace léčivých přípravků sice celkově meziročně klesl, v některých kategoriích ale naopak stoupá. Díky revizím úhrad, které úřad provedl, bylo podle jeho odhadů uspořeno přes 3,25 miliard korun. SÚKL také uveřejnil počty kontrol, které v loňském roce provedl a připomněl, na jakých legislativních změnách se podílel.
Zjistit víceTranspozice směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, zohlednění nové nemoci z povolání v podobě chronického onemocnění bederní páteře či upřesnění přestávek při práci – to jsou novinky, které přináší novela vládního nařízení, jež nyní prošla připomínkovým řízením. V jeho rámci se sice sešla řada připomínek, s těmi by se však mohlo ministerstvo zdravotnictví vypořádat bez zásadních problémů. Novelizace nařízení by tak měla platit od ledna příštího roku.
Zjistit víceRedukce dětských oddělení, podpora rezidenčních míst či snížení administrativní zátěže. To jsou některé z desetibodového seznamu doporučených změn pro praktické lékařství pro děti a dorost (PLDD), které na jedné z nedávných schůzí senátního Výboru pro zdravotnictví představil předseda České pediatrické společnosti ČLS JEP Jiří Bronský. Zdravotnický deník se na prezentované „desatero“ zeptal předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové. Se kterými body souhlasí a co podle ní současná česká pediatrie potřebuje nejvíce?
Zjistit víceVláda by se na svém nadcházejícím zasedání, které je naplánované na tuto středu, měla zabývat novelou zákona o zdravotních službách. Ta přináší tři okruhy novinek – zakotvuje telemedicínu, zabývá se zdravotnickou dokumentací, zejména tou elektronickou, a zavádí úpravy v Národním zdravotnickém informačním systému (NZIS). K novele byla letos v lednu poslána celá řada připomínek (podrobně jsme psali zde), ty se ale nakonec ministerstvu zdravotnictví povedlo vypořádat a materiál putuje na vládu bez zásadních rozporů. Jeho účinnost je v tuto chvíli naplánovaná na začátek roku 2024.
Zjistit víceMožné riziko myšlenek na sebevraždu a sebepoškozování u léčivých přípravků obsahujících účinné látky označované jako agonisté receptoru GLP-1 přezkoumají experti Evropské lékové agentury. Upozornil na to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých webových stránkách. Agonisté receptoru GLP-1 jsou veřejnosti známé pod svými obchodními názvy jako například Ozempic a Wegovy (které obsahují účinnou látku semaglutid), nebo Saxenda a Victosa (liraglutid). Tyto léky se používají k léčbě diabetu 2. typu a k léčbě obezity. Zejména účinné snižování hmotnosti zajistilo přípravkům popularitu.
Zjistit víceNové výkony v oblasti geriatrie a paliativní medicíny, zavedení PSA screeningu či včasný záchyt poruch štítné žlázy v těhotenství – to jsou některé z novinek, s nimiž přichází novelizace seznamu výkonů, která je nyní v připomínkovém řízení. Celkem jsou navrhovány změny u 197 výkonů, z toho 88 ve dvacítce oborů je nových. Předpokládá se přitom, že změny budou mít v příštím roce dopad na rozpočet zhruba ve výši jedné miliardy korun. Novela by měla platit od 1. ledna 2024.
Zjistit víceZákon o veřejném zdravotním pojištění prošel novelizací, která od ledna 2024 umožní hrazené očkování proti HPV všem dívkám a chlapcům od dovršení 11 do dovršení 15 let věku – dosud to bylo jen ve 13 letech. Změna legislativy vychází z návrhu Senátu, kterému vyhověla Sněmovna. Jak velkou změnu si od této úpravy slibují, jsme se zeptali pacientských organizací. Podle jejich zástupkyň jde o zásadní zlom, který může vést k tomu, že se karcinom děložního hrdla postupně může stát v tuzemské populaci raritním onemocněním. Vysvětlily také, kdo a jak tomuto pozitivnímu trendu může napomoci a jaké překážky, které by mohly úspěchu bránit, je třeba překonat.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví přichází s řešením v oblasti dostupnosti léků v České republice. Léčivé přípravky by pro klienty nasmlouvávaly zdravotní pojišťovny, které by jednaly přímo s výrobci. Pokud některá z farmafirem nedodrží uzavřenou smlouvu, bude jí udělena sankce. Informace přinesl server Lidovky.cz.
Zjistit víceNa první pohled vypadají podobně jako náplasti, a to ne příliš odlišné od těch, které dostanete po odběru krve. Přesto se jedná o pravděpodobně přelomovou technologii, jenž může změnit budoucnost očkování a výrazně zefektivnit očkovací programy. Speciální náplasti s mikrojehličkami mají navíc i jednu zcela zásadní výhodu z pohledu pacientů. Jejich aplikace se obejde bez použití jehel, a z toho důvodu je prakticky bezbolestná a zvladatelná i pro ty, kteří mají právě z jehel strach.
Zjistit víceAmerický Úřad pro kontrolu potravin a léčiv [FDA] potvrdil účinnost a bezpečnost léčby Alzheimerovy choroby lékem Leqembi firem Eisai a Biogen. Přípravek nemoc nevyléčí, ale mírní progresi. Roční léčba vyjde na 26 500 USD [cca 582 000 Kč].
Zjistit víceMnohé moderní způsoby léčby a technologické novinky nabízí svým pacientům čerstvě otevřené berounské Centrum duševní rehabilitace společnosti AKESO holding. Jednou z nejzajímavějších je unikátní osvětlení celé rozsáhlé budovy respektující přirozené biorytmy, které v našem těle podporuje běžné sluneční světlo, a díky tomu zefektivňující používané léčebné intervence. Krom toho nabízí centrum chronobiologickou fototerapii, tedy intenzivní léčbu jasným světlem, která pomáhá pacientům trpícím poruchami spánku, depresemi i dalšími duševními nemocemi.
Zjistit víceTuberkulóza, žloutenka kromě typu A, spalničky, ale třeba i syfilis – někteří pacienti trpící těmito a dalšími infekčními chorobami nebudou nově muset být izolováni v nemocnici, stačit by mohla povinná domácí izolace. Nutnost hospitalizace posoudí nemocniční lékař a krajská hygienická stanice. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo upravit vyhlášku, která obsahuje seznam infekcí, kdy je izolace na infekčním oddělení povinná. Do seznamu nemocí, u kterých má nemocný povinnost se podrobit léčbě, přibývají například opičí neštovice nebo černý kašel.
Zjistit vícePokud si český pojištěnec na základě „českého“ e-Receptu vyzvedne léčivý přípravek v jiném členském státě EU, na místě ho zaplatí sám, a poté u své zdravotní pojišťovny podá žádost o náhradu nákladů, které zaplatil v zahraničí. Na to má zdravotní pojišťovna 30 dní, u zcela výjimečně složitých případů 60 dní. Jak upozornila VZP, i pokud pojištěnec splní všechny stanovené podmínky, je mu přiznána náhrada nákladů jen do té výše, kterou by zdravotní pojišťovny hradily za lék v ČR.
Zjistit víceVětší zapojení krajů při plánování služeb zaměřených na péči o duševní zdraví, financování metodiků v oblasti prevence dětského duševního zdraví či kontrola kvality péče a dodržování lidských práv v zařízeních poskytujících péči lidem s duševním onemocněním – to jsou některá z témat, jimž se věnovalo jednání Národní rady pro duševní zdraví, které nyní proběhlo na ministerstvu zdravotnictví. Jednání se významně dotýkalo také resortu práce a sociálních věcí a školství, jehož zástupci se zasedání taktéž zúčastnili.
Zjistit víceTéměř 54 miliard. Tolik Češi v loňském roce utratili za hazard. Objem prohraných peněz v hazardních hrách se tak meziročně navýšil o téměř 14 a půl miliardy korun. Lidé v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií a hraním her musejí navíc častěji vyhledávat služby adiktologů. Vyplývá to ze Zprávy o hazardním hraní a Zprávy o digitálních závislostech v České republice, které na včerejší tiskové konferenci představil národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Zjistit víceČeši si nově mohou léky na předpis vyzvednout ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a zveřejnil jejich seznam. Pacient v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích EU mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.
Zjistit víceSprávní rada VZP na svém včerejším zasedání schválila vyhlášení veřejné zakázky za dva miliony korun na 140 kurzů první pomoci pro zaměstnance a studenty středních škol. Pilotní projekt potrvá do konce roku 2024 a mělo by se v něm proškolit kolem 3500 lidí. Pokud se kurzy setkají s úspěchem, chtěla by v nich VZP pokračovat.
Zjistit víceReforma psychiatrie trvá deset let, spousta práce je ale ještě před námi. Povedlo se spustit síť center duševního zdraví, vybudovat akutní péči ve velkých nemocnicích či odstartovat transformaci psychiatrických nemocnic. Do budoucna je ale třeba do péče více zapojovat nelékařské zdravotníky i další pracovníky, posilovat kompetence sester nebo využívat vzdálenou péči. O tom, jak reforma probíhá, hovořili odborníci v rámci diskuze při otevření Centra duševní rehabilitace Beroun spadající pod zdravotnický holding AKESO, které proběhlo 20. června.
Zjistit víceU lidí, kteří denně berou nízké dávky aspirinu, existuje zhruba o pětinu větší pravděpodobnost vzniku anémie neboli chudokrevnosti, nejčastějšího onemocnění krvetvorby. Aspirin totiž může negativně ovlivnit vstřebatelnost a využitelnost železa, jehož nedostatek anémii často vyvolává. Autoři australsko-americké studie proto lidem, kteří užívají aspirin jako primární prevenci srdečních chorob, doporučují, že by měli zvážit pravidelné krevní testy na anémii a nízkou hladinu železa. Jde o celosvětově vůbec první rozsáhlou studii publikovanou na webu Annals of Internal Medicine, která se zabývá dlouhodobými negativními účinky aspirinu.
Zjistit víceObrovský zájem o léky s obsahem semaglutidu, které jsou určené pro léčbu diabetu druhého typu a obezity, živí příběhy „zázračného zhubnutí“ na sociálních sítích. Přípravky slibující, že obsahují semagtlutid, se ve velkém prodávají přes internet. Před nákupem neověřených léčiv však varuje americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) a upozorňuje, že pro originální přípravky v současnosti vzhledem k trvající patentové ochraně neexistují generika. Lidé, kteří si kupují „kopie“ těchto léčiv, tak v lepším případě dostanou neúčinný, v tom horším vyloženě nebezpečný přípravek.
Zjistit víceAmerický Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první genovou terapii k léčbě vzácné svalové dystrofie u dětí ve věku čtyř a pěti let za 3,2 milionu dolarů. U Elevidysu, léku biotechnologické společnosti Sarepta Therapeutics se bude muset v již probíhající klinické studii prokázat, že opravdu zlepšuje fyzické funkce a pohyblivost u pacientů trpících Duchennovou svalovou dystrofií, uvádí web CNN. První výsledky z klinické studie léku by měly být k dispozici již koncem letošního roku.
Zjistit vícePočet lidí s cukrovkou celosvětově stoupá, a pokud se nic nestane, bude stoupat ještě rychlejším tempem. Podle studie vědců americké Washingtonské univerzity reálně hrozí, že do roku 2050 stoupne počet cukrovkářů dvou a půl násobně – ze současných 529 milionů na 1,31 miliardy. Do roku 2045 přitom budou až tři ze čtyř dospělých s diabetem žít v zemích s nízkými a středními příjmy.
Zjistit víceK rozdílnému přístupu k léčivým přípravkům napříč zeměmi Evropské unie přispívají různé faktory. Thomas Allvin, výkonný ředitel pro strategii a zdravotnické systémy Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), přichází s návrhem na implementaci nástrojů, jako jsou „value-based pricing“ neboli cenotvorba na základě hodnoty, nové platební modely a systém odstupňovaných cen, které podle něj mohou vést k rovnějšímu přístupu k lékům v Evropě. Více o překonávání rozdílů mezi členskými státy řekl v exkluzivním rozhovoru pro Zdravotnický deník, který se uskutečnil během nedávné konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Zjistit víceRegulaci trhu s konopím podporují všechny strany vládní koalice kromě KDU-ČSL. ČTK to dnes sdělila poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Vedení stran (K5) v úterý o konopí jednalo i s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem, který připravuje legislativu potřebnou k regulaci trhu. Kandidát na nového ministra zemědělství Marek Výborny (KDU-ČSL) v úterý řekl, že lidovci mají z výrazné deregulace obavy. Vobořil uvedl, že s vedením lidovců bude jednat příští týden.
Zjistit víceZkušenost s nedostupností léků má téměř každý Čech, přičemž z výpadků léků respondenti dvakrát častěji viní zvýšenou poptávku než farmaceutické firmy. Tři z pěti by potom akceptovali vyšší cenu léků, pokud by se vyráběly v Evropě. Zvýšené náklady na přesun by však měly hradit farmaceutické firmy, Evropská unie a stát. Celkové porozumění lékové problematice je však v české společnosti velmi nízké. Tyto a další závěry vyplynuly z výzkumu veřejného mínění, který si u agentury STEM/MARK nechala v dubnu letošního roku zpracovat Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Zjistit víceDostupnost drog v Evropě zůstává vysoká, zároveň jsou ale lidé na starém kontinentě vystaveni stále širšímu spektru drog ve větším množství forem. Členské státy EU v poslední době také zabavují rekordní množství nelegálních drog. Nejběžněji užívanou ilegální drogou v Evropě zůstává konopí, a zemí, kde ho rekreačně užívá nejvíce lidí, Česká republika. Konstatuje to Evropská zpráva o drogách 2023: Trendy a vývoj, kterou uveřejnila Agentura EU pro drogy.
Zjistit víceNechat pacienty umírat v bolestech je stále v některých chudších zemích běžné. Za problémem stojí přístup k morfinu, který bývá omezený. Důvodem mohou být nepravidelné dodávky dané nedostatečným financováním, legislativní bariéry a regulace, ale také dezinformace. Přístup k morfinu pro lékařské použití monitoruje nová zpráva Světové zdravotnické organizace pod názvem Left behind in pain, tedy Zanecháni v bolestech.
Zjistit víceNárůst antibiotické rezistence v důsledku předepisování zejména širokospektrých antibiotik představuje celosvětovou hrozbu. Evropská rada přijala doporučení, které nabádá k obezřetnému používání antimikrobiálních látek u lidí i zvířat, a poskytuje řadu dobrovolných opatření s cílem snížit riziko. Jak ale dosáhnout správné indikace, aniž by pacient nebyl ohrožen v léčbě? Problematice se věnuje projekt s názvem Prevence antibiotické rezistence, jehož zadavatelem je Státní zdravotní ústav (SZÚ). Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
Zjistit víceMezi nejpalčivější problémy primární péče patří podle jejích zástupců krom rozevírání nůžek mezi ambulantní a nemocniční sférou a nedostatkem financí také existence preskripčních omezení, které praktikům znemožňují předepisovat svým pacientům i některé zcela běžné léky, a neefektivně fungující síť pohotovostí. O těchto tématech diskutovali zástupci praktiků, ministerstva i plátců u kulatého stolu s názvem Budoucnost primární péče v České republice, který společně pořádaly čtyři odborné společnosti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v diskuzi připustil zrušení některých preskripčních omezení.
Zjistit víceEvropská Rada přijala v úterý tento týden doporučení, jehož cílem je zintenzivnit činnost Evropské unie v boji proti antimikrobiální rezistenci (AMR) v oblasti zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Celosvětová hrozba každý rok způsobí úmrtí u více než 35 tisíců lidí.
Zjistit víceNa úrovni Evropské unie vzniká podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mechanismus, aby si země mohly pomáhat s nedostatkem léků. Vznikne kvůli tomu pracovní skupina. Je podle něj potřeba společný postup se sousedními státy, aby léčiva kvůli volnému trhu nechyběla v pohraničí. Jedná proto s Rakouskem, Německem, Slovenskem a Polskem. Řekl to dnes novinářům. Na podzim bude podle něj léků dostatek, pomůže podle něj i novela, kterou dnes projedná vláda.
Zjistit víceNovela zákona o léčivech, která má uložit výrobcům povinnost držet zásoby léků nebo distributorům hlásit jejich zásoby, by měla podle ministerstva zdravotnictví (MZd) začít platit na podzim. Na dotaz ČTK to uvedl Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva. V Česku je kolem 9500 registrovaných léků, výpadky mělo v některých skupinách v posledních dvou letech až 60 procent z nich. Návrh novely, který ve středu projedná vláda, má podle ministerstva pomoci nedostatku léčiv bránit. Výrobci ji kritizují, protože jim zvýší náklady.
Zjistit víceVedení Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (PNKM) včetně ředitele Pavla Poláka dnes po sporech s částí personálu rezignovalo na své funkce, odejde ke konci června. Polák to uvedl ve zprávě zveřejněné na webu nemocnice. Vedením nemocnice bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pověřen ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. Výběrové řízení bude po prázdninách, řekl dnes ministr novinářům. Lékaři, kteří podali na protest proti řediteli výpovědi, ČTK sdělili, že Polákovo rozhodnutí rezignovat uvítali. Válek opakovaně uvedl, že péče o pacienty není ohrožena.
Zjistit víceKvalita péče je v posledních letech čím dál skloňovanějším výrazem. Faktem ovšem je, že její hodnocení má řadu úskalí a ne vždy jsou představy všech účastníků systému plně realizovatelné. Na druhou stranu lze poměrně snadno zlepšovat kvalitu z pohledu pacienta, kde je většina stížností způsobena nevhodnou komunikací. Každopádně je třeba u těchto případů zdůraznit, že v první řadě by si měl pacient stěžovat přímo u poskytovatele, v druhé pak na krajském úřadě/magistrátu. Zdravotní pojišťovny totiž nemají přístup do zdravotnické dokumentace a disponují pouze výkaznickými daty.
Zjistit vícePoptávka po přípravku Ozempic, injekčním léku na cukrovku, který zároveň pomáhá hubnout, stále roste a v řadě lékáren chybí. Mnozí lidé proto hledají alternativu. Především na sociální síti TikTok se nyní stala trendem látka zvaná berberin, která by měla mít podobné účinky na hubnutí jako Ozempic. Jde přitom o přírodní látku. Berberin se získává z rostlin, jako je zlatobýl a dřišťál, a má bohatou historii užívání v Asii, především při léčbě gastrointestinálních problémů. Přestože některé výzkumy potvrdily jeho potenciální přínos pro léčbu hypertenze či inzulínové rezistence, vědecká komunita se stále rozchází v názoru na jeho účinnost při hubnutí. O novém trendu píše americký deník The New York Times.
Zjistit víceLéky na eRecept si od příštího týdne vyzvednou čeští pacienti jako v první zemi Evropské unie v Polsku. Pacienti ale musí počítat s tím, že léky vyzvednuté v cizině sami zaplatí a následně jim je pojišťovna proplatí.
Zjistit víceKonferenci na téma zdržení vstupu nových léků na český trh pořádala [23.5.] Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Hlavní téma byl návrh Evropské komise, jenž zkracuje ochranu klinických dat u inovativních léčiv.
Zjistit víceCelkově se asi jen deset procent Čechů cítí zcela zdravě. Češi chtějí o své zdraví více pečovat, často ale nevědí jak. Brání jim v tom málo času a peněz, slabá vůle a mnohdy nedostupná zdravotní péče.
Zjistit víceNespavost, dlouhé usínání či časté probouzení vedou k rozvoji duševních poruch. U psychiatrických pacientů špatné spaní signalizuje i zřejmě se blížící relaps. Podle psychiatrů nespavost zvyšuje až 2,5krát riziko sebevraždy.
Zjistit víceBulharsko likviduje velké množství vakcín proti covidu, kterým vypršela doba použitelnosti. Další kupovat nechce. Nákup vakcín omezily i další unijní země včetně Česka. O očkování proti covidu není zájem.
Zjistit víceJe tomu více než pět let, co se ve Fakultní nemocnici Olomouc poprvé objevili fenka peruánského naháče Hanička a britská modrá kočka Jonáš, svěřenci terapeutky Jany Dohnalové, aby pacientům Oddělení geriatrie předali pozitivní energii a pomohli tak v jejich léčbě. Při tzv. zooterapii, podpůrné léčebné metodě, se využívá příznivého působení zvířat na zdraví člověka. FN Olomouc prostřednictvím svého Dobrovolnického centra za tu dobu rozšířila nejen řady poskytovatelů této certifikované služby, ale také počet zvířat, které pacientům zlepšují náladu. Už to nejsou jen psi a kočky – od loňského podzimu lze v největším zdravotnickém zařízení na střední Moravě potkat i poníky.
Zjistit víceNové oddělení následné péče pro seniory starší 65 let s demencí či poruchou osobnosti otevřela Psychiatrická nemocnice Písek. Mimo psychiatrickou a psychologickou péči zajistí navazující rehabilitační a fyzioterapeutické služby.
Zjistit víceK prevenci onkologických, metabolických i neurologických nemocí patří i starost o střevní mikrobiom. Jeho narušení totiž zvyšuje vnímavost k infekčním nemocem i duševním chorobám.
Zjistit víceZatímco před 10 lety trápily děti a puberťáky nejčastěji typické problémy související s dospíváním, jako třeba první lásky, vztahy, školu a nebo otazníky kolem sexuálního vyzrávání, dnes řeší nejvíce psychické potíže. Jak to poznat a léčit včas?
Zjistit víceCelkovou anestezii a analgosedaci, tedy zklidnění pacienta pomocí léků, uhradí zdravotní pojišťovny při ošetření zubů vybraným pacientům, třeba s psychickým onemocněním. Úhrady sedace pro dětské pacienty jsou komplexnější.
Zjistit víceEvropský parlament [EP] přijal [1.6.] nová doporučení pro koordinovanou reakci EU na zdravotní hrozbu antimikrobiální rezistence. Jedním z doporučení je vypracování národních akčních plánů proti antimikrobiální rezistenci členskými státy.
Zjistit víceInovativní léky na roztroušenou sklerózu [RS] v Česku užívá až 70 procent pacientů s RS. Lékaři je smějí s ohledem na formu nemoci předepisovat už po první atace. Ve výběru správné léčby lékařům pomáhá registr zvaný ReMuS.
Zjistit víceZdravotní pojišťovny zaplatí očkování proti lidskému papilomaviru a meningokokům nově mládeži ve věku 11 až 15 let. Nyní očkování proti HPV hradí mládeži mezi 13. a 14. rokem věku, proti meningokokům od 14 do 15 let.
Zjistit víceI když národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil aktivně dlouhodobě prosazuje legalizaci konopí v Česku, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] to na schválení potřebné normy od ledna 2024 zatím nevypadá.
Zjistit vícePsychoterapeutickou péči ve zdravotnictví poskytuje kolem 1 500 zdravotnických subjektů. Kapacity služeb však nestačí a čekací doby jsou často více než půlroční. Lidé se proto obrací i na psychoterapeutické služby poskytované mimo zdravotnictví. Jak ale zajistit jejich kvalitu, když stát nemá potřebné nástroje? To by měl změnit nový návrh vázané živnosti, který jasně definuje požadavky pro poskytovatele služeb mimo zdravotnictví.
Zjistit víceŠkolákům po celé České republice by měly pomáhat mobilní týmy duševního zdraví. Ulevit mají žákům, kterým se kvůli dlouhým čekacím dobám nedostane rychlé pomoci od dětských psychologů. Dva pilotní týmy složené z psychologů, sociálních pracovníků, speciálních pedagogů a zdravotních sester fungují už nyní na Kutnohorsku. Projekt financovaný z norských fondů má po dvou letech skončit, ministerstvo školství však chce podobnou službu zavést po celé republice. Multidisciplinární týmy budou dětem, jejich blízkým i učitelům pomáhat zdarma.
Zjistit víceDíky a úctu dárcům těl pro studium anatomie vyjádřili zástupci a studenti 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK] i letos tradičně ekumenickou bohoslužbou. Pitevní zkušenosti získané na lidském těle ani moderní technologie nenahradí.
Zjistit více„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Zjistit více
Příspěvky na péči, průkazy pro zdravotně hendikepované a další dávky pro ně by mohl vyřizovat jeden úřad, zčásti i elektronicky. Nyní příspěvky na péči a státní podpory spravují úřady práce, zdravotní stav žadatelů ale posuzuje sociální správa.
Za nezapsání přijatých léků do skladových zásob budou lékárnám hrozit finanční tresty až ve výši 20 milionů korun, nyní činí až dva miliony korun. Důvod je nelegální vývoz léků z Česka do zahraničí.
Zjistit víceČást pacientů s poruchou funkce štítné žlázy přejde do péče praktických lékařů. Půjde o přesně vymezenou skupinu pacientů s nekomplikovaným průběhem nemoci a nastavenou léčbou. Endokrinologům se tím uvolní kapacity pro vážnější nálezy.
Zjistit víceUmělá sladidla tělesnou hmotnost nesnižují. Naopak jejich dlouhodobé užívání podle Světové zdravotnické organizace [WHO] přispívá k rozvoji hepatitidy B, diabetu a nemocím oběhové soustavy. U starších lidí mohou vést sladidla k předčasné smrti.
Zjistit víceOrganizace Mental Health Europe vyhlásila pro dny od 22. do 28. května Evropský týden pro duševní zdraví. V pořadí čtvrtý ročník, který je na sociálních sítích prezentován pod hashtagem #EuropeanMentalHealthWeek, poukazuje na vztah mezi individuálním duševním zdravím a komunitou, tedy prostředím, ve kterém lidé tráví většinu svého času. Takovou komunitou může být škola, rodina, zaměstnání, jakýkoliv volnočasový kolektiv, ale i např. komunity propojené v internetové síti. Letošní apel na „duševně zdravé komunity“ podporuje i Evropský parlament. Ve středu 24. 5. se v jeho prostorách uskuteční konference s názvem How Mentally Healthy Communities Can Make Us Thrive přenášená také online. Na vizuálech Evropského týdne duševního zdraví se již tradičně objevuje zelená stuha – symbol otevřenosti k duševnímu zdraví.
Zjistit vícePoruchy příjmu potravy často vnímáme jako onemocnění, která postihují téměř výhradně ženy a dívky. Ačkoliv je tento přístup do značné míry oprávněný, vyskytují se i v mužské části populace skupiny, které jsou nemocemi tohoto typu ve zvýšené míře ohroženy.
Zjistit víceOde dneška do neděle 28. května běží Evropský týden pro duševní zdraví vyhlášený organizací Mental Health Europe. V pořadí čtvrtý ročník, který je na sociálních sítích prezentován pod hashtagem #EuropeanMentalHealthWeek, poukazuje na vztah mezi individuálním duševním zdravím a komunitou, tedy prostředím, ve kterém lidé tráví většinu svého času. Letošní apel na „duševně zdravé komunity“ podporuje i Evropský parlament. Ve středu 24. 5. se v jeho prostorách uskuteční konference s názvem How Mentally Healthy Communities Can Make Us Thrive přenášená také online. Z výhod soužití komunity těží i nová služba Fokusu Praha určená pro lidi se závažnými psychickými problémy, takzvaný Dům zotavení.
Zjistit víceS odvoláním na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv farma výrobci tvrdí, že od loňského září do letošního března dodali na český trh oproti předchozím obdobím o desítky procent více léků. Kritiku ministra zdravotnictví Válka proto odmítají.
Zjistit víceAž 450 tisíc obyvatel Česka je v riziku rozvoje problémů v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií. V pracovní den tráví dospělí na internetu v průměru 130 až 150 minut denně, o víkendu 160 až 180 minut. Závislost ohrožuje i děti a mládež.
Zjistit víceAntivirotická léčba pacientů s HIV v Česku vyšla v roce 2021 na 621 milionů korun. To je v průměru 200 tisíc korun na pacienta a rok. Loni u nás laboratoře zachytily 292 nově HIV+ osob. Ukrajinští azylanti se evidují zvlášť.
Zjistit více„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek.
Zjistit víceNeustupující kašel doprovázený hustými hleny dokáží lékaři z Fakultní Thomayerovy nemocnice [FTN] u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí [CHOPN] nově léčit elektrickými pulzy směřovanými na sliznici dýchacích cest.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví vypsalo dotační program z Integrovaného regionálního operačního programu [IROP] v objemu 888 milionů korun na nová a stávající lůžka v psychiatrii. Cílem jsou hlavně lůžka pro děti a dorost.
Zjistit víceVakcíny na účinnou léčbu rakovin, srdečních a vzácných nemocí slibují do roku 2030 na trhy uvést farmaceutické firmy. Vývoj nových léků urychlila pandemie covidu a zkušenosti s novou mRNA technologií.
Zjistit víceOd roku 2024 v Česku podraží léky. Dosud se daní 10% sazbou daně z přidané hodnoty [DPH], od ledna 2024 ale spadnou do nové a jediné snížené 12% sazby. Zdravotnické pomůcky vláda naopak zdaní 12% DPH místo současné 15% DPH.
Zjistit víceMyozitida vyvolává záněty svalstva, čímž ho vážně oslabuje. Pacienti pak mají problém s pohybem, jen těžko zvedají ruce a nohy. Příčiny onemocnění lékaři neznají. Progresi nemoci mírní farmakoterapie a stálé posilování svalů.
Zjistit vícePokutu 696 000 korun uložil svým pravomocným rozhodnutím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] Asociaci velkodistributorů léčiv [AVEL]. Pokutu AVEL dostal za protisoutěžní rozhodnutí sdružení soutěžitelů.
Zjistit více„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Zjistit víceData o očkování evidovaná lékaři úřady elektronicky zatím nesdílejí. A to přesto, že už by mohly. Důvod? Čekají na pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Zavedení elektronického očkovacího průkazu tak nabírá zpoždění.
Zjistit víceEvropská komise [EK] představila novu Farmaceutickou strategii v rámci evropské zdravotní unie. Cílí na zajištění rovnoměrné dostupnosti léků v zemích EU, zrychlení vstupu nových léků na unijní trh a udržení inovací na unijní půdě.
Zjistit víceKouření cigaret zvyšuje riziko rozvoje demencí a dalších neurodegenerací. Kuřáci se v porovnání s nekuřáky i častěji léčí s depresemi, úzkostmi a inklinují k sebevražednému chování.
Zjistit víceOrganizace z oblasti duševního zdraví se ohradily proti výrokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] o reformě psychiatrie. Podle něj změny vedly k současnému zhoršení dostupnosti péče, s čímž organizace ale nesouhlasí.
Zjistit víceFakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) v Brně může od letoška využívat pěstírnu konopí i pro komerční účely. Léky, které tam připraví, by na pultech nemocniční lékárny mohly být už ve druhé polovině letošního roku.
Zjistit více
Mindfulness je technika, která se vposledních třech dekádách velmi rozšířila napříč společností. Její kořeny však sahají až 2 500 let zpátky, konkrétně do tradic buddhismu (Creswell, 2017). V překladu se dá o mindfulness mluvit jako o „vnímání“ nebo „bdělosti“. Pozitivní vliv užívání technik mindfulness je možné v běžném životě pozorovat jak ve fyzickém, tak psychickém zdraví.
Známý 59letý americký rapper Coolio zemřel na předávkování fentanylem. Potvrdily to úřady v Los Angeles. Fentanyl je droga ze skupiny syntetických opioidů. Na předávkování touto látkou v USA každoročně umírá na 70 000 lidí.
Zjistit více
Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs dnes [18.4.] znovu apeloval na změnu financování lékáren na fixní odměny místo podílu z ceny léku. Omezit by se podle něj mělo zakládání nových lékáren v místech, kde už lékárna funguje.
Školení na zlepšení duševního zdraví a psychosociální pohody žáků i učitelů připravil Národní ústav duševního zdraví [NUDZ] spolu se Světovou zdravotnickou organizací [WHO]. Program podpořil Dětský fond Organizace spojených národů [UNICEF].
Zjistit víceNa počínající Parkinsonovu nemoc u 90 procent pacientů upozorní ztráta čichu a střevní potíže. To ještě v době absence třesu, svalové ztuhlosti a psychických potíží. Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší výsledky léčba přinese.
Zjistit víceZávěry aktuální kanadské studie potvrdily současné stanovisko lékařských kapacit. Totiž, že ani mírné pití alkoholu zdraví neprospívá. A dále, že není zdravější než abstinence a život alkohol rovněž neprodlužuje. Naopak.
Zjistit vícePrevencí ztráty svalové síly zvané dynapenie je vedle pohybu i dostatek vitamínu D. Jak potvrzují studie, tak vitamín D pomáhá tělu při obnově a kontrakcích svalů. Svalová síla ubývá obvykle u starších lidí, čímž u nich roste riziko úrazů.
Zjistit více„Reforma péče o duševní zdraví ani její jednotlivé projekty nejsou plody hluboké nenávisti mezi politiky, nýbrž kroky realizované profesionály a profesionálkami potřebné pro důstojný život lidí se zkušeností s duševním onemocněním v ČR,“ píše se v úvodu stanoviska zástupců lidí se zkušeností s duševním onemocněním v Národní radě pro duševní zdraví. Stanovisko, jež podpořily i organizace poskytující lidem s duševním onemocněním sociálně-zdravotní služby (sdružené např. v Asociaci komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví nebo Platformě pro transformaci péče o duševní zdraví), reaguje na nedávné výroky ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, publikované v rozhovoru pro Deník N dne 1. 3. 2023. V něm ministr Válek mj. uvedl, že reforma v předchozích osmi letech „zdevastovala psychiatrii“ a centra duševního zdraví vznikla jen „jako plod upřímné, hluboké nenávisti premiéra Babiše s ministryní Maláčovou“.
Zjistit víceDětští a dorostoví psychiatři budou od roku 2024 poskytovat pacientům novou zdravotní službu z oboru telemedicíny, a to výkon „Distanční kontakt v pedopsychiatrii“ při využití videokamery.
Zjistit víceV Dětské psychiatrické nemocnici [DPN] Opařany pracuje deset psychiatrů a na další čtyři se čeká. Ještě nedávno se hovořilo o ukončení provozu kvůli personální krizi. Pomohla akreditace českobudějovické nemocnice na vzdělávání v dětské psychiatrii.
Zjistit víceAmerický senátor John Fetterman poprvé od své hospitalizace otevřeně promluvil o svých vážných problémech s depresí. Učinil tak v rozhovoru pro CBS Sunday Morning.
Zjistit víceVytvoří umělá inteligence příští průlomový lék? Za celá léta se do vývoje schopnosti umělé inteligence vyvíjet léky investovaly miliardy dolarů. A nyní to vypadá, že se investice začnou vracet.
Zjistit víceVýsledkem jednání sněmovní delegace v Jižní Koreji nejsou „jen“ dodávky v Koreji vyrobených léků do Česka pro následující sezonu respiračních nemocí. Při návštěvě zazněly i úvahy o přesunu části farma výroby do České republiky.
Zjistit víceVyšší cholesterol v krvi nepodmiňuje pouze věk, jak si lidé myslí. Významnou roli v jeho ukládání sehrává genetika, strava i pohyb. I mladší generace by proto podle lékařů měly znát svou hodnotu LDL cholesterolu.
Zjistit víceNemocnice mohou u Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] žádat o dotace na rekonstrukci a výstavbu psychiatrických oddělení. Ve dvou výzvách z Integrovaného operačního regionálního programu [IROP] resort rozdělí 700 milionů korun.
Zjistit víceS diagnostikovanou epilepsií v Česku ročně otěhotní přibližně pět set žen. Epilepsie otěhotnění nevylučuje. Pacientky by však měly s ohledem na užívané léky graviditu plánovat dopředu.
Zjistit víceDíky skenům mozku vědci získali nové poznatky o silně psychotropní látce dimethyltryptamin [DMT], kterou obsahuje známý psychotropní nápoj peruánských šamanů ayahuasca. Skeny potvrdily silné účinky DMT na lidský mozek.
Zjistit víceKladenská nemocnice od března využívá u pacientů s podezřením na mrtvici k vyhodnocení výsledků vyšetření umělou inteligenci.
Zjistit vícePřeshraniční preskripce umožní českým pacientům vyzvednutí léků na předpis v zahraničí. Kdy? Brzy, uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Podle něj se nyní systém testuje v produkčním prostředí s ostatními státy EU.
Zjistit vícePrevence u praktika a gynekologa se od dubna rozšíří o vyšetření na osteoporózu. Ve dvouletém projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny se lékaři zaměří na ženy po menopauze do 59 let a muže od 65 do 69 let. Přístrojově vyšetří starší pacienty.
Zjistit víceV lidské DNA nachází vědci i část DNA neandrtálců. Geny po neandrtálcích podle nich ovlivňují reakce organismu na současné nemoci, ale i způsoby žití. A neandrtálské DNA zřejmě stojí i za boomem obezity.
Zjistit víceVyspělé zdravotnictví i sociální služby se bez moderních technologií neobejdou ani v Česku. Byť to podle mnohých v zavádění telemedicíny, tedy zdravotní péče na dálku, docela zaspalo. Naděje na zlepšení tady ale je.
Zjistit víceOprava porouchané DNA pomocí genové terapie je na vzestupu. Skýtá naději pro miliony pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Genová terapie ale má svá úskalí. Je drahá, ne všem dostupná a hrozí její zneužití v reprodukční medicíně.
Zjistit víceBritští vědci testují léčbu endometriózy pomocí dichloroacetátu. Lék by u nich mohl mírnit menstruační bolesti. Při úspěšné studii by šlo o první nehormonální a nechirurgickou terapii. Endometrióza postihuje ženy v reprodukčním věku.
Zjistit víceBritský vládní zdravotní ústav NICE tento týden schválil pro použití v Anglii injekce na hubnutí Wegovy společnosti Novo Nordisk. Injekce jsou podle úřadu bezpečné, účinné a cenově dostupné. Léku ale předchází kontroverzní pověst.
Zjistit vícePři čtení článku Hlavním kamenem úrazu české psychiatrie je nedostatek personálu, který vyšel na webu Zdravotnického deníku 3. 3. 2023, nacházím několik podstatných pozitivních bodů, které jsem se rozhodl doplnit pohledem zmiňovaných dalších oborů, které se na systému péče o duševní zdraví významnou měrou podílejí. Ano, nezužujme, prosím, téma duševního zdraví pouze na psychiatrickou péči. Vždyť ve zmíněných centrech duševního zdraví podle vládou schváleného Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020–2030 poskytují unikátní, nezastupitelnou péči, vedle sester, psychologů a psychiatrů, peer konzultanti, sociální pracovníci, pracovní konzultanti, krizoví interventi a další kvalifikovaný sociální personál.
Zjistit víceElektronicky vydaný recept neboli eRecept platí čtrnáct dnů. Lékař jej může vystavit i na delší dobu, nejdéle na jeden rok. Existují ale i další typy eReceptů s jinou platností. Například opakovací recept či eRecept z pohotovosti.
Zjistit víceImunoterapii uhradí pojišťovny od dubna i pacientkám s nádorem prsu typu triple negativní. Ale jen v komplexních onkologických centrech [KOC]. Nádor triple negativní je agresivní, rychle metastazuje a častěji zasahuje mladší ženy.
Zjistit víceI politici mají duševní poruchy. Kvůli svému obrazu na veřejnosti a snaze udržet se ve veřejných funkcích je však často zastírají. Najdou se ale výjimky. Příkladem je demokratický senátor za Pensylvánii John Karl Fetterman. Chlap jako hora…
Zjistit vícePéče o pacienty se vzácnými nemocemi není pro poskytovatele zdravotní péče ekonomicky výhodná. Vyžaduje více času, personálu, administrativy i mezioborové spolupráce. Pomoci by mohl koordinátor pro vzácná onemocnění.
Zjistit víceCenu inzulinu v USA nově reguluje takzvaný protiinflační zákon na 35 dolarů [cca 760 Kč] na měsíc pro pacienty v systému Medicare. Prezident Joe Biden vyzval výrobce k jeho zlevnění i pro ostatní diabetiky. Zatím zareagovala společnost Eli Lilly.
Zjistit víceVědecký tým z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (LF MUNI) vyvíjí léčiva na vzácná onemocnění, například na nemoc motýlích křídel.
Zjistit více
Odolné superbakterie stále více ohrožují zdraví lidí na planetě. Svůj podíl na sílící antimikrobiální rezistenci nesou průmyslová odvětví, zemědělství a nadměrná spotřeba. V únorové zprávě to uvedla Organizace spojených národů [OSN].
Zolgensma patří mezi nejdražší léky, které se v Česku hradí ze zdravotního pojištění. Léčí se jím děti se spinální svalovou atrofií [SMA]. SMA ovlivňuje fyzické dovednosti pacienta, jako je schopnost sedět, chodit, jíst a dýchat.
Zjistit víceZolgensma patří mezi nejdražší léky, které se v Česku hradí ze zdravotního pojištění. Léčí se jím děti se spinální svalovou atrofií [SMA]. SMA ovlivňuje fyzické dovednosti pacienta, jako je schopnost sedět, chodit, jíst a dýchat.
Zjistit víceMedicína zná přes šest tisíc vzácných onemocnění. Příčinu ale dokáže léčit sotva u pěti procent z nich. Za většinou vzácných chorob stojí genetika. A jejich diagnostika je složitá, jak dokládá příběh rodiny s Huntingtonovou chorobou.
Zjistit víceZhruba tři z pěti dospívajících dívek v USA se v roce 2021 trápily trvalým smutkem. Bylo jich dvakrát víc než chlapci. Deprese, smutek a beznaděj americké teenagery sužují nejvíce za posledních deset let.
Zjistit víceZa poslední dva roky zrychlila spotřeba léků na deprese a úzkosti v Česku každý rok o sedm procent. Depresí a úzkostmi podle psychiatrů v ČR trpí až 700 tisíc lidí. Roli sehrála pandemie covidu a nyní i válka na Ukrajině a pokračující zdražování.
Zjistit víceNa potíže pacientů s demencí aktuálně upozornil americký herec Bruce Willis. Akční hrdina onemocněl frontotemporální demencí, jež patří k nejzákeřnějším. Demence se ve vyspělých zemích stává rozšířenou kvůli stárnutí populace.
Zjistit víceVýrobci léků kritizují návrh Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], aby drželi měsíční či dvouměsíční zásoby léků na předpis. To od nich žádá připravovaná novela zákona o léčivech. Zároveň si stěžují, že za léky v Česku dostávají málo peněz.
Zjistit víceV USA i západní Evropě jsou již k dostání léky na hubnutí. V klinických studiích nová generace přípravků dokázala účinně snížit hmotnost obézních lidí zhruba o pětinu. Do Česka tyto léky teprve přijdou.
Zjistit víceStabilitu lékovému trhu v Česku přinese nyní připomínkovaná novela o léčivech. Platit by mohla od 1.7. 2023, v horším případě od ledna 2024. Uvedl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Zjistit víceÚmrtnost se loni vrátila do období před covidem. Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v roce 2022 zemřelo 120 tisíc lidí, meziročně o 20 tisíc méně. Podle dat za 1. pololetí lidé nejčastěji umírali na nemoci oběhové soustavy.
Zjistit víceZa biologickou léčbou zřejmě nebudou muset onkopacienti dojíždět do velkých měst. Odborné společnosti s plátci zdravotní péče jednají o uvolnění často užívaných biologických léků, aby je podávaly i ambulance v regionech.
Zjistit víceZáškrtem loni v Česku onemocnělo pět osob. Výskyt nákazy potvrdilo i Rakousko, Německo, Belgie, Francie a další evropské země. Proti záškrtu se povinně očkují děti, dospělé čeká přeočkování.
Zjistit víceÚstav organické chemie a biochemie [ÚOCHB] a americká farmaceutická společnost Gilead Sciences oznámily obnovení společného výzkumného programu Gilead Sciences Research Centre at IOCB Prague [GSRC].
Zjistit víceLéky podle České lékárnické komory (ČLnK) zdražily o pět až sedm procent, většinou o koruny či desetikoruny. Obavy ze zásadního navýšení doplatků na léky na recept nejsou na místě, uvedla komora v tiskové zprávě. Po dosažení limitu, který je u seniorů nad 70 let stanovený na 500 korun, zaplacenou částku doplatků zdravotní pojišťovny vrací. Pojišťovny upozorňují, že část lidí nemá správně uvedenou adresu či bankovní účet, peníze se jim proto nedaří vyplatit.
Zjistit víceČeskou republiku, podobně jako celou řadu dalších států, trápí rozsáhlý výpadek léčiv sahající od antibiotik až po oční kapky. V některých případech je možné připravit v lékárně náhradu, nejde ovšem o řešení, které by šlo použít ve větším měřítku. Jedna věc je, že u řady léků mají výpadky i suroviny, z nichž by bylo možné v lékárně připravit alternativu. Problém je ale také personální kapacita, protože příprava individuálně zhotoveného léku si pochopitelně vyžádá mnohem více času, než vydat komerčně vyráběný lék na recept. S tím také souvisí financování, kdy lékárníci dlouhodobě upozorňují na to, že do jejich segmentu jde ze zdravotního pojištění málo peněz a úhrady by se měly změnit.
Zjistit víceRozvolnění trhu s marihuanou prosazuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Pro přijetí zákona, jenž by legalizoval konopí již od roku 2024, argumentuje i vyššími příjmy do státní kasy.
Zjistit víceVysoké CRP není 100% důkazem bakteriální infekce vyžadující léčbu antibiotiky. Hladina CRP roste i při virových onemocněních, například při zánětu zažívacího traktu. A příčinou vyššího CRP může být i chřipka či RS viry.
Zjistit víceTlak na hrudi a tím vyvolané pocení či nevolnost, to jsou klasické příznaky infarktu u žen i mužů. U některých žen se podle lékařů infarkt často ohlašuje i méně výraznou bolestí na hrudi. Ženy stěží popadají dech a cítí se celkově slabě.
Zjistit víceJen před několika málo dny dvě americké farmaceutické společnosti oznámily, že se stahují z dobrovolného schématu stanovování úhrad za léky, který používá britská Národní zdravotní služba. Je to jen začátek a utržení laviny dalších výrobců léků, kteří už nebudou ochotni za stávajících podmínek dodávat evropským zdravotnickým systémům dostatečné množství léčivých přípravků? Experti britského listu Financial Times se zamýšlejí nad možnými důsledky.
Zjistit více
Specializační vzdělávání zdravotních sester dozná změn, které mají v dlouhodobém horizontu vést ke zkvalitnění péče o onkologické pacienty. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravilo nové nařízení, které krom jiného zavádí dosud chybějící obory vzdělávání sester a dětských sester v oblasti ošetřovatelství v onkologii a hematoonkologii. „Sestra by mohla na základě absolvování této specializace získat některé nové kompetence, čímž se posílí její role v multidisciplinárním týmu,“ slibuje si od nařízení, které je aktuálně v připomínkovém řízení, předsedkyně onkologické sekce České asociace sester (ČAS) Darja Hrabánková Navrátilová. Odborníci z praxe si od nových oborů slibují i to, že jejich absolventkám usnadní a zefektivní komunikaci s pacienty.
Příspěvek na mobilitu 2 900 korun dostanou pacienti na domácí plicní ventilaci nebo oxygenoterapii od úřadu práce po doložení potvrzení od zdravotní pojišťovny, že zdravotnický prostředek skutečně užívají.
Zjistit vícePředběžné výsledky probíhajících studií personalizované mRNA vakcíny proti rakovině ukázaly na významný pokles rizika recidivy nemoci i úmrtí pacientů s rakovinou. Alespoň to tvrdí zástupci společnosti Moderna.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví chce odolnost českého trhu vůči výpadkům léků posílit zřízením resortní pracovní skupiny pod vedením náměstka ministra Jakuba Dvořáčka. Jejími členy budou zástupci ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), České lékárnické komory a také odborných společností. „Chtěli bychom mít připravené scénáře, jak se budou řešit konkrétní situace,“ řekl dnes novinářům na tiskové konferenci náměstek ministra Jakub Dvořáček. „Budeme zvát i distributory, protože část výpadků je způsobena zvýšenou poptávkou a spotřebou,“ dodal.
Zjistit víceEvropská komise [EK] nejspíš letos v březnu předloží ambiciózní revizi unijní farmaceutické legislativy. Má jít o nejrozsáhlejší dokument za posledních 20 let. Ten mimo jiné upravuje lhůty patentové ochrany léků.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] stanovuje v novele zákona o zdravotních službách nové podmínky pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Zároveň definuje telemedicínské služby a podmínky jejich používání.
Zjistit víceI když zdravotníky v tuto chvíli nejvíce pálí, že pro pacienty nemají léky, které potřebují, mohly by mít výpadky antibiotik dlouhodobější dopad. Lékaři totiž mohou být při rozsáhlejších výpadcích nuceni použít širokospektrá antibiotika, jejichž nadužívání podněcuje vznik antibiotické rezistence. A protože nedostatek penicilinu a dalších antibiotik není zdaleka jen záležitostí Česka, ale i velké části dalších států, mohlo by se jednat o rozsáhlý problém. Odborníci u nás i v zahraničí se totiž obávají, že návyk předepisovat více širokospektrých antibiotik by mohl přetrvat i poté, co výpadky skončí.
Zjistit víceFarmaceutická firma Zentiva by měla v příštích měsících navýšit výrobu léků pro český trh. V tuzemských lékárnách by se tyto léky měly objevit letos na podzim. Stát chce zároveň jednat o zvýšení výroby a dodávek léčiv i s dalšími firmami. Po dnešní návštěvě pražského závodu Zentivy to uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle nich se situace kolem nedostatku některých léků v Česku postupně zlepšuje.
Zjistit více
V dnešní době, kdy hrozí častější výpadky léků, je ještě více než dříve potřeba ukotvit smluvní vztahy mezi dodavateli léčiv a jejich odběrateli z řad nemocnic. Vyrovnané smluvní vztahy totiž mohou výpadky dodávek léků pomoci minimalizovat. „Postupně vidíme, že řada nemocnic už slyší na nutnost úpravy smluvních podmínek,“ řekl ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel. Podle něj mohly vzorové smlouvy fungovat v době, kdy nebyly výpadky, v době, kdy mnoho konkurentů dodávalo na trh zaměnitelné léky, ale v kontextu aktuální doby je potřeba hledat takové smlouvy, které budou oboustranně vyrovnané, a to jak v oblastí sankcí, tak v oblasti výpovědní lhůty. Smluvní vztahy a výpovědní lhůty byly jedním z témat diskuse u kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma Veřejné zakázky a nákup léčiv, kde diskutovali zástupci státu, nemocnic i farmaceutických firem.
Vláda ve středu schválila úhradu prvních 100 tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která očekává v lednu a únoru. Předjednaných je 800 tisíc kusů, řekl Válek na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Zjistit víceDo konce února do Česka dorazí mimořádná dodávka téměř půl milionu balení antibiotik. Vláda dnes [18.1.] schválila mimořádnou úhradu u nás neregistrovaných léků ze zdravotního pojištění. Platí na 12 měsíců.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví vládě doporučilo stáhnout ze Sněmovny návrh změny zákona o očkování proti covidu-19 v lékárnách a u zubařů. V prosinci 2021 ho přijala vláda ANO a ČSSD.
Zjistit více
Bezpečnostní signál zvýšeného rizika mrtvice u seniorů po očkování novějším typem vakcíny proti covidu-19, který zaznamenaly úřady v USA, se v EU neobjevil. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podle ní dnes o nepotvrzeném podezření informovalo evropské lékové agentury.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.) upravila pravidla pro vyplacení přeplatku (tato změna se týká přeplatků vyčíslených od 1. 1. 2022).
Zjistit víceSehnat dnes pro dítě lůžko na psychiatrii nebo dětského psychiatra v nějaké rozumné lhůtě je prakticky nemožné. Dětí s psychickými problémy však přibývá, zatímco dětských psychiatrů je stále nedostatek. Jak z této situace ven, kdo za ni nese vinu a kam až to musí zajít, aby konečně někdo začal něco dělat? Svůj pohled z praxe přibližuje psychiatrička.
Zjistit více
Po 12 letech byla na 26. kongresu nemocniční farmacie, který se konal loni 11. – 13. listopadu, představena nová koncepce nemocniční farmacie. Reaguje na aktuální vývoj oboru v posledních letech, přičemž se inspiruje trendy v Evropě. Nově definuje a vymezuje obsah, rozsah a podmínky farmaceutické péče v nemocnicích a její cíle. Nastiňuje nezbytnost transformace v určitých oblastech oboru, stejně jako předpoklady dalšího rozvoje, které se však neobejdou bez prosazování změn. Ty se týkají jak úprav legislativy, tak požadavků na systémové změny financování péče či cenotvorby léčiv.
V lednu a únoru dorazí do ČR téměř půl milionu antibiotik různých kategorií. Sirupu na horečku pro malé děti se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka dovezlo již dostatečné množství na čtvrt roku. Situace s výpadky by se měla stabilizovat do začátku března, dodal na dnešní tiskové konferenci náměstek Jakub Dvořáček, který zároveň potvrdil, že příští týden bude o možnosti nákupu antibiotik pro státy EU jednat krizový úřad Evropské komise HERA. Válek dnes také znovu vyzval veřejnost, aby neskupovala léky do zásoby, protože pak se nemusí dostat těm, kteří je skutečně potřebují.
„Já vůbec nechápu, jak vláda může mluvit o tom, že bude zvyšovat DPH na léky, když evropský trend je přesně opačný,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz předseda Národní rady osob se zdravotním postižením [NRZP ČR] Václav Krása.
Zjistit víceCévní mozkové příhody (CMP) představují třetí nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Mortalitu přitom zásadně snižuje dodržování doporučených postupů. I proto se jedná o jednu z oblastí, kde vznikly první ukazatele, jež dokáží reálně změřit a porovnat výsledky a kvalitu péče poskytované pacientům s CMP. A jejich využití v praxi již přináší první výsledky. Na konci listopadu se na ministerstvu zdravotnictví sešla Komise pro cerebrovaskulární péči, aby vůbec poprvé porovnala a vyhodnotila přehledy plnění stanovených indikátorů specializovanými centry. „Nyní čekáme na jejich reakci na naše hodnocení a budeme diskutovat o případných opatřeních k nápravě. K některým však centra přistupují již teď,“ sdělil Zdravotnickému deníku Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a jeden z členů Komise.
Zjistit víceV přiloženém dokumentu se můžete seznámit s plány Národní rady pro duševní zdraví pro rok 2023
Zjistit víceElektronický očkovací průkaz formou aplikace v mobilu by mohl fungovat už letos. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] plánuje vyjít z covidové aplikace Tečka, kterou nově pojmenovalo jako EZ karta.
Zjistit víceVědci z Biocev vyvinuli a patentovali unikátní inhalační lék na covid a jeho mutace. Lék s označením BAZE-X1 je určený pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19 i dalšími vážnými respiračními nemocemi.
Zjistit víceLéčivá látka molnupiravir, kterou na léčbu covidu-19 už běžně předepisují i praktičtí lékaři, podporuje rozvoj i vážné mutace viru SARS-CoV-2. Molnupiravir totiž podněcuje v těle pacienta tvorbu mutací po celém genomu viru.
Zjistit víceS novým rokem přišel i čas na zdravotní prohlídky. To nejen kvůli prevenci, ale i finančním úsporám. Na dentální hygienu či rehabilitace přispěje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] nově jen těm, kdo prevence dodržují a doloží.
Zjistit víceJiž téměř osm měsíců si mohou pacienti vyzvedávat zdravotnické prostředky na elektronické poukazy. I když nejsou povinné, jejich počty se měsíc od měsíce zvyšují – zatímco v květnu se jich vydalo jen něco přes dva tisíce, minulý měsíc to bylo více než 36 tisíc. V tuto chvíli ovšem proces neběží kompletně elektronicky u poukazových prostředků, které musí schválit pojišťovna. Protože ještě všechny zdravotní pojišťovny nemají provázané systémy, musí lékař zadávat, že plátce poukaz schválil, a aktivuje ho tak k vyzvednutí. K plně elektronickému fungování, kdy se poukaz aktivuje automaticky ve chvíli, kdy ho pojišťovna schválí, by se snad mělo přejít v první polovině příštího roku. Problematice ePoukazů se na konferenci Zdravotnické prostředky 2022 věnoval ředitel informačních technologií SÚKL Petr Koucký.
Zjistit více
Blížící se konec roku 2022 přináší odhady a předpovědi, co lze čekat od roku následujícího. Nejinak tomu je i ve farmaceutickém průmyslu. Analytici odborného portálu Worldpharmatoday.com jsou přesvědčeni, že v příštím roce výrazně vzroste role umělé inteligence, analýzy dat a z nich pramenící posílení vývoje personalizovaných léků.
Letošní vlnu respiračních nemocí musí rodiče s dětmi zvládnout i přes výpadky léků. Lékárníci radí, jak zvládnout situaci, kdy dítě onemocní, ale jinak běžně dostupné léky nejsou k dostání. Hlavní je léky nenakupovat ve velkém a nehromadit doma.
Zjistit víceČeská vědkyně Martina Benešová-Schäfer přispěla k vývoji radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty. Lék už schválila americká léková agentura [FDA] i Evropská komise [EK]. Odhad tržní hodnoty léku je čtyři miliardy dolarů [cca 91,5 mld. Kč].
Zjistit víceSirup Nurofen pro děti nebude podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] dostupný do poloviny března 2023. Výrobce Reckitt Benckiser lékovému ústavu oznámil, že důvodem výpadku jsou výrobní potíže.
Zjistit víceCenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR [ZPMV ČR] v soutěži Česká hlava 2022 získala prof. RNDr. Ilona Hromadníková. Ocenění si vědkyně odnesla za novou diagnostiku nemocí u těhotných žen spojených s vysokým krevním tlakem.
Zjistit víceVýpadky léků jsou v Evropě již dlouhodobě poměrně častým problémem, a proto jeden z úkolů, které si Evropská komise uložila ve své Farmaceutické strategii pro Evropu, je podívat se hlouběji na jejich hlavní příčiny a navrhnout možná řešení. V nedávno zveřejněné zprávě popsala, jak fungují složité globální výrobní a dodavatelské řetězce a kde se nacházejí jejich slabá místa, která ohrožují dodávky v Evropě. Jedním z doporučení je definovat si skupinu kritických léčiv a u nich zavést taková opatření, která v případě zvýšené poptávky nebo výpadku zabezpečí jejich dodávky. Zároveň by se Evropa měla zaměřit například na inovace, které umožní čistější a energeticky méně náročnou výrobu surovin a účinných látek a sníží závislost Evropy na asijských producentech.
Zjistit víceS otravou alkoholem končí v nemocnicích přes dva tisíce dětí ročně. V posledních letech často v kombinaci s energetickým nápojem. Po energy drincích navíc děti rychle tloustnou. Řešení podle lékařů spočívá v regulaci prodeje energy drinků.
Zjistit víceNouzová antikoncepce neboli „pilulka po“ patří k mimořádným druhům antikoncepcí. Její užití vícekrát do měsíce s sebou nese zdravotní rizika. Byť je tabletka v lékárnách volně dostupná, ženy by po ní měly sáhnout výjimečně.
Zjistit víceStáty Evropské unie se dlouhodobě potýkají s výpadky některých léčivých přípravků. Jde hlavně o generika, která jsou do značné míry závislá na dodávkách surovin a účinných látek z Asie. Evropští výrobci zároveň upozorňují, že zejména u některých starších a velmi levných přípravků se výroba přestává vyplácet i v důsledku současné napjaté ekonomické situace. Žádají proto o podporu ze strany národních vlád i Evropské unie, úpravu cenotvorby, ale třeba také vypisování flexibilnějších výběrových řízení, jak zaznělo minulý týden na odborné konferenci, kterou v Bruselu uspořádala asociace evropských výrobců generických a biosimilárních léčiv Medicines for Europe pod záštitou českého předsednictví v Radě EU.
Zjistit více„Mnoho lidí si pod pojmem paliativní představuje, že je to péče o pacienta, který za pár dní zemře. Takhle to ale není,“ říká lékařka paliativní péče v Krajské nemocnici T. Bati [KNTB] ve Zlíně Alena Kočendová.
Zjistit víceTéměř čtvrtina žen, které užívaly hormonální antikoncepci, tvrdí, že způsobila ukončení jejich vztahu nebo v něm alespoň sehrála nějakou roli. Ukázal to průzkum britské právnické firmy Stowe Family Law.
Zjistit víceI právě nedostupný lék se dá nahradit. Značí to obrátit se s žádostí o pomoc na lékárníka. Většina léků, i těch na předpis, se dá nahradit. U generické substituce i bez dohody s lékařem, vždy ale se souhlasem pacienta.
Zjistit více
NRZP ČR realizuje projekt Ascend, který je zaměřen na posilování kapacit organizací osob se zdravotním postižením. Projekt je financován nadací CITI Foundation. Součástí projektu je i workshop o komunikaci s lidmi s tělesným, mentálním, zrakovým a sluchovým postižením. Workshop je primárně určen zaměstnancům NRZP ČR a zájemcům z řad členských organizací NRZP ČR, ale mohou se účastnit i jednotlivci z jiných organizací.
Účast na workshopu je bezplatná a případným zájemcům vystavíme osvědčení o absolvování kurzu. Kurz sice není akreditovaný, přesto může být v některých případech dostačující pro jejich jiné aktivity.
Bakteriální rezistence je vážný problém. Jde o tikající časovanou bombu, která už na některých místech světa takřka exploduje. Odolné bakterie mají na svědomí asi 1,3 milionu životů ročně a podle vědců se situace bude zhoršovat. Kolem roku 2050 zemře kvůli málo účinným antibiotikům až 10 milionů lidí ročně. Spojené státy proto zvažují zřízení fondu, který by výzkum nových léků proti „superbakteriím“ podpořil, jak uvedl britský list Financial Times.
Při vyšetření CRP (C-reaktivní protein) se stanovuje hladina specifické bílkoviny v krvi, která se zvyšuje především při akutní bakteriální infekci (méně obvykle také mykotické infekci). Naproti tomu virové infekce bývají charakterizovány relativně malým vzestupem CRP. Stanovení výše CRP proto napomáhá v rozhodnutí, zda zahájit léčbu antibiotiky. Úspěšná antibiotická terapie se pak projeví rychlým poklesem CRP, naopak při neúspěšné léčbě přetrvává zvýšení CRP.
Zjistit víceChystané zdravotní připojištění chce Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] veřejnosti blíže představit příští rok. Resort připravuje připojištění zubní péče, zdravotně sociálního pomezí a odměny a benefity za péči o své zdraví.
Zjistit více
Léky, které lze zaměnit s originálními biologickými, získávají na stále větší popularitě. Lacinější, avšak stejně účinné alternativy, jež se označují jako biosimilární, totiž zažívají obrovský boom. A zdá se, že jim neuškodila ani pandemie koronaviru. Ta jejich rozmach spíše jen nepatrně přibrzdila. Největší vzestup je viditelný u biosimilárních léků, které byly uvedeny na trh v posledních třech letech, vyplývá ze studie farmaceutické společnosti Amgen, na kterou se odvolává odborný portál Fiercepharma.com.
Proti opičím neštovicím se v Česku nově očkují i promiskuitní lidé, osoby poskytující sexuální služby nebo lidé s potvrzenou pohlavně přenosnou chorobou. Dále muži mající sex s muži a lidé žijící s HIV pozitivním partnerem.
Zjistit víceNadějnou inovativní léčbu nádoru cévnatky oka vůbec poprvé v Česku podali pacientce lékaři Onkologické kliniky FN Olomouc. Léčba podle studií zpomalí průběh nemoci. Dřívější terapie moc nezabírala, nádor se šířil do jater i kostí.
Zjistit víceLázně zvažují od ledna 2023 kvůli vysokým nákladům přestat přijímat pacienty takzvaně na pojišťovnu. Úhrady od pojišťoven jejich náklady totiž nepokryjí. Stane-li se tak, do problémů se spolu s pacienty dostanou i nemocnice.
Zjistit víceV Nemocnici Sokolov doporučují k podpoře hojení proleženin, diabetických noh, bércových vředů i popálenin doplněk stravy, který uvolňuje do těla signální molekulu oxidu dusnatého. Doplněk stravy se osvědčil i u pacientů s covidem.
Zjistit vícePacienty s vážným chronickým onemocněním chrání před covidem preventivně podávané kombinace monoklonálních protilátek, které účinkují i na omikron. Jde o pacienty s potlačenou nebo slabou imunitou, v Česku je jich přibližně 10 tisíc.
Zjistit víceNa preventivní screeningy rakoviny vyčlenila EU přes 100 milionů eur [cca 2,5 mld. Kč]. EU posílí vyšetření rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku. Nově by měly země EU zavést screening plic, prostaty a žaludku.
Zjistit víceProticovidové vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderny získaly u Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA] doporučení ke standardní registraci. Týká se stávajících i nově upravených vakcín proti covidu-19.
Zjistit více
NRZP ČR si velmi dobře uvědomuje, že pro některé skupiny lidí se zdravotním postižením ale i seniory, může být současné zdražování velmi těžké a může jim přinášet mnoho obtíží. Ve videu, které najdete na odkaze: https://youtu.be/qxk3cSWHKik najdete informaci o činnosti Národní rady osob se zdravotním postižením ČR v rámci našich snah o zmírnění dopadů vysoké inflace. Zaměřili jsme se především na cenu elektrické energie, a to ve vztahu k osobám, které musí používat přístroje, které mají vysokou spotřebu elektrické energie a lidé bez nich nemohou žít.
Druhým palčivým tématem je růst cen zdravotnických prostředků, které se mohou stát postupně těžko dostupné a jejich nedostupnost může mít vliv na zdravotní stav, ale i kvalitu života.
Můžu reklamovat u zubaře nepovedená rovnátka nebo třeba vypadlou plombu?
Odpověď VZP: Pojem „reklamace“ známe u individuálně zhotovovaných stomatologických výrobků. Těmi jsou např. můstky, korunky, zubní protézy či ortodontický aparát (rovnátka). Pokud stomatologický výrobek vykazuje vady, může ho pacient u zhotovitele reklamovat v záruční době 24 měsíců. Zubní lékař je povinen reklamaci vyřídit do 30 dnů.
Dětští i dospělí pacienti se spinální svalovou atrofií se dočkali standardní úhrady účinného léku Spinraza z veřejného zdravotního pojištění. O úhradě léku rozhodlo na doporučení poradního orgánu ministerstvo zdravotnictví.
Zjistit více
Ano, je to možné. Od 1. 1. 2022 byl za tím účelem zaveden nový zdravotní výkon, a to pod názvem „Konziliární zhodnocení medikace pacienta ošetřovaného v rámci ambulantní péče klinickým farmaceutem“.
Tento výkon je určen pro komplikované pacienty v ambulantní péči. O zhodnocení medikace si ale nemůže pacient požádat sám, konziliární zhodnocení medikace musí být vždy indikováno ošetřujícím lékařem.
a nové generaci virostatik, která u pacientů umožňuje efektivně snížit hladinu viru HIV, spolupracují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Molekula je nyní ve druhé fázi klinického testování, řekl dnes ČTK v rozhovoru ředitel ústavu Jan Konvalinka. Podle Konvalinky vědci v ÚOCHB, včetně jeho výzkumné skupiny, pracují i na dalších výzkumech týkajících se viru HIV. Zatím nejúčinnější léčivou látku proti HIV tenofovir v 80. letech v pražském ústavu syntetizoval chemik Antonín Holý se svou skupinou. Stala se základem řady léků vyráběných americkou firmou Gilead Sciences, které u pacientů výrazně zpomalují nebo zastavují průběh onemocnění. Od smrti Antonína Holého uplyne v sobotu 16. července deset let.
Evropští regulátoři doporučili podávat druhou posilovací dávku proti covidu nově lidem starším 60 let. Důvodem jsou rostoucí počty pacientů na intenzivní péči v zemích EU. Upravené vakcíny proti omikronu úřady slibují v září.
Zjistit víceAni doplňky stravy ve volném prodeji nejsou vždy zcela bez zdravotních rizik. Příkladem jsou doplňky stravy s kurkumou, do nichž výrobci přidávají látky na zvýšení účinnosti. Pro některé lidi jsou takové produkty toxické.
Zjistit vícePsychiatři stanovili požadavky na kvalifikaci hypnoterapeutů, měli by podle nich mít vysokoškolské vzdělání, psychoterapeutický výcvik a kurz hypnoterapie. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Hypnóza pomáhá jejich pacientům, ale i v zubním či kožním lékařství, v ortopedii, neurologii, anesteziologii nebo gynekologii a porodnictví.
Zjistit víceKrátkodobé ošetřovné zčásti nahradí výpadek příjmu kvůli nemoci či úrazu dítěte. Oproti tomu dlouhodobé ošetřovné řeší i zajištění péče o staršího člena rodiny po propuštění z nemocnice nebo při paliativní péči.
Zjistit více
Českobudějovická nemocnice vyzkoušela novou metodu léčby ischemické cévní mozkové příhody. Prostřednictvím mikrochirurgického zákroku léčila pacienty, kterým standardní postupy nepomáhaly. Téměř v 60 procentech případů byli po zákroku opět soběstační. Výrazný podíl na úspěšném výsledku pětileté studie mají i lékaři Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Ti kolegům z Českých Budějovic poskytli soubor pacientů, jež byli porovnáni s operovanou skupinou. Výsledky pilotního projektu představili zástupci obou nemocnic novinářům tento týden.
Od začátku letošního roku běží eOčkování. To zavádí digitální evidenci všech očkování tuzemských pacientů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Ireny Storové systém odstartoval úspěšně.
Zjistit víceVakcinace má zásadní ochranný efekt proti těžkému průběhu infekce covid-19, což je důležité zejména pro nejrizikovější pacienty. To jsou závěry dvou českých studií, které se dostaly do prestižních odborných časopisů Annals of Internal Medicine a Journal of Infectious Diseases. Očkování, zejména podání třetí dávky, navíc poskytuje solidní ochranu i proti variantě omikron. Tato data jsou podle ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistik i jasným doporučením pro to být před pravděpodobnou podzimní vlnou infekce očkován, případně přeočkován.
Zjistit víceDíky nově zavedené laboratorní analýze, která zjistí aktivitu genů v nádoru prsu u žen, se až 30 procent z nich vyhne chemoterapii. Novinku přináší speciální test, k němuž získaly certifikaci laboratoře Masarykova onkologického ústavu [MOÚ].
Zjistit vícePřeočkování proti covidu-19 bude nejméně letos na podzim pro všechny hrazeno ze zdravotního pojištění. Ideální doba pro posilující dávku vakcíny je konec srpna až polovina října. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ministerstvo podle něj jedná o způsobu nákupu dalších vakcín, který by mohl být opět společný pro celou EU, chce ho mít dojednaný do července. Nepočítá ale s výhodami pro očkované jako při dřívějších vlnách epidemie.
Zjistit víceJen deset procent ze všech farmakologických studií v Česku připadá na léky pro dětské pacienty. Vůbec nejméně jich je v neonatologii. Tyto studie jsou totiž náročnější na čas i peníze. Lékaři proto často pracují s takzvanými off-label léky.
Zjistit vícePřehled o klinických hodnocení léků v Česku nabízí online poradna Klinická hodnocení Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Nezávazně a zdarma se v ní po zadání nemoci kdokoli dozví, zda se na ni u nás testují nové léky.
Zjistit víceOd letoška se nově diagnostikovaní pacienti s roztroušenou sklerózou dostávají k účinnějším lékům již i po první atace. Léčba ale není vhodná pro každého a váží se k ní i vedlejší účinky. Téma je i očkování pacientů s RS proti covidu-19.
Zjistit víceInflace a zvyšující se náklady výrobců, distributorů i lékáren se promítnou do cen léků, potvrzují lékárníci. Vzhledem k tomu, že léky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, podléhají cenové regulaci, projeví se zdražování zejména na cenách léků volně prodejných. Nárůst jejich cen může být vyšší, než je inflace, upozorňuje Česká lékárnická komora.
Zjistit víceO zavedení financování pacientských organizací [PO] v Česku se hovoří dlouhé roky. Do úvahy připadají peníze ze státního rozpočtu či od zdravotních pojišťoven. Aktuální situace ale ukazuje, že celá věc uvízla na mrtvém bodě.
Zjistit víceDemence se u Čechů projevuje ve stále nižším věku. Zatímco průměrný věk osob se stařeckou demencí v roce 2015 činil 88 let, loni už to bylo 83 let. A stejný trend se dá sledovat u Alzheimerovy choroby. Před sedmi lety šlo o 88leté seniory, v roce 2021 se věkový průměr pacientů snížil na 85 let. Navíc zdravotní stav nemocných se často rychle zhoršuje.
Zjistit víceDne 11. května 2022 proběhne Český den proti rakovině, který organizuje Liga proti rakovině. VZP při té příležitosti vydává data o výskytu onkologických onemocnění a zároveň upozorňuje na zanedbávání prevence. Počet screeningových prohlídek, které se pravidelně v celé ČR provádějí u karcinomu prsu, děložního hrdla a konečníku, klesl v průběhu pandemie o 227 tisíc.
Zjistit víceZlepšit dostupnost lékáren i v méně osídlených regionech v Česku mají dle České lékárnické komory [ČLnK] pravidla pro otevírání nových lékáren. A také finanční bonifikace těch, které drží své provozy právě v těchto oblastech.
Zjistit víceStátní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] 1. května spustil novou funkcionalitu eReceptu a sice elektronický poukaz na zdravotnické prostředky. ePoukaz přichází o něco později, než se počítalo, podle SÚKL již ale běží.
Zjistit víceAspirin (kyselina acetylsalicylová) se dlouhá léta doporučoval jako prevence před infarktem či mrtvicí. Nová odborná doporučení ovšem od tohoto postupu u lidí přes 60 let, kteří zatím žádnou kardiovaskulární příhodu neměli, odrazují. Rizika související s krvácením se totiž vyrovnají benefitům. Aspirin jako prevence ovšem stále zůstává ve hře u mladších pacientů s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění nebo u těch, kdo již infarkt či mrtvici prodělali.
Zjistit víceZa posledních pět let ušetřily generické a biosimilární léky českému zdravotnictví celkem 9,8 miliardy korun, vyplývá z analýzy společnosti IQVIA pro Českou asociaci farmaceutických firem (ČAFF). Dalších skoro šestnáct miliard se ušetří do roku 2030 jen v deseti nejnákladnějších molekulách, kterým uplyne patentová ochrana. Alternativy totiž umožňují Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) přehodnocovat maximální ceny léků a výši jejich úhrady. Tím se nejen snižuje cena léčiv, ale zároveň zvyšuje jejich dostupnost pro pacienty, jak včera společně novinářům popsali ředitelka SÚKL Irena Storová a výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel.
Zjistit víceFarma firmy v Česku se stejně jako firmy v jiných oborech potýkají s rychlým růstem cen vstupů. Problém následně vyvstává u některých léčiv s regulovanou cenou. Výrobní náklady u nich totiž převyšují zisk.
Zjistit víceNa preventivní prohlídky k praktickému lékaři chodí pravidelně jen 32 procent lidí. Za sedm let jich ale mírně přibylo, informoval dnes v tiskové zprávě Svaz zdravotních pojišťoven. Z veřejného zdravotního pojištění mají lidé nárok na hrazenou preventivní prohlídku u praktika jednou za dva roky, u zubního lékaře či gynekologa dvakrát ročně. Podle pojišťoven by lidé, kteří je nevynechávají, mohli mít nárok na bonus.
Zjistit víceLékař nejen že nemá povinnost pacientovi sdělit cenu léku, resp. výši doplatku na lék, který mu předepisuje (platná legislativa mu takovou povinnost neukládá), ale dokonce ani přesnou částku sám nezná a znát nemůže. Měl by být pacientovi schopen jen sdělit, zda je lék pojišťovnou hrazen plně, nebo částečně (a pacient bude doplácet), nebo zda hrazen není (a pacient bude platit jeho plnou cenu).
Zjistit více
Cévní mozková příhoda u nás ročně postihne skoro 30 tisíc lidí. Pokud se ale podaří pacienta včas dopravit do centra, má šanci na úspěšnou léčbu – a výsledky, kterých dosahujeme, se řadí ke světové špičce. Jenže poté, co lidem zajistíme kvalitní akutní péči, se často stává, že už nezvládneme poskytnout následnou léčbu rehabilitační. Výsledkem může být, že se efekt předchozí terapie ztratí. Další pacienti se pak ztrácejí z dohledu lékařů ve chvíli, kdy by měli přejít do dispenzární péče, aby se předešlo komplikacím, opakování mozkové příhody a dále se pracovalo s jejich neurologickým deficitem. Tomu, jak systém péče vylepšit, se věnoval včerejší kulatý stůl s názvem Organizace péče o pacienta po CMP – zdravotní a sociální hlediska, který uspořádal senátní výbor pro zdravotnictví.
Polovina lidí (52 %) v době pandemie využila možnost konzultace s lékařem telefonicky, necelá čtvrtina (22 %) e-mailem. Vyplývá to z průzkumu, jejž si nechala zpracovat VZP ČR.
„Tři čtvrtiny respondentů také uvedly, že by rády využily tento způsob komunikace i do budoucna. Podobně si řada lidí představuje i kontakt se svojí zdravotní pojišťovnou. Obojí nám potvrdilo trendy, které sledujeme z posledních let a chceme na nich stavět i do budoucna,“ říká Zdeněk Kabátek, ředitel VZP ČR. K telemedicíně máme podle jeho slov před sebou ještě velký kus cesty, ale právě dva roky s covidem ukázaly, že je to správný cíl.
V loňském roce absolvovalo preventivní vyšetření u svého praktického lékaře přes 667 tisíc klientů VZP ČR starších 50 let, což je o zhruba 87 tisíc víc než v roce 2020, kdy svět začala sužovat pandemie covid-19. Z toho 553 tisíc, tj. 83 % podstoupilo laboratorní vyšetření moči. Data vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna v souvislosti s připomenutím Světového dne ledvin s podtitulem „Zdraví ledvin pro všechny“, který letos připadá na 10. března.
Zjistit víceNa rostoucí počty pacientů s nadváhou a obezitou v Česku již reagují i lékaři. Na Světový den obezity, který letos připadá na dnešek [04.03.], ohlásili založení spolku s příhodným názvem Zastavme nadváhu a obezitu.
Zjistit více
Výše úhrad zdravotnických prostředků včetně sluchadel je určena platnou legislativou (zákon č. 48/1997 Sb., příloha č. 3, oddíl C) a VZP stejně jako ostatní zdravotní pojišťovny hradí pouze legislativou nastavenou výši příspěvku. Zdravotní pojišťovny přispívají na zakoupení sluchadel pro vzdušné vedení jednou za 5 let, a to pro pacienty se sluchovou vadou od 40 dB SRT.
Od 1. 1. 2022 se rozšiřuje spektrum nepovinných očkování hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění a skupin pojištěnců, kteří mají nárok na některá další očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Níže jsou popsány změny a nově hrazená očkování. Tuto úpravu přinesla novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Zjistit víceLéky na vzácná onemocnění jsou z logiky věci určeny jen pro velmi úzkou skupinu pacientů. Proto také bývá jejich cena vysoká a jen málokdy tak přípravky projdou kritériem nákladové efektivity. Od Nového roku ovšem platí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která pro tyto léky zavádí zcela novou možnost vstupu do úhrad. Ta nezohledňuje jen tzv. tvrdá, ale i měkká kritéria, díky nimž se při posuzování bere zřetel i na kvalitu života pacientů. Zdravotnický deník přináší přehled kroků, které zatím byly udělány, aby tento nový způsob vstupu do úhrad mohl začít fungovat.
Zjistit víceJiž téměř osm měsíců si mohou pacienti vyzvedávat zdravotnické prostředky na elektronické poukazy. I když nejsou povinné, jejich počty se měsíc od měsíce zvyšují – zatímco v květnu se jich vydalo jen něco přes dva tisíce, minulý měsíc to bylo více než 36 tisíc. V tuto chvíli ovšem proces neběží kompletně elektronicky u poukazových prostředků, které musí schválit pojišťovna. Protože ještě všechny zdravotní pojišťovny nemají provázané systémy, musí lékař zadávat, že plátce poukaz schválil, a aktivuje ho tak k vyzvednutí. K plně elektronickému fungování, kdy se poukaz aktivuje automaticky ve chvíli, kdy ho pojišťovna schválí, by se snad mělo přejít v první polovině příštího roku. Problematice ePoukazů se na konferenci Zdravotnické prostředky 2022 věnoval ředitel informačních technologií SÚKL Petr Koucký.
Zjistit víceLéky Paxlovid a Lagevrio na léčbu covidu-19 začnou lékaři pacientům od ledna předepisovat na eRecept. Pacienti si tak léky vyzvednou v kterékoli lékárně. U léků totiž došlo ke stanovení ceny a úhrady ze zdravotního pojištění.
Zjistit více
Blížící se konec roku 2022 přináší odhady a předpovědi, co lze čekat od roku následujícího. Nejinak tomu je i ve farmaceutickém průmyslu. Analytici odborného portálu Worldpharmatoday.com jsou přesvědčeni, že v příštím roce výrazně vzroste role umělé inteligence, analýzy dat a z nich pramenící posílení vývoje personalizovaných léků.
Vyšetření cholesterolu je povinnou součástí preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře. Frekvence vyšetření je stanovena ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o preventivních prohlídkách (č. 70/2012 Sb.).
Zjistit víceLetošní vlnu respiračních nemocí musí rodiče s dětmi zvládnout i přes výpadky léků. Lékárníci radí, jak zvládnout situaci, kdy dítě onemocní, ale jinak běžně dostupné léky nejsou k dostání. Hlavní je léky nenakupovat ve velkém a nehromadit doma.
Zjistit víceSehnat místo v zařízení sociální péče není snadné. Komerční pojišťovny proto přicházejí s pojištěním dlouhodobé péče. Více o něm v podcastu ZdraveZpravy.cz s výkonným ředitelem České asociace [ČAP] pojišťoven Janem Matouškem.
Zjistit víceČeská vědkyně Martina Benešová-Schäfer přispěla k vývoji radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty. Lék už schválila americká léková agentura [FDA] i Evropská komise [EK]. Odhad tržní hodnoty léku je čtyři miliardy dolarů [cca 91,5 mld. Kč].
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví v úterý vyjednalo dodávku 300.000 balení Nurofenu pro děti do České republiky. Do Vánoc by měla dorazit první část, zhruba třetina. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Problém s nedostatkem sirupu je podle něj celoevropský.
Zjistit víceSirup Nurofen pro děti nebude podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] dostupný do poloviny března 2023. Výrobce Reckitt Benckiser lékovému ústavu oznámil, že důvodem výpadku jsou výrobní potíže.
Zjistit víceKaždý rok v Česku přibyde 30 tisíc pacientů s cukrovkou 2. typu. Za nemoc si lidé často mohou i sami. Málo se hýbou, nezdravě jedí, kouří a pijí alkohol. A to i přesto, že diabetes je vstupenkou k dalším i smrtelným nemocem.
Zjistit víceCenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR [ZPMV ČR] v soutěži Česká hlava 2022 získala prof. RNDr. Ilona Hromadníková. Ocenění si vědkyně odnesla za novou diagnostiku nemocí u těhotných žen spojených s vysokým krevním tlakem.
Zjistit víceSpecialistům na hrudní chirurgii uvolňují ruce robotičtí pomocníci. Nově i u resekcí slinivky břišní, které s pomocí robota jako první v Česku provádějí lékaři z chirurgické kliniky FN Olomouc.
Zjistit víceVýpadky léků jsou v Evropě již dlouhodobě poměrně častým problémem, a proto jeden z úkolů, které si Evropská komise uložila ve své Farmaceutické strategii pro Evropu, je podívat se hlouběji na jejich hlavní příčiny a navrhnout možná řešení. V nedávno zveřejněné zprávě popsala, jak fungují složité globální výrobní a dodavatelské řetězce a kde se nacházejí jejich slabá místa, která ohrožují dodávky v Evropě. Jedním z doporučení je definovat si skupinu kritických léčiv a u nich zavést taková opatření, která v případě zvýšené poptávky nebo výpadku zabezpečí jejich dodávky. Zároveň by se Evropa měla zaměřit například na inovace, které umožní čistější a energeticky méně náročnou výrobu surovin a účinných látek a sníží závislost Evropy na asijských producentech.
Zjistit víceNeurodegenerace neznačí „jen“ Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu. Stojí třeba za rozvojem epilepsie či schizofrenie. Neurodegeneraci přitom spouští i některé viry a výzkumníci dokonce zmiňují i covid-19.
Zjistit víceS otravou alkoholem končí v nemocnicích přes dva tisíce dětí ročně. V posledních letech často v kombinaci s energetickým nápojem. Po energy drincích navíc děti rychle tloustnou. Řešení podle lékařů spočívá v regulaci prodeje energy drinků.
Zjistit víceLékárníci opět apelovali na změny systému úhrad v lékárenství, mimořádný výdej léků na předpis v lékárně i očkování v lékárnách. Ve všech případech jde o systémové změny, které podle nich nemusejí přijít hned, ale prospěly by všem.
Zjistit víceNouzová antikoncepce neboli „pilulka po“ patří k mimořádným druhům antikoncepcí. Její užití vícekrát do měsíce s sebou nese zdravotní rizika. Byť je tabletka v lékárnách volně dostupná, ženy by po ní měly sáhnout výjimečně.
Zjistit víceNechutenství k jídlu a podvýživa ohrožuje hlavně seniory a chronické pacienty. O něco více ty v nemocnicích a sociálních zařízeních. Chuť k jídlu i do života lidem vrací změna servisu pokrmů a pomáhá i nutriční nápoj, tvrdí odborníci.
Zjistit víceStáty Evropské unie se dlouhodobě potýkají s výpadky některých léčivých přípravků. Jde hlavně o generika, která jsou do značné míry závislá na dodávkách surovin a účinných látek z Asie. Evropští výrobci zároveň upozorňují, že zejména u některých starších a velmi levných přípravků se výroba přestává vyplácet i v důsledku současné napjaté ekonomické situace. Žádají proto o podporu ze strany národních vlád i Evropské unie, úpravu cenotvorby, ale třeba také vypisování flexibilnějších výběrových řízení, jak zaznělo minulý týden na odborné konferenci, kterou v Bruselu uspořádala asociace evropských výrobců generických a biosimilárních léčiv Medicines for Europe pod záštitou českého předsednictví v Radě EU.
Zjistit víceSoučasnou jedinou šanci na přežití pacientům s nádorem slinivky dává chirurgická operace doplněná radioterapií. Ta karcinom zmenší do operovatelné podoby. Rakovina slinivky břišní ale i tak zůstává jednou z nejsmrtelnějších.
Zjistit více„Mnoho lidí si pod pojmem paliativní představuje, že je to péče o pacienta, který za pár dní zemře. Takhle to ale není,“ říká lékařka paliativní péče v Krajské nemocnici T. Bati [KNTB] ve Zlíně Alena Kočendová.
Zjistit víceGynekologická preventivní prohlídka je komplexním vyšetřením ženských pohlavních orgánů a jejím cílem je zhodnocení zdravotního stavu, zjištění případných obtíží a včasnému odhalení závažnějších onemocnění, včetně rakoviny. Prohlídku u gynekologa by měla žena absolvovat každý rok, bez ohledu na to, zda je v aktivním reprodukčním věku nebo již po menopauze. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění je plně hrazena.
Zjistit víceTéměř čtvrtina žen, které užívaly hormonální antikoncepci, tvrdí, že způsobila ukončení jejich vztahu nebo v něm alespoň sehrála nějakou roli. Ukázal to průzkum britské právnické firmy Stowe Family Law.
Zjistit víceZatímco v Česku debata o legalizaci marihuany teprve nabírá na obrátkách, německá vláda již podpořila plán ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha na legalizaci marihuany. Nyní čeká na vyjádření Evropské komise [EK].
Zjistit víceI právě nedostupný lék se dá nahradit. Značí to obrátit se s žádostí o pomoc na lékárníka. Většina léků, i těch na předpis, se dá nahradit. U generické substituce i bez dohody s lékařem, vždy ale se souhlasem pacienta.
Zjistit vícePoslanecká sněmovna v novele schválila zvýšení příspěvku na mobilitu na 900,– Kč, zvyšuje příspěvek na schodišťovou plošinu o 100 000,– Kč a hlavně zvyšuje příspěvek na mobilitu o dalších 2000,– Kč pro osoby, které využívají elektrické přístroje na vnější ventilaci plic. Nyní zákon bude ještě projednávat Senát a poté půjde k podpisu panu prezidentovi.
Zjistit více
NRZP ČR realizuje projekt Ascend, který je zaměřen na posilování kapacit organizací osob se zdravotním postižením. Projekt je financován nadací CITI Foundation. Součástí projektu je i workshop o komunikaci s lidmi s tělesným, mentálním, zrakovým a sluchovým postižením. Workshop je primárně určen zaměstnancům NRZP ČR a zájemcům z řad členských organizací NRZP ČR, ale mohou se účastnit i jednotlivci z jiných organizací.
Účast na workshopu je bezplatná a případným zájemcům vystavíme osvědčení o absolvování kurzu. Kurz sice není akreditovaný, přesto může být v některých případech dostačující pro jejich jiné aktivity.
Virus žloutenky C nosí mnoho lidí, aniž by o něm věděli. Nepociťují nic zvláštního, „céčko“ jim ale pomalu a nevratně ničí játra do doby, než lékař objeví cirhózu či rakovinu jater. Sebemenší rizikové chování je důvod k testu.
Zjistit více
Bakteriální rezistence je vážný problém. Jde o tikající časovanou bombu, která už na některých místech světa takřka exploduje. Odolné bakterie mají na svědomí asi 1,3 milionu životů ročně a podle vědců se situace bude zhoršovat. Kolem roku 2050 zemře kvůli málo účinným antibiotikům až 10 milionů lidí ročně. Spojené státy proto zvažují zřízení fondu, který by výzkum nových léků proti „superbakteriím“ podpořil, jak uvedl britský list Financial Times.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Centrum buněčného a tkáňového inženýrství [FNUSA/LF MUNI-CTEF] díky povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyrábí a prodává léky na bázi buněk a tkání. Naráží ale i na problémy.
Zjistit vícePři vyšetření CRP (C-reaktivní protein) se stanovuje hladina specifické bílkoviny v krvi, která se zvyšuje především při akutní bakteriální infekci (méně obvykle také mykotické infekci). Naproti tomu virové infekce bývají charakterizovány relativně malým vzestupem CRP. Stanovení výše CRP proto napomáhá v rozhodnutí, zda zahájit léčbu antibiotiky. Úspěšná antibiotická terapie se pak projeví rychlým poklesem CRP, naopak při neúspěšné léčbě přetrvává zvýšení CRP.
Zjistit víceÚčinky a zacílení antibiotik při léčbě vážných infekcí nejsou jednotné. Lékaři proto varují před nadužíváním širokospektrých antibiotik. To jen podporuje odolnost bakterií na léky. Trend jsou přesně zacílená antibiotika a zkracování léčby.
Zjistit víceChystané zdravotní připojištění chce Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] veřejnosti blíže představit příští rok. Resort připravuje připojištění zubní péče, zdravotně sociálního pomezí a odměny a benefity za péči o své zdraví.
Zjistit víceCovidová vlna v Česku podle statistických dat, která vycházejí z klinicky potvrzených nákaz, neeskaluje. Zdravotníci z praxe ale tvrdí, že lidé covid léčí doma bez ohlášení lékaři a data se do systému nedostávají.
Zjistit více
Léky, které lze zaměnit s originálními biologickými, získávají na stále větší popularitě. Lacinější, avšak stejně účinné alternativy, jež se označují jako biosimilární, totiž zažívají obrovský boom. A zdá se, že jim neuškodila ani pandemie koronaviru. Ta jejich rozmach spíše jen nepatrně přibrzdila. Největší vzestup je viditelný u biosimilárních léků, které byly uvedeny na trh v posledních třech letech, vyplývá ze studie farmaceutické společnosti Amgen, na kterou se odvolává odborný portál Fiercepharma.com.
Proti opičím neštovicím se v Česku nově očkují i promiskuitní lidé, osoby poskytující sexuální služby nebo lidé s potvrzenou pohlavně přenosnou chorobou. Dále muži mající sex s muži a lidé žijící s HIV pozitivním partnerem.
Zjistit víceProti opičím neštovicím se v Česku nově očkují i promiskuitní lidé, osoby poskytující sexuální služby nebo lidé s potvrzenou pohlavně přenosnou chorobou. Dále muži mající sex s muži a lidé žijící s HIV pozitivním partnerem.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví získá právo zajišťovat nákup a distribuci léčiv v mimořádných situacích. Jakou je třeba epidemie. Ovšem za podmínky souhlasu vlády. Resort pak stanoví i ceny a úhrady těchto léků ze zdravotního pojištění.
Zjistit víceNadějnou inovativní léčbu nádoru cévnatky oka vůbec poprvé v Česku podali pacientce lékaři Onkologické kliniky FN Olomouc. Léčba podle studií zpomalí průběh nemoci. Dřívější terapie moc nezabírala, nádor se šířil do jater i kostí.
Zjistit více
Chodím pravidelně každé dva roky na preventivní mamografické vyšetření. Letos mi bylo řečeno, že když je mi 71 let, tak na něj nemám nárok, resp. že ho zdravotní pojišťovna nehradí ženám nad 70 let. Jak to prosím je?
Odpověď VZP: Screeningové mamografické vyšetření je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění ve dvouletých intervalech všem ženám od 45 let, které nemají žádné příznaky a nejsou v dispenzární péči z důvodu onkologického onemocnění prsu. Pro absolvování vyšetření není určena horní věková hranice, tzn. že toto preventivní vyšetření máte hrazeno zdravotní pojišťovnou i ve věku nad 70 let.
Lázně zvažují od ledna 2023 kvůli vysokým nákladům přestat přijímat pacienty takzvaně na pojišťovnu. Úhrady od pojišťoven jejich náklady totiž nepokryjí. Stane-li se tak, do problémů se spolu s pacienty dostanou i nemocnice.
Zjistit víceEvropská unie se připravuje na největší novelizaci lékových předpisů za poslední čtvrt století. Chystají se všichni – od výrobců, přes národní lékové orgány až po pacienty. Musíme najít způsob, jak uspokojit pacienty, průmysl a všechny další, kterých se to týká, prohlásil minulý týden v Bruselu náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček na konferenci Farmaceutická strategie pro Evropu: implementace, úspěchy, výzvy. Pohled výrobce, úředníka státní správy nebo pacienta, jak na to, se ale může zásadně lišit. Proto musíme o tom společně mluvit a hledat řešení, shodli se účastníci akce.
Zjistit víceV Nemocnici Sokolov doporučují k podpoře hojení proleženin, diabetických noh, bércových vředů i popálenin doplněk stravy, který uvolňuje do těla signální molekulu oxidu dusnatého. Doplněk stravy se osvědčil i u pacientů s covidem.
Zjistit víceSoučasná léčba Alzheimerovy nemoci při včasném nasazení tlumí příznaky onemocnění. Cílem vědců je však vyvinout bezpečnou léčbu, která řeší příčinu Alzheimerovy choroby. A zřejmě se pacienti takového léku i brzy dočkají.
Zjistit vícePacienty s vážným chronickým onemocněním chrání před covidem preventivně podávané kombinace monoklonálních protilátek, které účinkují i na omikron. Jde o pacienty s potlačenou nebo slabou imunitou, v Česku je jich přibližně 10 tisíc.
Zjistit víceMPSV ČR připravuje Nařízení vlády, kterým má dojít ke zvýšení částek měsíčních normativních nákladů na bydlení pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory. Toto navýšení normativních nákladů bude platné od října 2022 do konce letošního roku. MPSV ČR přislíbilo, že od roku 2023 by mělo dojít k dalšímu navýšení normativních nákladů na bydlení.
Zjistit víceNa preventivní screeningy rakoviny vyčlenila EU přes 100 milionů eur [cca 2,5 mld. Kč]. EU posílí vyšetření rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku. Nově by měly země EU zavést screening plic, prostaty a žaludku.
Zjistit vícePraktičtí lékaři začali s očkováním proti covidu-19 a chřipce. To proto, aby co nejvíce zmírnili dopady očekávané podzimní epidemie respiračních onemocnění. Doporučují očkovat proti oběma nemocem, nejprve proti covidu a pak chřipce.
Zjistit víceProticovidové vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderny získaly u Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA] doporučení ke standardní registraci. Týká se stávajících i nově upravených vakcín proti covidu-19.
Zjistit víceRozšířit očkování proti chřipce či covidu do lékáren většina poslanců Výboru pro zdravotnictví razantně odmítá, argumentů mají nespočet. Praxe ale ukazuje, že jsou tady lidé, a není jich málo, kteří by se v lékárně naočkovat nechali.
Zjistit více
NRZP ČR si velmi dobře uvědomuje, že pro některé skupiny lidí se zdravotním postižením ale i seniory, může být současné zdražování velmi těžké a může jim přinášet mnoho obtíží. Ve videu, které najdete na odkaze: https://youtu.be/qxk3cSWHKik najdete informaci o činnosti Národní rady osob se zdravotním postižením ČR v rámci našich snah o zmírnění dopadů vysoké inflace. Zaměřili jsme se především na cenu elektrické energie, a to ve vztahu k osobám, které musí používat přístroje, které mají vysokou spotřebu elektrické energie a lidé bez nich nemohou žít.
Druhým palčivým tématem je růst cen zdravotnických prostředků, které se mohou stát postupně těžko dostupné a jejich nedostupnost může mít vliv na zdravotní stav, ale i kvalitu života.
Účinné léčby achondroplazie hrazené z veřejných prostředků se dočkají i dětští a dospívající pacienti v Česku. Všeobecná zdravotní pojišťovna jim uhradí lék Voxzogo, který zlepšuje růst pacientů. Letos v Česku léčbu zahájí 36 dětí.
Zjistit více
Můžu reklamovat u zubaře nepovedená rovnátka nebo třeba vypadlou plombu?
Odpověď VZP: Pojem „reklamace“ známe u individuálně zhotovovaných stomatologických výrobků. Těmi jsou např. můstky, korunky, zubní protézy či ortodontický aparát (rovnátka). Pokud stomatologický výrobek vykazuje vady, může ho pacient u zhotovitele reklamovat v záruční době 24 měsíců. Zubní lékař je povinen reklamaci vyřídit do 30 dnů.
Pacienti s cystickou fibrózou se dočkali dalšího rozšíření standardně hrazené léčby. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] nově proplatí inovativní lék Kaftrio dětem od šesti let.
Zjistit víceDětští i dospělí pacienti se spinální svalovou atrofií se dočkali standardní úhrady účinného léku Spinraza z veřejného zdravotního pojištění. O úhradě léku rozhodlo na doporučení poradního orgánu ministerstvo zdravotnictví.
Zjistit víceLéky na předpis si český cestovatel vyzvedne i v zahraničí. Avšak pouze v zemích EU a na předem vystavený recept v listinné podobě od českého lékaře. K lékům na palubu letadla se vyplatí přibalit i lékařskou zprávu.
Zjistit více
Ano, je to možné. Od 1. 1. 2022 byl za tím účelem zaveden nový zdravotní výkon, a to pod názvem „Konziliární zhodnocení medikace pacienta ošetřovaného v rámci ambulantní péče klinickým farmaceutem“.
Tento výkon je určen pro komplikované pacienty v ambulantní péči. O zhodnocení medikace si ale nemůže pacient požádat sám, konziliární zhodnocení medikace musí být vždy indikováno ošetřujícím lékařem.
Loni na doplatcích za léky na předpis pacienti v Česku zaplatili 5,8 miliardy korun. Zhruba 80 procent doplatků nad 300 korun přitom připadá jen na 22 léků. Data přinesly výsledky aktuálního výzkumu společnosti Marketing Insight.
a nové generaci virostatik, která u pacientů umožňuje efektivně snížit hladinu viru HIV, spolupracují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Molekula je nyní ve druhé fázi klinického testování, řekl dnes ČTK v rozhovoru ředitel ústavu Jan Konvalinka. Podle Konvalinky vědci v ÚOCHB, včetně jeho výzkumné skupiny, pracují i na dalších výzkumech týkajících se viru HIV. Zatím nejúčinnější léčivou látku proti HIV tenofovir v 80. letech v pražském ústavu syntetizoval chemik Antonín Holý se svou skupinou. Stala se základem řady léků vyráběných americkou firmou Gilead Sciences, které u pacientů výrazně zpomalují nebo zastavují průběh onemocnění. Od smrti Antonína Holého uplyne v sobotu 16. července deset let.
Loni na doplatcích za léky na předpis pacienti v Česku zaplatili 5,8 miliardy korun. Zhruba 80 procent doplatků nad 300 korun přitom připadá jen na 22 léků. Data přinesly výsledky aktuálního výzkumu společnosti Marketing Insight.
Zjistit víceEvropští regulátoři doporučili podávat druhou posilovací dávku proti covidu nově lidem starším 60 let. Důvodem jsou rostoucí počty pacientů na intenzivní péči v zemích EU. Upravené vakcíny proti omikronu úřady slibují v září.
Zjistit víceTéměř třetina českých žen, převážně ve věku 50+ let, nechodí na prevenci ke gynekologovi. K lékaři ženy přijdou až ve chvíli, kdy mají zdravotní problém. A to je špatně. Šance na úspěšnou léčbu totiž dramaticky klesá.
Zjistit víceAni doplňky stravy ve volném prodeji nejsou vždy zcela bez zdravotních rizik. Příkladem jsou doplňky stravy s kurkumou, do nichž výrobci přidávají látky na zvýšení účinnosti. Pro některé lidi jsou takové produkty toxické.
Zjistit víceZdravotní komplikace dokážou znepříjemnit nejednu dovolenou. Základem každé cesty ať už do zahraničí, nebo po Česku je proto dobře nachystaná lékárnička. Podle praktických lékařů by lidé měli lékárničku kontrolovat alespoň jednou do roka, ideálně však před každou cestou, a její obsah vždy přizpůsobit typu dovolené.
Zjistit vícePsychiatři stanovili požadavky na kvalifikaci hypnoterapeutů, měli by podle nich mít vysokoškolské vzdělání, psychoterapeutický výcvik a kurz hypnoterapie. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Hypnóza pomáhá jejich pacientům, ale i v zubním či kožním lékařství, v ortopedii, neurologii, anesteziologii nebo gynekologii a porodnictví.
Zjistit víceAntibiotika jsou u českých pacientů stále oblíbeným a vyhledávaným lékem, přestože jsou v mnoha případech užívána zbytečně. Jejich zvýšená spotřeba a nesprávné užití však vede k vzestupu bakteriální rezistence, která představuje celosvětový problém a stojí za mnoha zbytečnými úmrtími. Na tuto problematiku se zaměřuje projekt Prevence antibiotické rezistence Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který v rozhovoru se ZD blíže popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupkyně ČR pro agendu antibiotické rezistence v Evropském centru pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Helena Žemličková.
Zjistit víceKrátkodobé ošetřovné zčásti nahradí výpadek příjmu kvůli nemoci či úrazu dítěte. Oproti tomu dlouhodobé ošetřovné řeší i zajištění péče o staršího člena rodiny po propuštění z nemocnice nebo při paliativní péči.
Zjistit víceEvropská unie se po dvaceti letech chystá zásadně upravit pravidla fungování svého lékového trhu. Všichni se shodnou, že novelizace je s ohledem na rychlý technologický pokrok v medicíně zapotřebí. Otázkou zůstává, jak to udělat, aby se všichni pacienti dostali k lékům co nejrychleji, a zároveň farmaceutické společnosti kvůli přísným pravidlům z Evropy neutíkaly. Pracujeme na osmi tisícovkách nových léků a chceme, aby byly uvedeny do zemí v Evropě a nikoli někde jinde ve světě, říká v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem Nathalie Mollová, generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA).
Zjistit více
Českobudějovická nemocnice vyzkoušela novou metodu léčby ischemické cévní mozkové příhody. Prostřednictvím mikrochirurgického zákroku léčila pacienty, kterým standardní postupy nepomáhaly. Téměř v 60 procentech případů byli po zákroku opět soběstační. Výrazný podíl na úspěšném výsledku pětileté studie mají i lékaři Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Ti kolegům z Českých Budějovic poskytli soubor pacientů, jež byli porovnáni s operovanou skupinou. Výsledky pilotního projektu představili zástupci obou nemocnic novinářům tento týden.
Děti mladší pěti let jsou poslední skupinou, která nemohla být očkována proti covidu-19, protože pro tuto věkovou kategorii nebyly schváleny žádné očkovací látky. Brzy by se to mělo změnit. Odborný panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léků (FDA) pro problematiku vakcín jednomyslně doporučil schválení použití očkovací látky společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna ve věkové skupině dětí od šesti měsíců do pěti let. Rozhodnutí výboru ještě neznamená oficiální schválení ze strany lékového regulátora, byť jej lze v nejbližší době očekávat.
Zjistit víceOd začátku letošního roku běží eOčkování. To zavádí digitální evidenci všech očkování tuzemských pacientů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Ireny Storové systém odstartoval úspěšně.
Zjistit víceČeská lékárnická komora [ČLnK] chystá na 16. června již 24. ročník Dne lékáren. Prezident ČLnK Aleš Krebs při té příležitosti odpověděl na několik otázek redakce ZdraveZpravy.cz. První zjištění zní – výpadky léků v Česku jsou stále častější.
Zjistit víceVakcinace má zásadní ochranný efekt proti těžkému průběhu infekce covid-19, což je důležité zejména pro nejrizikovější pacienty. To jsou závěry dvou českých studií, které se dostaly do prestižních odborných časopisů Annals of Internal Medicine a Journal of Infectious Diseases. Očkování, zejména podání třetí dávky, navíc poskytuje solidní ochranu i proti variantě omikron. Tato data jsou podle ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistik i jasným doporučením pro to být před pravděpodobnou podzimní vlnou infekce očkován, případně přeočkován.
Zjistit víceRovnější přístup k pacientům po onkologické léčbě by mohlo v budoucnu přinést takzvané „právo být zapomenut“. Podle něj by se nemoc ze zdravotní dokumentace po deseti letech vymazala, u pacientů mladších 18 let po pěti letech.
Zjistit víceDíky nově zavedené laboratorní analýze, která zjistí aktivitu genů v nádoru prsu u žen, se až 30 procent z nich vyhne chemoterapii. Novinku přináší speciální test, k němuž získaly certifikaci laboratoře Masarykova onkologického ústavu [MOÚ].
Zjistit víceJednou z klíčových agend českého předsednictví budou jednotné evropské standardy elektronizace zdravotních údajů [The European Health Data Space]. I když tento dokument teprve vzniká, již budí obavy v nejedné unijní zemi.
Zjistit vícePřeočkování proti covidu-19 bude nejméně letos na podzim pro všechny hrazeno ze zdravotního pojištění. Ideální doba pro posilující dávku vakcíny je konec srpna až polovina října. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ministerstvo podle něj jedná o způsobu nákupu dalších vakcín, který by mohl být opět společný pro celou EU, chce ho mít dojednaný do července. Nepočítá ale s výhodami pro očkované jako při dřívějších vlnách epidemie.
Zjistit více
Žijeme v poměrně napínavé době. Alespoň to si musí myslet minimálně farmaceutické firmy. Díky technologickému pokroku čelí současná medicína velkým výzvám, chystá se zásadní novelizace dvacet let staré lékové legislativy Evropské unie a pominout nelze ani dopady krizí spojených s covidem-19 a nyní válkou na Ukrajině. Je naprosto nezbytné, abychom všichni v sektoru spolu nepřestávali vést diskuzi, i když se nemusíme vždy shodnout, zdůrazňuje v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem výkonný ředitel Asociace inovativních farmaceutických firem David Kolář.
Jen deset procent ze všech farmakologických studií v Česku připadá na léky pro dětské pacienty. Vůbec nejméně jich je v neonatologii. Tyto studie jsou totiž náročnější na čas i peníze. Lékaři proto často pracují s takzvanými off-label léky.
Zjistit víceMnoho pozitivních efektů pohybu je podle lékařů srovnatelných s podáváním léků. Ideálních je 150 minut pohybu týdně ve střední intenzitě nebo 75 minut intenzivního pohybu. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci zástupců interních klinik Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Nadváhu nebo obezitu mají dvě třetiny české populace, nemoci srdce a cév, na kterých se podílí, jsou nejčastější příčinou úmrtí.
Zjistit vícePřehled o klinických hodnocení léků v Česku nabízí online poradna Klinická hodnocení Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Nezávazně a zdarma se v ní po zadání nemoci kdokoli dozví, zda se na ni u nás testují nové léky.
Zjistit víceSvětová zdravotnická organizace [WHO] zaznamenala mezi 5. dubnem a 26. květnem již 650 případů neznámého typu žloutenky, která postihuje převážně malé děti. Příčiny nemoci zůstávají nadále neznámé.
Zjistit víceOd letoška se nově diagnostikovaní pacienti s roztroušenou sklerózou dostávají k účinnějším lékům již i po první atace. Léčba ale není vhodná pro každého a váží se k ní i vedlejší účinky. Téma je i očkování pacientů s RS proti covidu-19.
Zjistit víceAž o dva roky se může lišit prodleva mezi dnem, kdy je v Evropské unii zaregistrován nový inovativní lék, a dnem, kdy je tento lék vpuštěn do národního úhradového systému. To jsme napsali ve Zdravotnickém deníku před rokem. Letošní studie mapující rychlost přístupu pacientů v Evropě k inovativním léčivým přípravkům, kterou každoročně zpracovává analytická společnost IQVIA pro Evropskou federaci farmaceutických firem (EFPIA), ukazuje, že se toho od loňského roku příliš nezměnilo.
Zjistit víceInflace a zvyšující se náklady výrobců, distributorů i lékáren se promítnou do cen léků, potvrzují lékárníci. Vzhledem k tomu, že léky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, podléhají cenové regulaci, projeví se zdražování zejména na cenách léků volně prodejných. Nárůst jejich cen může být vyšší, než je inflace, upozorňuje Česká lékárnická komora.
Zjistit víceTěžké deprese u některých pacientů dokáže namísto návykových a mnohdy neúčinných antidepresiv zmírnit elektrokonvulzivní terapie neboli léčba elektrošoky. Její účinnost dosahuje 85 procent, u farmak kolem 65 procent.
Zjistit víceO zavedení financování pacientských organizací [PO] v Česku se hovoří dlouhé roky. Do úvahy připadají peníze ze státního rozpočtu či od zdravotních pojišťoven. Aktuální situace ale ukazuje, že celá věc uvízla na mrtvém bodě.
Zjistit víceI kouření elektronických cigaret a vdechování zahřívaného tabáku škodí zdraví a vyvolává závislost. I proto by o užívání náhražek klasických cigaret měli jejich uživatelé informovat svého lékaře.
Zjistit víceDemence se u Čechů projevuje ve stále nižším věku. Zatímco průměrný věk osob se stařeckou demencí v roce 2015 činil 88 let, loni už to bylo 83 let. A stejný trend se dá sledovat u Alzheimerovy choroby. Před sedmi lety šlo o 88leté seniory, v roce 2021 se věkový průměr pacientů snížil na 85 let. Navíc zdravotní stav nemocných se často rychle zhoršuje.
Zjistit víceAnalýza nárůstu počtu případů tuberkulózy (TBC) v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině.
Zjistit víceDne 11. května 2022 proběhne Český den proti rakovině, který organizuje Liga proti rakovině. VZP při té příležitosti vydává data o výskytu onkologických onemocnění a zároveň upozorňuje na zanedbávání prevence. Počet screeningových prohlídek, které se pravidelně v celé ČR provádějí u karcinomu prsu, děložního hrdla a konečníku, klesl v průběhu pandemie o 227 tisíc.
Zjistit víceKardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu. Vliv má strach z nákazy v nemocnici v době covidu-19, odkládání prevence i válka na Ukrajině. V uprchlické vlně přicházejí i lidé s nemocemi srdce, válka a související ekonomické dopady se projeví i na zdraví Čechů. V tiskové zprávě o tom informovala Česká kardiologická společnost (ČKS), jejíž členové se setkají od neděle v Brně na 30. výročním sjezdu.
Zjistit víceZlepšit dostupnost lékáren i v méně osídlených regionech v Česku mají dle České lékárnické komory [ČLnK] pravidla pro otevírání nových lékáren. A také finanční bonifikace těch, které drží své provozy právě v těchto oblastech.
Zjistit vícePodle platných doporučení by měla být každá žena s nově diagnostikovanou rakovinou vaječníků vyšetřena na přítomnost mutací v genech BRCA1 a BRCA2. Realita je však jiná. „Z registru CZECANCA víme, že za loňský rok bylo otestováno pouze zhruba 50 % pacientek se zhoubným onemocněním vaječníků,” vysvětluje na úvod RNDr. Jana Soukupová, Ph.D. z Laboratoře onkogenetiky Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyšetření těchto mutací u žen s rakovinou vaječníků je přitom nezbytné pro správnou volbu léčby – a také pro stanovení zvýšeného rizika onemocnění jejich příbuzných.
Zjistit víceStátní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] 1. května spustil novou funkcionalitu eReceptu a sice elektronický poukaz na zdravotnické prostředky. ePoukaz přichází o něco později, než se počítalo, podle SÚKL již ale běží.
Zjistit vícePozitivní list VZP ČR je seznam léčivých přípravků určených většinou pro běžná onemocnění, které jsou ekonomicky výhodné jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro pacienta. Pozitivní list VZP ČR totiž obsahuje léčivé přípravky plně hrazené, tj. s nulovým doplatkem pro pacienta.
Zjistit víceAspirin (kyselina acetylsalicylová) se dlouhá léta doporučoval jako prevence před infarktem či mrtvicí. Nová odborná doporučení ovšem od tohoto postupu u lidí přes 60 let, kteří zatím žádnou kardiovaskulární příhodu neměli, odrazují. Rizika související s krvácením se totiž vyrovnají benefitům. Aspirin jako prevence ovšem stále zůstává ve hře u mladších pacientů s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění nebo u těch, kdo již infarkt či mrtvici prodělali.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví obhajuje zavedený systém úhrad ambulantních léčivých přípravků. Legislativní úprava je podle ministerstva jednotná pro všechny léčivé přípravky bez ohledu na indikace a takový přístup považuje ministerstvo za spravedlivý. Na nutnost změny systému apeloval v nedávném rozhovoru předseda České společnosti alergologie a klinické imunoterapie profesor Petr Panzner.
Zjistit víceZa posledních pět let ušetřily generické a biosimilární léky českému zdravotnictví celkem 9,8 miliardy korun, vyplývá z analýzy společnosti IQVIA pro Českou asociaci farmaceutických firem (ČAFF). Dalších skoro šestnáct miliard se ušetří do roku 2030 jen v deseti nejnákladnějších molekulách, kterým uplyne patentová ochrana. Alternativy totiž umožňují Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) přehodnocovat maximální ceny léků a výši jejich úhrady. Tím se nejen snižuje cena léčiv, ale zároveň zvyšuje jejich dostupnost pro pacienty, jak včera společně novinářům popsali ředitelka SÚKL Irena Storová a výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel.
Zjistit víceOdborníci vytvořili standardy pro poskytování takzvané paliativní péče o pacienty umírající v nemocnicích. Mohou pomoci i se zvýšením dostupnosti této péče. Zdravotní pojišťovny nemocnicím, které mají specializované paliativní týmy, od letošního roku vyplácejí bonusy. Ministerstvo zdravotnictví o výstupech pětiletého projektu, který byl podpořen i z evropských fondů, informovalo v tiskové zprávě. V nemocnicích umírá zhruba 70 procent lidí.
Zjistit víceFarma firmy v Česku se stejně jako firmy v jiných oborech potýkají s rychlým růstem cen vstupů. Problém následně vyvstává u některých léčiv s regulovanou cenou. Výrobní náklady u nich totiž převyšují zisk.
Zjistit vícePo odstranění prsu má pacientka nárok na pooperační mammární epitézu. Na poukaz ji předepisuje gynekolog, chirurg nebo onkolog a pojišťovna hradí 1 kus v rámci jedné operace. Maximální úhrada od pojišťovny je stanovena na 500,25 Kč, zbytek si pacientka případně doplácí.
Zjistit víceNa preventivní prohlídky k praktickému lékaři chodí pravidelně jen 32 procent lidí. Za sedm let jich ale mírně přibylo, informoval dnes v tiskové zprávě Svaz zdravotních pojišťoven. Z veřejného zdravotního pojištění mají lidé nárok na hrazenou preventivní prohlídku u praktika jednou za dva roky, u zubního lékaře či gynekologa dvakrát ročně. Podle pojišťoven by lidé, kteří je nevynechávají, mohli mít nárok na bonus.
Zjistit víceJe-li pacient hospitalizován v nemocnici, léčebně nebo jakémkoliv jiném zdravotnickém zařízení, jsou lékaři v tomto zdravotnickém zařízení povinni mu zajistit a přímo poskytnout všechny léčivé přípravky – nejen ty, které byly nově při hospitalizaci nasazeny, ale i léčivé přípravky, které trvale užívá na základě indikace svého lékaře (svých lékařů). Pacient se na úhradě léčiv při hospitalizaci nepodílí, úhrada je zahrnuta v paušální platbě, kterou zdravotnické zařízení dostává od zdravotní pojišťovny.
Zjistit víceLékař nejen že nemá povinnost pacientovi sdělit cenu léku, resp. výši doplatku na lék, který mu předepisuje (platná legislativa mu takovou povinnost neukládá), ale dokonce ani přesnou částku sám nezná a znát nemůže. Měl by být pacientovi schopen jen sdělit, zda je lék pojišťovnou hrazen plně, nebo částečně (a pacient bude doplácet), nebo zda hrazen není (a pacient bude platit jeho plnou cenu).
Zjistit víceVšeobecný praktický lékař své pacienty nejen léčí, ale je i jejich průvodcem systémem zdravotních služeb. Provádí preventivní prohlídky a motivuje své pacienty k účasti v preventivních prohlídkách a screeningových programech, protože ke snížení úmrtnosti na onkologická onemocnění je nutná nejen kvalitní onkologická péče, ale především spolupráce laiků a zdravotníků na včasném záchytu nádorových onemocnění. Zajišťuje také přípravu onkologicky nemocných k chirurgické, systémové a další léčbě, sleduje stav nemocných během léčby a po ní. Bývá rádcem i v problematice sociálního zabezpečení pacienta a zajímá se o rodinné, partnerské a pracovní zázemí nemocného, které bývají onkologickým onemocněním ovlivněny.
Zjistit více
Cévní mozková příhoda u nás ročně postihne skoro 30 tisíc lidí. Pokud se ale podaří pacienta včas dopravit do centra, má šanci na úspěšnou léčbu – a výsledky, kterých dosahujeme, se řadí ke světové špičce. Jenže poté, co lidem zajistíme kvalitní akutní péči, se často stává, že už nezvládneme poskytnout následnou léčbu rehabilitační. Výsledkem může být, že se efekt předchozí terapie ztratí. Další pacienti se pak ztrácejí z dohledu lékařů ve chvíli, kdy by měli přejít do dispenzární péče, aby se předešlo komplikacím, opakování mozkové příhody a dále se pracovalo s jejich neurologickým deficitem. Tomu, jak systém péče vylepšit, se věnoval včerejší kulatý stůl s názvem Organizace péče o pacienta po CMP – zdravotní a sociální hlediska, který uspořádal senátní výbor pro zdravotnictví.
Nespotřebované či zjevně poškozené léky, léčivé přípravky s prošlou dobou použitelnosti nebo s nevyhovující jakostí či použitelností musí být zlikvidovány tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí. V žádném případě léky nevyhazujte do komunálního odpadu či do odpadních vod. S léčivy je totiž nutné nakládat jako s nebezpečným odpadem.
Zjistit více
Polovina lidí (52 %) v době pandemie využila možnost konzultace s lékařem telefonicky, necelá čtvrtina (22 %) e-mailem. Vyplývá to z průzkumu, jejž si nechala zpracovat VZP ČR.
„Tři čtvrtiny respondentů také uvedly, že by rády využily tento způsob komunikace i do budoucna. Podobně si řada lidí představuje i kontakt se svojí zdravotní pojišťovnou. Obojí nám potvrdilo trendy, které sledujeme z posledních let a chceme na nich stavět i do budoucna,“ říká Zdeněk Kabátek, ředitel VZP ČR. K telemedicíně máme podle jeho slov před sebou ještě velký kus cesty, ale právě dva roky s covidem ukázaly, že je to správný cíl.
V České republice žije podle odhadů 13 tisíc dětí se závažným onemocněním. Ony i jejich rodiny přitom potřebují adekvátní, dostupnou, komplexní péči, a to nejen během pobytu v nemocnici, ale zejména doma. Bohužel však nyní nemáme celé spektrum potřebných služeb dostupných napříč republikou v adekvátní kvalitě. Obrovský problém všude je například raná péče, na kterou se čeká i tři čtvrtě roku. Dlouhodobě pak narážíme na zdravotně-sociální pomezí, kde se některé rodiny ztrácejí a i samotné zajišťování těchto služeb je vzhledem k přesahu do obou sfér nesmírně náročné. Vytyčit cestu, jak dál poskytování péče o vážně nemocné děti a jejich rodiny rozvíjet, se nyní snaží Koncepce péče o děti a dospívající se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou a jejich rodiny, která byla představena na včerejším semináři uskutečněném na půdě Senátu ČR.
Zjistit víceV loňském roce absolvovalo preventivní vyšetření u svého praktického lékaře přes 667 tisíc klientů VZP ČR starších 50 let, což je o zhruba 87 tisíc víc než v roce 2020, kdy svět začala sužovat pandemie covid-19. Z toho 553 tisíc, tj. 83 % podstoupilo laboratorní vyšetření moči. Data vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna v souvislosti s připomenutím Světového dne ledvin s podtitulem „Zdraví ledvin pro všechny“, který letos připadá na 10. března.
Zjistit víceSnaha chránit se před radiací vysokými dávkami jódu může být podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pro zdraví riziková. Nadbytek může poškodit štítnou žlázu, vadí ale i jeho nedostatek. Ústav to uvedl v tiskové zprávě na webu. Lidé jodové tablety začali nakupovat poté, co ruský prezident Vladimir Putin v neděli oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle dnešních informací kvůli bombardování hořela ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží, kterou ovládly ruské síly. Podle ukrajinských úřadů ale míra radioaktivity v oblasti nepřesáhla nebezpečnou úroveň.
Zjistit víceNa rostoucí počty pacientů s nadváhou a obezitou v Česku již reagují i lékaři. Na Světový den obezity, který letos připadá na dnešek [04.03.], ohlásili založení spolku s příhodným názvem Zastavme nadváhu a obezitu.
Zjistit víceVětšina následků po prodělání covidu-19 odezní za tři až šest měsíců, mohou být ale i trvalé. Vyšší je u lidí, kteří se nakazili koronavirem, riziko problémů se srdcem. Na dotaz ČTK to sdělili oslovení lékaři různých odborností. První případy koronaviru se v ČR objevily téměř před dvěma lety, 1. března 2020. Od té doby se nakazilo podle dat ministerstva zdravotnictví již více než 3,5 milionu lidí, z nich asi 190.000 opakovaně.
Zjistit více
Výše úhrad zdravotnických prostředků včetně sluchadel je určena platnou legislativou (zákon č. 48/1997 Sb., příloha č. 3, oddíl C) a VZP stejně jako ostatní zdravotní pojišťovny hradí pouze legislativou nastavenou výši příspěvku. Zdravotní pojišťovny přispívají na zakoupení sluchadel pro vzdušné vedení jednou za 5 let, a to pro pacienty se sluchovou vadou od 40 dB SRT.
I v tomto roce mohou klienti VZP získat příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě ve výši 500 Kč pro dospělé a 700 Kč pro děti. Pojišťovna tak chce motivovat své pojištěnce k ochraně proti této zákeřné nemoci, kterou přenáší infikovaná klíšťata. Od letoška mají toto očkování plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění osoby starší 50 let.
Zjistit víceOd 1. 1. 2022 se rozšiřuje spektrum nepovinných očkování hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění a skupin pojištěnců, kteří mají nárok na některá další očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Níže jsou popsány změny a nově hrazená očkování. Tuto úpravu přinesla novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Zjistit víceProdeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu v roce 2021 vzrostly meziročně o deset procent, což je nejvyšší tempo růstu v posledních pěti letech. Hodnota trhu s léky na předpis tak činila 78 miliard korun. U volně prodejných léků se prodeje proti roku 2020 zvýšily o devět procent a prodeje za volně prodejné léky, doplňky stravy a produkty pro zdravotní péči dosáhly 29 miliard korun. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytla analytická společnost IQVIA. Ta je poskytovatelem analytických služeb, technologických řešení a smluvních výzkumných služeb ve zdravotnictví. Po světě má 70.000 zaměstnanců a působí ve více než 100 zemích.
Zjistit víceLéky na vzácná onemocnění jsou z logiky věci určeny jen pro velmi úzkou skupinu pacientů. Proto také bývá jejich cena vysoká a jen málokdy tak přípravky projdou kritériem nákladové efektivity. Od Nového roku ovšem platí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která pro tyto léky zavádí zcela novou možnost vstupu do úhrad. Ta nezohledňuje jen tzv. tvrdá, ale i měkká kritéria, díky nimž se při posuzování bere zřetel i na kvalitu života pacientů. Zdravotnický deník přináší přehled kroků, které zatím byly udělány, aby tento nový způsob vstupu do úhrad mohl začít fungovat.
Zjistit víceInkontinentní pacienti mají nárok na úhradu absorpčních zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o jednorázové pomůcky vyrobené tak, aby rychle absorbovaly unikající moč, pohlcovaly nepříjemný zápach a zároveň byly nenápadné a prodyšné. Inkontinence může totiž nepříjemně ovlivňovat kvalitu života.
Zjistit více
Psychoaktivní léky problémově užívá 1,35 mil. Čechů. Z toho je 900 tisíc žen a 430 tisíc mužů. Uvádí to Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Čtyři z pěti lidí by ocenili, aby měli lékaři online rezervační systém pro objednávání pacientů. Naopak necelá pětina pacientů telemedicínu nechce v budoucnu vůbec používat kvůli nejrůznějším obavám. Vyplývá to z výzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zjistit víceOd včerejška se lidé mohou předem registrovat na očkování třetí dávkou. Některým se zkrátil interval. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky.
Zjistit víceJak drahá je léčba infarktu, mrtvice, rakoviny nebo transplantace srdce? Kolik stojí léčba covidu? Jaká je cena boje za záchranu lidského života? Co dělá vrásky na čele kardiologům a co nedá spát onkologům? Které choroby kosí Čechy? A změnilo by se něco v přístupu ke zdraví, kdybychom viděli při odchodu z nemocnice účet? Zeptali jsme se předních odborníků.
Zjistit víceNaopak jen výjimečně tuto možnost využívá 39 procent z nich. Zkontrolovat předepsané léky mohou v případě, že pacientovi vydávají lék na recept z jeho občanského průkazu, případně kódu z receptu vytištěného od lékaře, zaslaného na e-mail nebo na mobilní telefon.
Zjistit více„Musí existovat určitý pool lidí, z nichž se bude vybírat. Musí být zkušení, mít schopnost vyhodnocovat data a zohledňovat měkké údaje,“ popisuje vytváření nového orgánu ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví Daniela Rrahmaniová.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví změnilo podmínky pro podání léku proti koronaviru od firmy Regeneron. Přípravek můžou lidé z rizikových skupin dostat i preventivně, aniž by měli potvrzené onemocnění covid. Jaké jsou podmínky? Velmi blízký kontakt s nakaženým, podání do čtyř dnů a nepodstoupení očkování proti koronaviru. Novinka se týká diabetiků, onkologických pacientů, lidí s chronickými onemocněními, po transplantaci ale i starších 65 či obézních.
Zjistit víceČasopis Medical Tribune přináší přehled volebních programů v oblasti zdravotnictví sedmi stran či koalic, které mají šanci dostat se do sněmovny.
Zjistit víceOd 20. září se bude očkovat další, pro většinu Čechů třetí dávkou proti covidu. Tu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34, za ANO) doporučuje všem nad 60 let, nebo třeba lidem s chronickým onemocněním. Další »včelku« ale budou moci dostat všichni, kterým uplyne osmiměsíční lhůta.
Zjistit víceČekárny se znovu plní „běžnými“ pacienty, kteří se v koronavirové pandemii báli chodit k lékaři, aby se nenakazili. Nemocnice obnovují operace, které se musely kvůli covidu-19 odložit. Jako by se zdravotnictví uprostřed léta vracelo k normálnímu provozu. Ale koronavirus nezmizel. V červenci se každý den nakazily desítky až stovky lidí.
Zjistit víceLidé, kteří celý den pečují o člena rodiny, dosáhnou snadněji na dlouhodobé ošetřovné neboli ošetřovatelské volno. Zkrátí se podmínka hospitalizace, u nevyléčitelně nemocných se úplně zruší. Na žádost o přiznání dávky dostanou zájemci delší dobu než doteď.
Zjistit víceData Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že očkování proti covid-19 velmi účinně chrání před následnou nákazou a zejména před těžkým průběhem onemocnění. Po aplikaci 2. dávky bylo u 3 868 252 očkovaných osob dosud zachyceno jen 4 030 nákaz. V odstupu 14 dní po aplikaci druhé dávky pak byla nákaza prokázána pouze u 0,06 % očkovaných oběma dávkami.
Zjistit víceKdyž vám sdělí závažnou diagnózu, bývá to šok. Objeví se strach, že život brzy skončí, a přerovnají se hodnoty. Co teď a jak situaci řešit? Lékařka Kateřina Rusinová v rozhovoru pro České důchody přiblížila, jak funguje paliativní medicína a péče o vážně nemocné.
Zjistit víceOrganizace Průvodce pacienta pro vás připravila Desatero správného užívání léků. Každý pacient by se jím měl řídit vždy, když mu lékař předepíše léky anebo si je koupí sám v lékárně.
Zjistit víceLékařská péče je u nás bezplatná. Z vlastní zkušenosti ale určitě znáte, že na některé léky musíte doplácet a jsou i takové léčivé přípravky, na které pojišťovna nepřispívá ani částečnou úhradou. Co říkají statistiky a jak se určuje cena léků?
Zjistit víceOsoby s chronickým onemocněním nebo zdravotním stavem s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19 se od 24. března mohou registrovat na očkovacím místě, a to prostřednictvím Centrálního rezervačního systému s použitím unikátního kódu. Ten získají od svého ambulantního specialisty nebo od specializovaného pracoviště. I nadále mohou chronici využít očkování u svých praktických lékařů a ve vybraných centrech vysoce specializované péče.
Zjistit víceJak funguje očkování vážně nemocných osob? Kde a kdy se mohou nechat očkovat?
Zjistit víceČást chronických pacientů se už k očkování dostala – jde především o ty, kteří trpí onemocněním ledvin nebo cystickou fibrózou. Zejména pro onkologické pacienty je ale cesta k vakcíně zmatečná. Ministr i premiér slibují změnu.
Zjistit více„I tahle epidemie jednou skončí. Společně virus porazíme,“ říká imunolog Zdeněk Hel. Aby toho bylo dosaženo co nejdřív, je ale potřeba pro to něco udělat – držet se 40 ověřených zásad.
Zjistit víceNemocnice jsou přetížené a mnoho lidí se kvůli hrozící nákaze koronavirem obává jít k lékaři. Zanedbáním vážných chorob si ale můžeme ublížit ještě více. Především nezapomínejte na onkologickou prevenci. Některá preventivní vyšetření od určitého věku zcela hradí pojišťovna.
Zjistit více
V souvislosti s pandemií COVID-19, nařízenými karanténami, ale i v případech imobility pacientů či pro účely sociální péče zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) velké množství dotazů, ale i aktivit, které se týkají tzv. donáškové služby v lékárně vydaných léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis. Jakkoliv platná legislativa tyto fenomény současnosti neřeší, Ústav přesto považuje za nezbytné svůj postoj vyjádřit. A to ryze v obecné rovině, neboť každý zvolený postup donáškové služby je třeba posuzovat individuálně.
Nezisková organizace Průvodce pacienta podporuje legislativní ukotvení donášky/dovozu léků na předpis pacientovi.
Ze čtyř hlavních bodů NOP jsou po 15 letech z větší části naplněny body dva, tedy základní struktura onkologické péče a zachování dobré datové základny v NOR. Další dva body se v celostátně v potřebném rozsahu dosud neplní, což je nepochybně ke škodě prezentace výsledků i prestiže onkologie v ČR. KOC (kromě MOÚ) nezavedla vlastní projekty integrovaných onkopreventivních služeb. S výjimkou MOÚ a KOC Jihlava se dosud KOC systematicky nezabývají sebeevaluacemi. Ačkoli datové podklady mohou mít k dispozici všechna KOC, patrně o ně zatím nestojí.
Je s podivem, že nikdo ze zřizovatelů, plátců, pacientských organizací ani pojištěnců odbornou sebeevaluaci KOC i přes deklarace touhy po kvalitě ani nepožaduje. Autor dokumentu, profesor Jan Žaloudík, tedy nepřímo vyzývá i pacientské organizace, aby vyvolaly tlak na odborné hodnocení kvality léčby v jednotlivých KOC.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný podepsal společně se zástupci zdravotních pojišťoven, České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Memorandum o spolupráci na zajištění udržitelnosti a na rozvoji paliativních týmů u poskytovatelů akutní lůžkové péče v České republice. Účelem tohoto Memoranda je jak zajištění financování 7 pilotních paliativních týmů v roce 2021, tak i spolupráce na nastavení definitivního úhradového mechanismu pro nemocniční konziliární paliativní týmy od roku 2022. Nastavením systémového financování se stanou nemocniční paliativní týmy standardní součástí českého zdravotního systému a jejich služby budou dostupné všem pacientům, kteří je potřebují.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví připravilo leták s radami, jak se objednat na očkování proti covid-19.
Zjistit více
Poslanci by měli letos schválit novelu zákona o zdravotním pojištění, která mimo jiné umožní snadnější proplácení vysoce inovativních léčivých přípravků a velmi drahých léků na vzácná onemocnění.
Hlas onkologických pacientů velmi oceňuje, že si ministerstvo zdravotnictví i poslanci si uvědomují důležitost této novely pro pacienty a chtějí ji stihnout projednat ještě v tomto volebním období.
Očkování proti covidu-19 vyvolává řadu otázek a u mnoha lidí i pochybností. Vakcinologové proto sestavili několik doporučení. Třeba kdy se nechat očkovat po prodělané nákaze, jestli je to možné v těhotenství nebo u dětí, kdo by měl být rozhodně očkován a kdo zatím ne…
Zjistit více
Psychoaktivní léky problémově užívá 1,35 mil. Čechů. Z toho je 900 tisíc žen a 430 tisíc mužů. Uvádí to Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Evropský lékový regulátor doporučil k léčbě covidu-19 další dva léky. Monoklonální protilátku sotrovimab s obchodním názvem Xevudy. A dále imunosupresivní léčivo Kineret, kterým se léčí artritida.
Zjistit víceČtyři z pěti lidí by ocenili, aby měli lékaři online rezervační systém pro objednávání pacientů. Naopak necelá pětina pacientů telemedicínu nechce v budoucnu vůbec používat kvůli nejrůznějším obavám. Vyplývá to z výzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zjistit víceO vitamínu D se v posledních letech popsaly doslova miliony stran. Jeho prospěšnost byla známa už dříve, ale teprve aktuální události ho dostaly do centra zájmu prakticky každého, kdo dbá o své zdraví.
Zjistit víceOd včerejška se lidé mohou předem registrovat na očkování třetí dávkou. Některým se zkrátil interval. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky.
Zjistit víceVe Fakultní nemocnici Brno nyní denně podávají až třicet dávek přípravku Regeneron. Protilátková infuze rizikovým pacientům často zachrání život.
Zjistit víceJak drahá je léčba infarktu, mrtvice, rakoviny nebo transplantace srdce? Kolik stojí léčba covidu? Jaká je cena boje za záchranu lidského života? Co dělá vrásky na čele kardiologům a co nedá spát onkologům? Které choroby kosí Čechy? A změnilo by se něco v přístupu ke zdraví, kdybychom viděli při odchodu z nemocnice účet? Zeptali jsme se předních odborníků.
Zjistit více„Prosím všechny rizikové pacienty, aby sami vyžadovali aplikaci monoklonálních protilátek, aby si o ně řekli svému lékaři,“ apeloval včera ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na nakažené covidem. „Jsou k dispozici. Míst, kde se aplikují, je celá řada. Je nutné, aby lékař indikoval podání těchto protilátek. Spoustě lidí to může zachránit život,“ zdůraznil ministr.
Zjistit víceNaopak jen výjimečně tuto možnost využívá 39 procent z nich. Zkontrolovat předepsané léky mohou v případě, že pacientovi vydávají lék na recept z jeho občanského průkazu, případně kódu z receptu vytištěného od lékaře, zaslaného na e-mail nebo na mobilní telefon.
Zjistit víceNeplodnost, rakovina, ale také třeba endometrióza nebo předčasné narození dítěte: to všechno znamená velkou zátěž nejen pro fyzické zdraví, ale také psychiku. V Česku zatím není příliš zvykem hledat odbornou pomoc pro duši – i když je to často ten nejlepší nápad.
Zjistit více„Musí existovat určitý pool lidí, z nichž se bude vybírat. Musí být zkušení, mít schopnost vyhodnocovat data a zohledňovat měkké údaje,“ popisuje vytváření nového orgánu ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví Daniela Rrahmaniová.
Zjistit víceZměna začala platit od pondělí 18. října a říká, že nárok na třetí, takzvanou posilující dávku vakcíny proti nemoci covid-19 hrazenou ze zdravotního pojištění má každý, u koho uplynulo šest měsíců od druhé dávky. V případě jednorázových vakcín jde o půlroční odstup od aplikace první dávky.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví změnilo podmínky pro podání léku proti koronaviru od firmy Regeneron. Přípravek můžou lidé z rizikových skupin dostat i preventivně, aniž by měli potvrzené onemocnění covid. Jaké jsou podmínky? Velmi blízký kontakt s nakaženým, podání do čtyř dnů a nepodstoupení očkování proti koronaviru. Novinka se týká diabetiků, onkologických pacientů, lidí s chronickými onemocněními, po transplantaci ale i starších 65 či obézních.
Zjistit vícePři rozhodování o tom, který lék bude pacientům hrazen ze zdravotního pojištění, se bude od ledna posuzovat také to, jaký vliv má lék na kvalitu života pacienta a jeho rodiny. Tedy například to, zda díky léku nemocný už nebude potřebovat nepřetržitou péči či bude moct studovat a pracovat.
Zjistit víceČasopis Medical Tribune přináší přehled volebních programů v oblasti zdravotnictví sedmi stran či koalic, které mají šanci dostat se do sněmovny.
Zjistit víceLidé začali dostávat SMS, které je informují o nároku na třetí dávku očkování proti covidu-19. Pro koho je určená a proč je potřeba? Seznam Zprávy přináší odpovědi na nejčastější otázky.
Zjistit víceOd 20. září se bude očkovat další, pro většinu Čechů třetí dávkou proti covidu. Tu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34, za ANO) doporučuje všem nad 60 let, nebo třeba lidem s chronickým onemocněním. Další »včelku« ale budou moci dostat všichni, kterým uplyne osmiměsíční lhůta.
Zjistit víceProjekt Léky pomáhají přináší odborné veřejnosti i pacientům informace o stavu úhrady a indikačném omezení registrovaných inovativních léčivých přípravků v České republice.
Zjistit víceČekárny se znovu plní „běžnými“ pacienty, kteří se v koronavirové pandemii báli chodit k lékaři, aby se nenakazili. Nemocnice obnovují operace, které se musely kvůli covidu-19 odložit. Jako by se zdravotnictví uprostřed léta vracelo k normálnímu provozu. Ale koronavirus nezmizel. V červenci se každý den nakazily desítky až stovky lidí.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví Vás zve na historicky třetí Den zdraví, který se uskuteční v sobotu 31. července 2021 od 9 do 18 hodin na Karlově náměstí v Praze 2 v blízkosti Všeobecné fakultní nemocnice.
Zjistit víceLidé, kteří celý den pečují o člena rodiny, dosáhnou snadněji na dlouhodobé ošetřovné neboli ošetřovatelské volno. Zkrátí se podmínka hospitalizace, u nevyléčitelně nemocných se úplně zruší. Na žádost o přiznání dávky dostanou zájemci delší dobu než doteď.
Zjistit víceČtyři studenti radiologie z Univerzity Pardubice vypracovali pro pacienty 60 stránkový e-book o vitamínech a přírodních látkách, v němž nabízejí názorné odpovědi, zda je vhodné je při onkologickém ale i jiném onemocnění užívat či jaké mají prokázané nebo nežádoucí účinky. O jakémkoliv doplňku stravy se však přesto nejprve poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Zjistit víceData Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že očkování proti covid-19 velmi účinně chrání před následnou nákazou a zejména před těžkým průběhem onemocnění. Po aplikaci 2. dávky bylo u 3 868 252 očkovaných osob dosud zachyceno jen 4 030 nákaz. V odstupu 14 dní po aplikaci druhé dávky pak byla nákaza prokázána pouze u 0,06 % očkovaných oběma dávkami.
Zjistit víceOnkologičtí pacienti patří mezi lidi s dlouhodobě oslabenou imunitou. Také péče, kterou jejich onemocnění vyžaduje, je intenzivní, fyzicky a psychicky náročná. To vše i za běžných podmínek, které se během posledního roku výrazně měnily zásahem pandemie covidu-19. Jak konkrétně situace dopadla na pacienty se zhoubným onemocněním, jsme se ptali Ivany Plechaté, koordinátorky platformy Hlas onkologických pacientů. V květnu mezi pacienty na toto téma uspořádala také průzkum. Platforma sdružuje 11 pacientských a podpůrných organizací, které usilují o naplňování potřeb onkologicky nemocných a jejich blízkých.
Zjistit víceKdyž vám sdělí závažnou diagnózu, bývá to šok. Objeví se strach, že život brzy skončí, a přerovnají se hodnoty. Co teď a jak situaci řešit? Lékařka Kateřina Rusinová v rozhovoru pro České důchody přiblížila, jak funguje paliativní medicína a péče o vážně nemocné.
Zjistit víceTo je hrůza, zase jsem v lékárně nechala devět stovek. Někdy v apatyce necháme hromadu peněz a jindy peněženku vůbec vytáhnout nemusíme. A ještě jindy nám najednou na účet přistanou peníze od zdravotní pojišťovny. Jak to s těmi cenami léků vlastně je?
Zjistit víceOrganizace Průvodce pacienta pro vás připravila Desatero správného užívání léků. Každý pacient by se jím měl řídit vždy, když mu lékař předepíše léky anebo si je koupí sám v lékárně.
Zjistit více
Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení podpořila vládní návrh zákona připravený Ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR o elektronizaci zdravotnictví. Zákon usiluje o právní zakotvení nových pravidel a technologií v oblasti elektronizace zdravotnictví.
Lékařská péče je u nás bezplatná. Z vlastní zkušenosti ale určitě znáte, že na některé léky musíte doplácet a jsou i takové léčivé přípravky, na které pojišťovna nepřispívá ani částečnou úhradou. Co říkají statistiky a jak se určuje cena léků?
Zjistit více
Češi jako národ nikdy nepatřili k nejzodpovědnějším k vlastnímu zdraví. A epidemie covidu, a z ní plynoucí obavy z nákazy, jejich přístup ještě více zhoršila.
Jak ukazují statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) počet preventivních prohlídek loni klesl o více než 15 procent. „Lidé preventivní prohlídky určitě zanedbávají víc. To, jak moc, je ale individuální region od regionu. Víme, že například v některých periferních oblastech, dále od měst, lidé na kontroly chodí méně. Kolegové z měst zase hlásí, že velké změny nepozorují. Obecně lze ale říci, že je prevence kvůli koronavirové pandemii upozaděna,“ potvrzuje praktický lékař z Jedovnice a člen výboru Sdružení praktických lékařů Ivo Procházka.
Osoby s chronickým onemocněním nebo zdravotním stavem s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19 se od 24. března mohou registrovat na očkovacím místě, a to prostřednictvím Centrálního rezervačního systému s použitím unikátního kódu. Ten získají od svého ambulantního specialisty nebo od specializovaného pracoviště. I nadále mohou chronici využít očkování u svých praktických lékařů a ve vybraných centrech vysoce specializované péče.
Zjistit více
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu vyzval nemocnice, aby více používaly experimentální lék bamlanivimab od firmy Eli Lilly, který pomáhá předejít těžkému průběhu nemoci u rizikových pacientů.
Zájem lékařů je podle něj zatím malý. Ze sta nemocnic se ozvalo šest desítek, které převzaly šest set balení. Česká republika jich přitom objednala tři tisíce.
„Je potřeba, aby konečně nemocnice a lékaři a praktici vzali na vědomí, že pokud někdo má predispozice – cukrovku, vysoký tlak, nadváhu, ischemické choroby – tak to jsou všechno lidi, kteří jsou ohrožení covidem-19, že skončí na jednotkách intenzivní péče a jsou ohroženi na životě,“ uvedl premiér.
„Jde o to, jestli nemocnice projeví zájem, a hlavně jestli má ty rizikové pacienty,“ řekl Petr Sulek, mluvčí Thomayerovy nemocnice.
Jak funguje očkování vážně nemocných osob? Kde a kdy se mohou nechat očkovat?
Zjistit více
Deník N zjistil, že už nyní začali lékaři z velkých center vytipovávat nejohroženější pacienty bez ohledu na věk. Jinde už některé očkovali.
Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že chronicky nemocní pacienti by se měli k očkování proti covidu-19 registrovat pomocí speciálních kódů, které dostanou jejich lékaři.
Část chronických pacientů se už k očkování dostala – jde především o ty, kteří trpí onemocněním ledvin nebo cystickou fibrózou. Zejména pro onkologické pacienty je ale cesta k vakcíně zmatečná. Ministr i premiér slibují změnu.
Zjistit více„Pomozte našim zdravotníkům tím, že se sami nenakazíte,“ vyzývá Čechy imunolog Zdeněk Hel, který zhotovil seznam 40 rad, jak se nenakazit, jak ochránit druhé i co dělat, pokud se nakazíte. Seznam Zprávy nyní přináší první část.
Zjistit více„I tahle epidemie jednou skončí. Společně virus porazíme,“ říká imunolog Zdeněk Hel. Aby toho bylo dosaženo co nejdřív, je ale potřeba pro to něco udělat – držet se 40 ověřených zásad.
Zjistit více
Jak funguje očkování vážně nemocných osob? Kde a kdy se mohou nechat očkovat?
Osoby s chronickými onemocněními či zdravotními stavy, které jsou podle vědeckých studií ohroženými z důvodu vysoké pravděpodobnosti těžkého průběhu covid-19, je nutné očkovat přednostně.
V odkazu najdete návod, jak se k vakcíně dostat, pokud spadáte mezi vyjmenované skupiny chronických pacientů.
Nemocnice jsou přetížené a mnoho lidí se kvůli hrozící nákaze koronavirem obává jít k lékaři. Zanedbáním vážných chorob si ale můžeme ublížit ještě více. Především nezapomínejte na onkologickou prevenci. Některá preventivní vyšetření od určitého věku zcela hradí pojišťovna.
Zjistit víceOd příštího týdne se budou moci k očkování proti covid-19 hlásit senioři od 70 let. Již nyní ale mohou vakcínu obdržet i mladší lidé s vybranými chronickými chorobami.
Zjistit více
V souvislosti s pandemií COVID-19, nařízenými karanténami, ale i v případech imobility pacientů či pro účely sociální péče zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) velké množství dotazů, ale i aktivit, které se týkají tzv. donáškové služby v lékárně vydaných léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis. Jakkoliv platná legislativa tyto fenomény současnosti neřeší, Ústav přesto považuje za nezbytné svůj postoj vyjádřit. A to ryze v obecné rovině, neboť každý zvolený postup donáškové služby je třeba posuzovat individuálně.
Nezisková organizace Průvodce pacienta podporuje legislativní ukotvení donášky/dovozu léků na předpis pacientovi.
Minulý týden španělská policie zkonfiskovala v hotelu na předměstí Madridu skoro čtyři miliony padělaných respirátorů. S nimi byla zabavena i tiskárna nastavená na potisk obchodní značky, která splňuje evropské standardy. Krabice s respirátory byly připraveny na distribuci, a to nejen ve Španělsku.
Zjistit více
Ze čtyř hlavních bodů NOP jsou po 15 letech z větší části naplněny body dva, tedy základní struktura onkologické péče a zachování dobré datové základny v NOR. Další dva body se v celostátně v potřebném rozsahu dosud neplní, což je nepochybně ke škodě prezentace výsledků i prestiže onkologie v ČR. KOC (kromě MOÚ) nezavedla vlastní projekty integrovaných onkopreventivních služeb. S výjimkou MOÚ a KOC Jihlava se dosud KOC systematicky nezabývají sebeevaluacemi. Ačkoli datové podklady mohou mít k dispozici všechna KOC, patrně o ně zatím nestojí.
Je s podivem, že nikdo ze zřizovatelů, plátců, pacientských organizací ani pojištěnců odbornou sebeevaluaci KOC i přes deklarace touhy po kvalitě ani nepožaduje. Autor dokumentu, profesor Jan Žaloudík, tedy nepřímo vyzývá i pacientské organizace, aby vyvolaly tlak na odborné hodnocení kvality léčby v jednotlivých KOC.
Tváří se jako léky, které spasí naše zdraví. Jsou ale vitaminové tablety a doplňky stravy, za něž ročně utratíme kolem 10 miliard korun, skutečně nezbytnou součástí životosprávy, nebo jde jen o výnosný byznys výrobců, kteří těží ze strachu z nemocí a z lidské touhy po věčném zdraví? Profesor MUDr. ŠTĚPÁN SVAČINA (68), DrSc., MBA, emeritní přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, říká: „Normální člověk vitaminové tablety nepotřebuje, jedinou výjimkou je vitamin D.“ Proč je podle něj hořčík zneužívaným minerálem, preparát schovávající se za vysoký obsah „céčka“ neúčinný a prodeje vitaminů pro diabetiky neetické? Proč naopak chválí vitamin D? A kde se vůbec vzala potřeba vitaminy vyrábět?
Zjistit víceMinistr zdravotnictví Jan Blatný podepsal společně se zástupci zdravotních pojišťoven, České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Memorandum o spolupráci na zajištění udržitelnosti a na rozvoji paliativních týmů u poskytovatelů akutní lůžkové péče v České republice. Účelem tohoto Memoranda je jak zajištění financování 7 pilotních paliativních týmů v roce 2021, tak i spolupráce na nastavení definitivního úhradového mechanismu pro nemocniční konziliární paliativní týmy od roku 2022. Nastavením systémového financování se stanou nemocniční paliativní týmy standardní součástí českého zdravotního systému a jejich služby budou dostupné všem pacientům, kteří je potřebují.
Zjistit víceJde jen o pouhých 46 slov rozdělených do dvou krátkých odstavců. Paragraf 16 v zákoně o zdravotním pojištění. Říká, že i pacientům, kteří jsou něčím výjimeční, například mají diagnózu, jíž trpí jen pár lidí na světě, je možné uhradit léčbu či léky z veřejného zdravotního pojištění. Ať to stojí, co to stojí. Třeba stovky milionů. Právě teď tento paragraf zákona prochází velkou revizí. A hraje se o hodně.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví připravilo leták s radami, jak se objednat na očkování proti covid-19.
Zjistit víceVláda představila Centrální rezervační systém, skrze nějž se mohou k očkování proti covidu objednat první pacienti z řad široké veřejnosti. LN pro vás proto připravily jedenadvacet otázek a odpovědí, které vás procesem registrace provedou.
Zjistit více
Poslanci by měli letos schválit novelu zákona o zdravotním pojištění, která mimo jiné umožní snadnější proplácení vysoce inovativních léčivých přípravků a velmi drahých léků na vzácná onemocnění.
Hlas onkologických pacientů velmi oceňuje, že si ministerstvo zdravotnictví i poslanci si uvědomují důležitost této novely pro pacienty a chtějí ji stihnout projednat ještě v tomto volebním období.
Užívání léků nepředstavuje jen léčbu konkrétní nemoci. Když se léky berou nesprávně anebo jich denně polykáme příliš, můžeme se dočkat řady problémů. S jejich vyhledáváním a řešením pacientům zdarma pomáhá Léková poradna neziskové organizace Průvodce pacienta.
„Poradna řeší jakékoli lékové problémy, se kterými pacient přichází. Provádí komplexní revizi farmakoterapie, monitoruje nežádoucí účinky, lékové interakce, bezpečné dávkování a celý management užívání léků. Cílem všech doporučení je maximalizace účinku a současně minimalizace rizik,“ vysvětluje vedoucí Oddělení klinické farmacie a hlavní odborná garantka zmíněné ePoradny PharmDr. Milada Halačová, PhD.
Očkování proti covidu-19 vyvolává řadu otázek a u mnoha lidí i pochybností. Vakcinologové proto sestavili několik doporučení. Třeba kdy se nechat očkovat po prodělané nákaze, jestli je to možné v těhotenství nebo u dětí, kdo by měl být rozhodně očkován a kdo zatím ne…
Zjistit víceVědci z Biologického centra AV ČR, kteří se kromě diagnostiky SARS-CoV-2 a vývoje metodiky na testování kvality protilátek z krve vyléčených pacientů, podílejí na několika dalších projektech, v nichž řeší možnosti efektivnější diagnostiky a léčby koronaviru. Jako vědecká autorita se nyní na svých webových stránkách snaží vysvětlit, jak funguje RNA vakcína. Reagují tak na nízkou informovanost veřejnosti a chtějí objasnit některé polopravdy a mýty o účinku RNA vakcín. Připravili si článek z nejčastějších otázek, na něž stručně a konkrétně odpovídají, pojednání doplnili o přehledná schémata a odkazují rovněž na relevantní studie. Přinášíme vám výběr odpovědí na často kladené otázky.
Zjistit víceCelosvětově zdaleka největším dodavatelem vakcíny proti koronaviru se má stát společnost AstraZeneca. Její přípravek vyvinutý ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou má dostat 1,46 miliardy lidí. Druhý Novavax má naočkovat 642 milionů osob. Ani jedna z těchto dvou vakcín zatím není schválená, nicméně ta oxfordská k tomu má podle britského tisku velmi blízko.
Zjistit víceZa poslední tři desítky let se výzkum, vývoj a výroba vakcín staly špičkovou disciplínou moderních biotechnologií využívajících vymožeností molekulární biologie a genetiky. Přesto se u více než 50 procent Čechů setkává s nedůvěrou, což se týká i nové vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2. Proč vakcíně věřit, a naopak nepřikládat důležitost poplašným zprávám?
Zjistit více
Od června je v provozu lékový záznam, díky kterému lékaři i lékárníci vidí, jaké léky pacient bere. Ačkoliv má záznam ještě mouchy, zdravotníci si ho chválí. Státní ústav pro kontrolu léčiv zatím registruje tisíce nesouhlasů s jeho sdílením. Nejčastěji ho udělují pacienti, kteří se bojí stigmatu nebo něco tají, tvrdí praktičtí lékaři.
S užívanými léky pacientům zdarma poradí i zkušení kliničtí farmaceuti z lékové ePoradny Průvodce pacienta.
Hlas pacientských organizací nabral v posledních pěti letech na síle. Nejdříve mu začala v rámci své pacientské rady naslouchat největší česká zdravotní pojišťovna, pak se před několika lety přidalo i ministerstvo zdravotnictví. I zde dnes funguje pacientská rada , zástupci pacientských organizací jsou členy různých pracovních skupin a spolupodílejí se na tvorbě některých legislativních návrhů (např. novela zákona 48 usnadňující vstup inovativních léčiv nebo regulace zdravotnických prostředků). Přesto ale máme omezené možnosti financování, díky nimž by pacientské organizace nebyly závislé na penězích od farmaceutických firem (v některých zemích jde o podmínku k tomu, aby organizace byly přizvány do procesů, jako je například hodnocení zdravotnických technologií, více jsme psali zde ). Pacientské organizace proto navrhují, aby prostředky na jejich provoz poskytly zdravotní pojišťovny – které ovšem nesouhlasí. Jsou ale ochotné podpořit konkrétní projekt nebo činnost, případně se bavit o společném fondu, kam by vedle nich mohl přispívat stát, farmafirmy či další subjekty a odkud by pak byly peníze transparentně organizacím rozděleny. Debata o financování pacientských organizací byla součástí diskuzního bloku na konferenci Efektivní nemocnice pořádané HealthCare Institute, která se konala 24. a 25. listopadu v Praze.
Zjistit víceOčkování proti covidu by měli Češi dostat bezplatně. Takový je alespoň plán vlády: vyplývá z návrhu zákona, který momentálně obíhá ministerstva v připomínkovém řízení. Dokument má server Lidovky.cz k dispozici.
Zjistit víceČesko chystá digitální reformu zdravotnictví. Výsledkem bude on-line lékařská péče a miliardové zakázky pro IT firmy.
Zjistit víceTato strana slouží jako jeden z podkladů pro praktické informace VPL a pacientům. Jedná se o návody a vysvětlení na nejčastější dotazy pacientů v současné době. Každý VPL si je může volně stáhnout a používat. Též si je může volně upravovat podle své situace, situace svých pacientů nebo konkrétního pacienta, nebo pokud s nimi souhlasí informovat o odkazu své pacienty.
Zjistit víceDne 4. listopadu se na Úřadu vlády za přítomnosti premiéra Andreje Babiše uskutečnilo mimořádné zasedání Rady vlády pro duševní zdraví. Účastníci diskutovali o dopadech epidemie covid-19 do oblasti duševního zdraví obyvatel České republiky a rozhodli o realizaci informační a podpůrné kampaně pro oblast duševního zdraví, o posílení krizové pomoci a zajištění dostupné psychosociální podpory pro lidi, kteří ji potřebují.
Zjistit víceHodnocení zdravotnických technologií (Health Technology Assessment, HTA) u nás doposud fungovalo v okleštěné formě pouze u léků. Nyní je ovšem na stole diskuze o tom, že tento přístup i v návaznosti na znění zákona začneme využívat také u nekategorizovaných zdravotnických prostředků na poukaz. Odborníci se pak shodují, že na místě by bylo nasazení HTA i u vysoce nákladných inovativních technologií – a třeba jednou dospějeme i ke zdravotnickým výkonům. Zároveň by se ale podle nich HTA nemělo zavádět plošně, a vyhnout bychom se měli také tomu, aby se tak dělo formalisticky. Problematikou HTA se zabývali odborníci u Kulatého stolu ZD, který se konal 13. října v Praze.
Zjistit vícePacientská sdružení včera významně vstoupila do hry. 18 z těchto organizací se otevřeným dopisem obrátily na premiéra, poslance a senátory s žádostí o přijetí novely zákona o léčivech. Další pacientské organizace se formou dopisu zase obrátily na správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP] s žádostí řešit přístup tuzemských pacientů k moderním lékům.
Zjistit víceŘíká se, že k české národní povaze patří stěžovat si na poměry. Dost možná, že právě tato vlastnost ovlivňuje, jak vnímáme naše zdravotnictví. Ano, mnozí z nás mají s lékařskou péčí zkušenost, na kterou by raději zapomněli. Nepřívětivé prostředí, neochota personálu či špatná komunikace − to všechno zhoršuje dojem, který si jako pacienti odnášíme. A pravdou je, že i přes řadu pozitivních změn, kterými naše zdravotnictví prošlo, tyto nešvary bohužel zcela nevymizely. Hodnotit celý systém jen na základě svých osobních zkušeností ale není fér. Jak jsme na tom v porovnání s dalšími státy?
Zjistit víceMinisterstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se na základě jednání se zástupci výrobců podařilo zajistit navýšení dodávek vakcín o více než 20 % oproti loňskému roku. Celkem ČR letos obdržela o 170 tisíc vakcín víc. Prioritně by se měly očkovat zranitelné skupiny obyvatel, mezi které patří osoby starší 65 let a chroničtí pacienti.
Zjistit více
Česká pošta od úterý 15. září do pátku 18. září roznášela do domovních poštovních schránek obálky s pěti rouškami a jedním respirátorem. Vyzýváme všechny příjemce těchto obálek, aby si důkladně vizuálně zkontrolovali stav doručených roušek a respirátorů. Pokud při takové kontrole odhalí jakékoli mechanické poškození (např. pomačkání), znečištění nebo namočení (či navlhnutí), pak by takové roušky a respirátory neměli použít.
Zároveň dáváme k dispozici návod z původního obalu na používání ochranných prostředků, který jsme kvůli vybalení nemohli dodat uživatelům.
Budu mít jako senior zase na podzim nárok na bezplatné očkování proti chřipce a pneumokokům, když jsem se nechal očkovat loni? Nebo dostanu alespoň příspěvek od VZP?
ODPOVĚĎ:
Očkování proti chřipce bývá vhodné spojit s očkováním proti pneumokokovým infekcím, zejména u starších a nemocných osob. Zatímco ale proti chřipce je nutno očkovat každoročně, protože vakcína se pro každou novou sezonu mění podle toho, jaký typ chřipkových virů je očekáván, proti pneumokokovým infekcím se dospělí očkují jen jednou. Očkování proti pneumokokům tedy znovu absolvovat nebudete a očkování proti chřipce budete mít jako senior nad 65 let opět hrazené. Úhrada z veřejného zdravotního pojištění je stanovena na 297,74 Kč a pokrývá cenu vakcíny VAXIGRIP TETRA. Na INFLUVAC TETRA bude malý doplatek. Aplikaci vakcíny hradí v obou případech pojišťovna. Na doplatek rozdílové částky mezi úhradou od pojišťovny a cenou vakcíny nelze čerpat příspěvek od VZP, ten dostanou jen pojištěnci, kteří si platí očkování sami.
Píšete nám o radu. Co dělat, když pocítíte příznaky covidu? Kam zavolat, co hlásit, co očekávat? Kdo je povinen být v karanténě a kdo ne? Je v tom zmatek. Proto jsme to všechno sepsali na jednom místě.
Příznaky podzimní virózy dokážou v době koronaviru hodně zneklidnit. Co dělat letos jinak, kam volat a co si počít, pokud lékař nebo hygienik telefon nezvedá? Kdy je nutná karanténa a co to znamená pro naše blízké? Deník N přehledně shrnuje odpovědi na důležité otázky.
Dne 25. 8. 2020 proběhl pod záštitou senárotora MUDr. Lumíra Kantora, předsedy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky kulatý stůl na téma Udržitelnost činnosti pacientských organizací.
Účastníci Kulatého stolu se shodli na důležitosti a nezastupitelnosti role, kterou plní pacientské organizace pro českou veřejnost a nutnosti podpořit jejich udržitelnost formou finančních dotací na jejich činnost a pravidelný provoz.
Účastníci se také shodli, že se ve svých resortech budou snažit podporu pacientských organizací prosadit, aby tyto mohly dále poskytovat tolik potřebnou činnost, která vyplývá z prezentované analýzy společnosti E&Y.
Lék nemusí vždycky zabrat, jindy může dokonce uškodit. Třeba proto, že jste ho zapili džusem či mlékem. Nebo jedli česnek. Riziko stoupá i s každou další pilulkou, kterou denně spolknete, včetně volně prodejných preparátů. Spolu s Pavlou Mikulcovou, farmaceutickou asistentkou z IKEM, jsme proto připravili průvodce, který vám se správnou léčbou pomůže.
Zjistit víceVláda dnes dala zelenou novele zákona o veřejném zdravotním pojištění z dílny Ministerstva zdravotnictví. Jde o jednu z nejrozsáhlejších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění v jeho téměř pětadvacetileté historii. Řeší několik oblastí souvisejících s dostupností hrazených zdravotních služeb a zejména reaguje na výrazný posun na poli nejmodernějších léků.
Zjistit vícePersonalizovaná zdravotní péče by jednou mohla zajistit účinnou léčbu pacientům, u nichž skutečně zachrání či výrazně prodlouží život, a naopak ušetřit finance za terapii podanou lidem, kteří z ní profitovat nemohou. Zatím je ovšem tato oblast v plenkách a chybí mechanismy, které by státní správa mohla použít. Pravidla jsou totiž nastavena tak, že nepočítají s malými skupinkami pacientů, a lékový úřad tak ani nemá možnost dát takovým přípravkům zelenou. Změnit to má novela, která upravuje pravidla pro vstup vysoce inovativních přípravků a navíc zavádí novou cestu schvalování úhrady pro léky na vzácná onemocnění. Problematice se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku s názvem Personalizovaná medicína klepe na dveře českého zdravotnictví, který se konal 1. července v Praze.
Zjistit více
Vyšší bezpečnost, lepší informovanost, efektivnější léčba – tak by se dal ve stručnosti popsat sdílený lékový záznam pacienta, který je jednou z klíčových funkcionalit systému eRecept. Lékový záznam je evidence všech předepsaných a vydaných léků pacientovi. Od 1. června funguje jeho sdílení s dalšími zdravotnickými pracovníky.
Chcete-li se poradit o skladbě vám užívaných léků, neváhejte se zdarma obrátit na lékovou poradnu Průvodce pacienta (www.pruvodcepacienta.cz).
Muži se v České republice dožívají v průměru 76 let a ženy 82 roků. Žijí tedy o šest let déle. Podobné rozdíly zaznamenávají i v jiných průmyslově vyspělých zemích. Když se lékařů zeptáte, proč k nim dochází, krčí rameny. Je to tedy záhada, na kterou ani moderní medicína nezná přesnou odpověď?
Zjistit víceDnešní populace obecně málo spí. O hodinu a půl méně než naši předci. Vlivem nedostatku spánku se častěji objevují deprese, obezita a různé somatické obtíže. Nespavcům se navíc zhoršuje paměť i rychlost reakcí. Jenže co když spánek nepřichází? Nebo naopak potřebujete spát 14 hodin denně? Dá se usnout i za chůze? A jaká spánková porucha je předzvěstí Parkinsonovy nemoci? Na vše kolem spánku odpovídá profesor MUDr. KAREL ŠONKA (63), DrSc., přední český neurolog a vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Zjistit víceOborová zdravotní pojišťovna (OZP) rozšířila od 1. srpna 2020 nabídku příspěvků na preventivní vyšetření rakoviny. V rámci sedmi programů STOP nyní můžete čerpat nově příspěvky na prevenci rakoviny prsu, kůže, prostaty, ledvin a břišních orgánů nebo dutiny ústní, osteoporózy a infarktu prostřednictvím kupónů.
Zjistit víceNavštívili jste lékaře a ten Vám sdělil, že máte závažné onemocnění nebo nějakou formu postižení? Jsou v podobné situaci Vaši blízcí? Nejste v tom sami!
Zjistit víceV České republice je zhruba 91 tisíc pacientů s revmatoidní artritidou [RA], převážně žen. RA jim komplikuje život a může vést k trvalé invaliditě. Pacienti jsou pak plně závislí na pomoci druhých. Nemoc pacientům zkracuje život o pět až deset let, byť nebývá příčinou úmrtí. Onemocnění nelze vyléčit.
Zjistit víceČlověk bojující s nemocí, často o život, bojující se systémem, bojující o péči a o svá práva na ni. Tak začaly příběhy většiny pacientských organizací v České republice. Kdo jsou lidé, kteří za nimi stojí, kde se vzaly a kdo je financuje? Čtěte o vzniku, systému a podstatě pacientských organizací v ČR. V úvodním videu se také podívejte na příběh Jany Hlaváčové, která žije s diagnózou roztroušená skleróza a svou snahu pomoci dokázala dotáhnout až tam, kde pacienti mohou být u procesů tvorby zákonů. Na ministerstvo zdravotnictví, kde vede Oddělení podpory práv pacientů. Právě s tímto pacientským oddělením spolupracuje web CNN Prima NEWS při informování vás, našich diváků a čtenářů, o příbězích lidí, jejichž životy ovlivnila a navždy změnila vážná nemoc.
Zjistit vícePreventivní vyšetření pro odhalení případné rakoviny tlustého střeva a konečníku u široké populace bez příznaků onemocnění (tzv. screeningové vyšetření) se provádí od 50 let věku. Vyšetření zajišťují v rámci preventivních prohlídek praktičtí lékaři, u žen také gynekologové. Využívá se k tomu test na okultní krvácení do stolice (TOKS). Lékař předá svému pacientovi odběrovou sadu, pacient pak v klidu domova odebere vzorek stolice a sadu se vzorkem lékaři vrátí. Ve věku od 50 do 55 let je tento test hrazen z veřejného zdravotního pojištění jednou ročně, od 55 let jednou za dva roky.
Zjistit víceČtvrtina domácností vyhazuje nevyužitá léčiva do popelnic nebo do WC, a to přesto, že o možnosti vracet je bezplatně do lékáren ví, říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Zjistit víceNouzový stav kvůli koronaviru odsunul devětašedesátileté Míle Ramešové pravidelné vyšetření cholesterolu v pražské nemocnici v Motole o dva měsíce. Léky už jí však došly, ve čtvrtek proto musela k lékaři osobně. „Trochu jsem se bála do nemocničního prostředí, ale po telefonu to vyřídit nešlo. Riskla jsem to a jsem ráda, že mám prevenci za sebou. A na další půlrok klid,“ řekla serveru Lidovky.cz.
Zjistit víceVelkým tématem posledních let na poli lékové politiky je vstup nákladných inovací. Neméně důležitou součástí je ale i posuzování a šíře indikací u úhrad méně drahých, ale podstatně častěji využívaných léků například v diabetologii. Nyní dokončovaná novela by měla zavést procesní změny, které mají za cíl některé postupy na lékovém ústavu urychlit a zároveň SÚKL odbřemenit od náročných, samoúčelných řízení. Úkolem pro ministerstvo v dalším volebním období by pak podle náměstka Filipa Vrubela měla být hlubší diskuze o tom, jak 13 let starý systém optimálně nastavit, aby odpovídal současným potřebám. O problematice debatovali odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma Přehodnocení lékové politiky ve světle pokroků ve farmakoterapii, který se konal v úterý 16. června v Praze.
Zjistit víceKovidová krize sice nepřerušila chod českého zdravotnictví, ale jak lékaři, tak pacienti se omezovali na nezbytné zákroky a vyšetření. Jen málokdo tak v posledních měsících zavítal na preventivní prohlídku. Je na čase to změnit, vyzývá Česká lékařská komora pacienty.
Zjistit více„Následující scénka bude těžká,“ rozhlédne se vyučující po tvářích mediků. Někoho z nich čeká úkol zahrát lékaře, který musí oznámit matce velmi špatnou zprávu. Tu nejhorší.
Zjistit více
Projekt Virtuální čekárna byl nedávno spuštěn za velké mediální podpory. Na pacienty může působit jako snadné řešení, jak se dozvědět z pohodlí domova svou diagnózu. Napíšeme, co nás trápí, a bez dlouhého sezení v čekárně dostaneme za pár hodin radu. Praktici ale mají řadu vážných výhrad, jak přibližuje jejich předseda Petr Šonka.
Raději si nechat poporůst metastazující nádor, než vstoupit do nemocnice – tak lze shrnout přístup některých pacientů, který v poslední době vidí lékaři ve svých ordinacích. Důrazně proto apelují, aby se lidé nebáli s problémy jít k doktorovi či do nemocnice a aby již v této fázi epidemie nezanedbávali ani preventivní prohlídky. Odborníci se také shodují na tom, že i když telemedicína a distanční služby umožnily zajištění péče během covidové pandemie, jde o řešení, které by mělo doplnit, ne nahradit standardní kontakt s lékařem. Na druhou stranu jsme však nyní dostali jedinečnou příležitost, jak tuto oblast popostrčit kupředu. Tématu poskytování péče v chronické fázi pandemie covid-19 se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku, který se konal minulé úterý v Praze.
Zjistit víceDěti ohrožuje plno nemocí, proti některým je ale můžeme vcelku účinně chránit očkováním. Tady je přehled těch nejdůležitějších, která nejsou povinná, ale rozhodně stojí za zvážení.
Zjistit víceMísto do čekárny k lékaři k počítači s internetem. Virtuální čekárna sází na moderní technologie, které se v době koronaviru stále více osvědčují. Hodí se ale pro každého pacienta? Ve Výzvě odpovídal za autory lékař Tomáš Šebek.
Zjistit víceJedná se o aktualizované vydání brožury z roku 2016, která obsahuje nové postupy, terminologii a změny vzniklé v souvislosti s vydáním nových legislativních předpisů či novelou stávajících.
Zjistit víceNe s každým zraněním nebo příznaky nachlazení běžíme hned k lékaři. První pomoc si často můžeme poskytnout sami. Ale musíme mít dobře vybavenou domácí lékárničku. Co všechno by měla obsahovat, i když povinné to není?
Zjistit víceS plošným očkováním proti tuberkulóze přestala většina vyspělých států. Některé dřív, jiné později. Nová hypotéza ukazuje, že ty, jež k tomu dospěly mezi posledními, by nyní mohly mít výhodu v boji proti nemoci Covid-19. Česko univerzálně proti TBC neočkuje teprve od listopadu 2010.
Zjistit vícePodle dat Českého statis- tického úřadu zemřelo v Česku v minulém roce více než 112 ti- síc lidí, z čehož vyplývá, že v průměru došlo denně k přibliž- ně 307 úmrtím.
Zjistit víceObdobí nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 či povinně nařízená domácí karanténa může pro někoho znamenat nepřiměřenou psychickou zátěž. Ministerstvo zdravotnictví proto spustilo pod číslem 1212 také linku první psychické pomoci. Linka je bezplatná a určena všem občanům. Provoz linky zajišťují zdravotničtí interventi a psychologové Systému psychosociální intervenční služby (SPIS), vycvičení pro komunikaci s lidmi zasaženými psychicky nadlimitní situací.
Zjistit víceBrněnská společnost Respilon, která vyrábí ochranné pomůcky, darovala 20 tisíc ústenek z nanovláken pacientským organizacím pečujícím o těžce nemocné. Roušky schpopné zachytit 99,9 procenta všech virů, měla firma ve skladu v Číně, ale nemohla se k nim od konce loňského roku dostat.
Zjistit víceVíme, že existuje mnoho rozličných virů, které mohou způsobit různé infekce, včetně běžného nachlazení, chřipky, hepatitidy, mononukleózy, HIV a dalších. Přichází téma vakcín. Jsou určitě přínosem, ale mají i negativní stránky pro imunitní systém. Přirozené promoření, které by proběhlo v lidském organismu, pokud možno bez povšimnutí, by bylo tou nejlepší cestou…K tomu je třeba dobrý imunitní systém každého jedince. V době současného virového ohrožení se vraťme k přírodě, vakcína neexistuje. Následně je uveden přehled bylinek, které mohou posílit naši imunitu. (Ale pozor, mohou i interagovat s léčivy, je proto výhodný kontakt s lékárníkem nebo bylinkářem!)
Zjistit víceJaké mají volně prodejné léky účinek na koronavirus? To zajímá snad každého, odborníci se ale nemůžou shodnout. Například francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran, renomovaný neurolog, vyzval lidi, aby se vyvarovali užívání ibuprofenu a kortizonu a sáhli raději po paracetamolu. Látky ibuprofen a kortizon by prý mohly koronavirus zhoršit, proti tomu však vystoupila řada světových odborníků včetně České lékařské komory, kteří zdůrazňují, že pro toto tvrzení nejsou žádné podložené studie a že nic nenasvědčuje tomu, že by měl ibuprofen zhoršovat koronavirus.
Zjistit víceV Dejvicích sídlící Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) dodnes velmi profituje z patentů zesnulého profesora Antonína Holého. Vedle pravidelných „přídělů“ od Akademie věd dostává instituce každoročně 60 až 80 milionů dolarů z licenčních poplatků. Ředitel ústavu Zdeněk Hostomský označil tuto komfortní situaci za historickou shodu okolností. „Nebylo to tak plánováno, ale povedlo se. Máme z toho spoustu peněz, pyšní jsme ale hlavně na ty léky, které léčí pacienty po celém světě,“ uvedl Hostomský, který vnímá i jiné limity než finanční.
Zjistit víceV největší české nemocnici Motol jsme v loňském roce vydali za léky asi 2,3 miliardy korun. Jen třetinu z toho tvořily léky „obyčejné“. Myslím tím ty, které zná většina populace včetně té medicínské. Dvě třetiny jsme však utratili za léky pro vzácnější onemocnění léčená v centrech a léky jinak nehrazené ze zdravotního pojištění (na ně mají čeští občané nárok dle tzv. paragrafu 16). Předpokládám, že tenhle poměr ve výdajích už nemůže připadat normální ani těm nejprogresivnějším zastáncům medicínského pokroku. Roční výdaje za jeden konkrétní lék tak několikanásobně přesahují roční investice do přístrojů v celé nemocnici.
Zjistit víceLéky jsou vydatným pomocníkem imunitního systému, bez nich bychom daleko víc umírali na infekční nemoci, rakovinu, infarkt, mrtvici a stovky dalších chorob. Díky své dostupnosti se staly rychlou pomocí i v situacích, kdy se prostě jen necítíme dobře. Polykáme je zkrátka na kdeco. A leckdy možná zapomínáme na to, co věděl už v 16. století alchymista a zakladatel moderní farmacie Paracelsus, totiž že „všechny věci jsou jed a pouze dávka rozhoduje, zda je látka jedem“. Všechny léky mají nějaké nežádoucí vedlejší účinky. A ty při nevhodné kombinaci s jídlem, pitím nebo jiným lékem mohou eskalovat až k vážným zdravotním problémům. „Na nežádoucí účinky umírají lidé i v Česku,“ varuje PharmDr. JOSEF SUCHOPÁR (61), autor internetové databáze lékových a potravinových interakcí.
Zjistit víceMuži mezi dvacítkou a šedesátkou mají třikrát větší úmrtnost než ženy: kvůli sebevraždám, autonehodám a úrazům. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu o úmrtnosti za rok 2018. „Do pětašedesáti let by lidi správně neměli umírat. Co je dřív, to je zbytečné,“ upozorňuje profesor lékařské fakulty Univerzity Karlovy a autor knihy Sociální lékařství Jan Holčík.
Zjistit víceLidé znají z médií špičkové kardiochirurgy či neurochirurgy, ale jen ti zkušenější vědí, že pro jejich celkové zdraví je úplně nejdůležitější praktický lékař.
Zjistit víceZástupci Ministerstva zdravotnictví ČR a Městské části Praha 10 se dohodli na spolupráci při realizaci projektu Pacientský hub. Prostřednictvím seminářů, setkávání se s odborníky, osvěty ve zdravotní oblasti, ale i neformálních akcí bude hub poskytovat zázemí pro rozvoj a vzdělávání občanské společnosti ve zdravotnictví. Městská část Praha 10 tuto myšlenku velmi významně podpořila a v souvislosti s rekonstrukcí své budovy U Vršovického nádraží č. p. 30/30 nabídla Ministerstvu zdravotnictví část těchto prostor. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a radní pro oblast sociální a zdravotní městské části Praha 10 Michal Kočí stvrdili budoucí spolupráci podpisem memoranda.
Zjistit víceSíť urgentních příjmů s novými pravidly i penězi. Kdo uvidí, jaké léky pacient užívá? Kdy budou lékárny muset nedostupný lék sehnat? A co pojišťovny začnou, a naopak přestanou hradit?
Zjistit víceDoplňky stravy, většinou v podobě tabletek, jsou na celém světě populární. Lidé je zpravidla konzumují proto, že věří v jejich blahodárný vliv na zdraví. Američtí lékaři ale jejich přínos zpochybňují. Tvrdí, že mohou obsahovat složky, které naopak zdraví škodí a dokonce přispívají k poškození některých orgánů.
Zjistit víceNadlimitní doplatky vracejí zdravotní pojišťovny klientům 4× ročně automaticky, a to složenkou nebo na účet. Nejčastěji doplatky zpět dostávají senioři nad 70 let, kteří mají limit snížený na 500 Kč a zároveň jsou skupinou s největším objemem užívaných léků.
Zjistit víceCelosvětově zdaleka největším dodavatelem vakcíny proti koronaviru se má stát společnost AstraZeneca. Její přípravek vyvinutý ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou má dostat 1,46 miliardy lidí. Druhý Novavax má naočkovat 642 milionů osob. Ani jedna z těchto dvou vakcín zatím není schválená, nicméně ta oxfordská k tomu má podle britského tisku velmi blízko.
Zjistit víceUnikátní projekt Ministerstva zdravotnictví Pacientský hub zahájil svoji činnost. Jeho cílem je poskytovat zázemí pro rozvoj a vzdělávání občanské společnosti ve zdravotnictví. Prostory Pacientského hubu na neformálním setkání s novináři a pacientskými organizacemi představil náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.
Zjistit víceZa poslední tři desítky let se výzkum, vývoj a výroba vakcín staly špičkovou disciplínou moderních biotechnologií využívajících vymožeností molekulární biologie a genetiky. Přesto se u více než 50 procent Čechů setkává s nedůvěrou, což se týká i nové vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2. Proč vakcíně věřit, a naopak nepřikládat důležitost poplašným zprávám?
Zjistit víceVakcíny proti covid-19 mají potenciál zachránit miliony lidských životů. Těžko však mohou fungovat, pokud je pacienti na základě zavádějících či vyloženě lživých zpráv odmítnou. Klíčová je v tomto ohledu úloha zdravotníků. Právě na tom, zda oni sami budou vakcinaci akceptovat a současně předávat kvalitní a srozumitelné informace, do značné míry závisí ochota široké veřejnosti očkování přijmout. Ve chvíli, kdy zdravotníci sami, ať už z nevědomosti či úmyslně, šíří nesmysly o očkování, spolupráce veřejnosti i její důvěra v očkovací program klesá a jen těžko se napravuje. Přesto v Česku stále chybí systematická komunikace ze strany státu o blížící se vakcinaci proti covid-19 směrem k odborné veřejnosti. Pokud zdravotníci informace mají, tak jen díky iniciativě na straně odborn
Zjistit více
Od června je v provozu lékový záznam, díky kterému lékaři i lékárníci vidí, jaké léky pacient bere. Ačkoliv má záznam ještě mouchy, zdravotníci si ho chválí. Státní ústav pro kontrolu léčiv zatím registruje tisíce nesouhlasů s jeho sdílením. Nejčastěji ho udělují pacienti, kteří se bojí stigmatu nebo něco tají, tvrdí praktičtí lékaři.
S užívanými léky pacientům zdarma poradí i zkušení kliničtí farmaceuti z lékové ePoradny Průvodce pacienta.
Někteří lidé se očkování bojí. Jsou to tentokrát nejen jeho tradiční odpůrci. Obavy mají lidé napříč společností. Vakcína je podle nich vyvinutá příliš rychle, a proto nevzbuzuje u veřejnosti důvěru. Mohou se lidé spolehnout, že je vakcína skutečně ochrání?
Zjistit víceHlas pacientských organizací nabral v posledních pěti letech na síle. Nejdříve mu začala v rámci své pacientské rady naslouchat největší česká zdravotní pojišťovna, pak se před několika lety přidalo i ministerstvo zdravotnictví. I zde dnes funguje pacientská rada , zástupci pacientských organizací jsou členy různých pracovních skupin a spolupodílejí se na tvorbě některých legislativních návrhů (např. novela zákona 48 usnadňující vstup inovativních léčiv nebo regulace zdravotnických prostředků). Přesto ale máme omezené možnosti financování, díky nimž by pacientské organizace nebyly závislé na penězích od farmaceutických firem (v některých zemích jde o podmínku k tomu, aby organizace byly přizvány do procesů, jako je například hodnocení zdravotnických technologií, více jsme psali zde ). Pacientské organizace proto navrhují, aby prostředky na jejich provoz poskytly zdravotní pojišťovny – které ovšem nesouhlasí. Jsou ale ochotné podpořit konkrétní projekt nebo činnost, případně se bavit o společném fondu, kam by vedle nich mohl přispívat stát, farmafirmy či další subjekty a odkud by pak byly peníze transparentně organizacím rozděleny. Debata o financování pacientských organizací byla součástí diskuzního bloku na konferenci Efektivní nemocnice pořádané HealthCare Institute, která se konala 24. a 25. listopadu v Praze.
Zjistit více
Jedním z akutních problémů posledních měsíců je vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2. Z aktuálních dat Světové zdravotnické organizace vyplývá, že 48 kandidátních vakcín je v klinickém hodnocení, 164 v hodnocení preklinickém. „Úspěšně ukončenou třetí fázi klinického hodnocení hlásí společnosti Pfizer/BioNTech. Ve třetí fázi hodnocení je vakcína společností Astra Zeneca/Oxford University nebo Janssen, ve druhé fázi potom společný výzkumný projekt společností GSK a Sanofi,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Co však znamená, že je kandidátní vakcína v 1., 2., nebo ve 3. fázi klinického vývoje? Jak vypadá preklinické či klinické hodnocení a jaké parametry se zkoumají? Která vakcína nakonec spatří světlo světa a stane se běžně používanou očkovací látkou?
Ke článku je připojena i brožura AIFP: Ze života vakcín.
Očkování proti covidu by měli Češi dostat bezplatně. Takový je alespoň plán vlády: vyplývá z návrhu zákona, který momentálně obíhá ministerstva v připomínkovém řízení. Dokument má server Lidovky.cz k dispozici.
Zjistit více
Jedná se o aktualizované vydání brožury z roku 2016, která obsahuje nové postupy, terminologii a změny vzniklé v souvislosti s vydáním nových legislativních předpisů či novelou stávajících.
Rádce pacienta 2019 je publikace, která slouží občanům-pacientům k lepší orientaci ve světě zdravotnictví se zaměřením na poskytování zdravotních služeb. Brožura uvádí zejména úpravy a změny, které nastaly v oblasti nakládání s osobními údaji pacientů a zákonných zástupců, vzdělávání sester, předepisování a vydávání léčiv, péče v posledním stádiu života a mnoho dalších. Ministerstvo zdravotnictví rozšířilo kapitoly pojednávající o zdravotnické dopravní službě, stravě v nemocnici, právech dítěte nebo právech osob se zdravotním postižením. Doplněny byly také informace o lázeňské léčebně rehabilitační péči a pohotovosti.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo Rádce pacienta 2019 také v anglickém jazyce. Anglická verze je určena především pro cizince, kteří dlouhodobě pobývají v ČR.
Česko chystá digitální reformu zdravotnictví. Výsledkem bude on-line lékařská péče a miliardové zakázky pro IT firmy.
Zjistit víceNejvětším limitem při péči o pacienty s covid-19 není nedostatek volných lůžek, ale omezené kapacity zdravotnického personálu, konstatuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj se jedná o nevyzpytatelné onemocnění, které může být velmi závažné i u relativně mladých a zdravých osob. A podceňovat je nebo tvrdit, že na starých a nemocných už nezáleží, je velmi nebezpečné.
Zjistit víceTato strana slouží jako jeden z podkladů pro praktické informace VPL a pacientům. Jedná se o návody a vysvětlení na nejčastější dotazy pacientů v současné době. Každý VPL si je může volně stáhnout a používat. Též si je může volně upravovat podle své situace, situace svých pacientů nebo konkrétního pacienta, nebo pokud s nimi souhlasí informovat o odkazu své pacienty.
Zjistit vícePandemie covidu-19 pro české zdravotnictví znamená kromě větších nároků na zdravotníky také vyšší finanční náklady. Dražší je například příprava akutních lůžek, kterých je potřeba více, nákupy a servis plicních ventilátorů, financování testování nebo tolik propírané nákupy ochranných pomůcek, jako jsou roušky, respirátory, rukavice, štíty, obleky a mnoho dalších. Jen náklady na tyto pomůcky se od března šplhají k několika desítkám miliard korun. Stejně tak stát přichází o peníze za pojistné od OSVČ, kteří se náhle ocitli bez práce, a lidí, již pracují na dohody.
Zjistit víceDne 4. listopadu se na Úřadu vlády za přítomnosti premiéra Andreje Babiše uskutečnilo mimořádné zasedání Rady vlády pro duševní zdraví. Účastníci diskutovali o dopadech epidemie covid-19 do oblasti duševního zdraví obyvatel České republiky a rozhodli o realizaci informační a podpůrné kampaně pro oblast duševního zdraví, o posílení krizové pomoci a zajištění dostupné psychosociální podpory pro lidi, kteří ji potřebují.
Zjistit více
Každé hlášení se počítá. Tak zní výzva směrem ke zdravotnickým pracovníkům i k veřejnosti a zároveň letošní motto celosvětové kampaně, která si každoročně klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivých přípravků. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se do ní zapojil i letos.
S řešením následků nežádoucích účinků léků vám mohou zdarma pomoci zkušení kliničtí farmaceuti lékové poradny na webových stránkách Průvodce pacienta.
Hodnocení zdravotnických technologií (Health Technology Assessment, HTA) u nás doposud fungovalo v okleštěné formě pouze u léků. Nyní je ovšem na stole diskuze o tom, že tento přístup i v návaznosti na znění zákona začneme využívat také u nekategorizovaných zdravotnických prostředků na poukaz. Odborníci se pak shodují, že na místě by bylo nasazení HTA i u vysoce nákladných inovativních technologií – a třeba jednou dospějeme i ke zdravotnickým výkonům. Zároveň by se ale podle nich HTA nemělo zavádět plošně, a vyhnout bychom se měli také tomu, aby se tak dělo formalisticky. Problematikou HTA se zabývali odborníci u Kulatého stolu ZD, který se konal 13. října v Praze.
Zjistit víceVyspělé společnosti si s minimem námahy mohou dopřát maximum požitků. Často ale zapomínají na své zdraví a čekají jen zisk a slávu. Jak na člověka působí nadměrný a trvalý stres, průmyslově zpracované potraviny, znečištěné životní prostředí či sedavý styl života? S novou dobou přicházejí i „nové“ civilizační nemoci.
Zjistit vícePacientská sdružení včera významně vstoupila do hry. 18 z těchto organizací se otevřeným dopisem obrátily na premiéra, poslance a senátory s žádostí o přijetí novely zákona o léčivech. Další pacientské organizace se formou dopisu zase obrátily na správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP] s žádostí řešit přístup tuzemských pacientů k moderním lékům.
Zjistit více
Jaké příspěvky má VZP pro seniory?
ODPOVĚĎ VZP:
Speciálně pro seniory nad 65 let je určen příspěvek cílený na prevenci nebo včasné odhalení poruch duševního zdraví. Vyčleněnou částku až 500 Kč můžete využít na nákup kognitivních pomůcek doporučených Českou alzheimerovskou společností pro trénink paměti, nebo na testování paměti ve vybrané síti lékáren.
Říká se, že k české národní povaze patří stěžovat si na poměry. Dost možná, že právě tato vlastnost ovlivňuje, jak vnímáme naše zdravotnictví. Ano, mnozí z nás mají s lékařskou péčí zkušenost, na kterou by raději zapomněli. Nepřívětivé prostředí, neochota personálu či špatná komunikace − to všechno zhoršuje dojem, který si jako pacienti odnášíme. A pravdou je, že i přes řadu pozitivních změn, kterými naše zdravotnictví prošlo, tyto nešvary bohužel zcela nevymizely. Hodnotit celý systém jen na základě svých osobních zkušeností ale není fér. Jak jsme na tom v porovnání s dalšími státy?
Zjistit víceVýbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil první průběžné hodnocení vakcíny proti nemoci COVID-19. Jedná se o vakcínu vyvíjenou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.
Zjistit víceMinisterstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se na základě jednání se zástupci výrobců podařilo zajistit navýšení dodávek vakcín o více než 20 % oproti loňskému roku. Celkem ČR letos obdržela o 170 tisíc vakcín víc. Prioritně by se měly očkovat zranitelné skupiny obyvatel, mezi které patří osoby starší 65 let a chroničtí pacienti.
Zjistit víceZájem o očkování proti chřipce hrazené z veřejného zdravotního pojištění vzrostl za posledních osm let o 33,42 %. V roce 2019 se nechalo naočkovat 359 871 klientů VZP, kteří patří do skupiny pojištěnců s nárokem na očkování zdarma. Všeobecná zdravotní pojišťovna v loňském roce za vakcinaci těchto klientů zaplatila 170,5 milionu korun. Dalších 16 117 klientů VZP využilo příspěvek na očkování, jejž pojišťovna nabízí svým klientům z fondu prevence od roku 2013.
Zjistit více
Česká pošta od úterý 15. září do pátku 18. září roznášela do domovních poštovních schránek obálky s pěti rouškami a jedním respirátorem. Vyzýváme všechny příjemce těchto obálek, aby si důkladně vizuálně zkontrolovali stav doručených roušek a respirátorů. Pokud při takové kontrole odhalí jakékoli mechanické poškození (např. pomačkání), znečištění nebo namočení (či navlhnutí), pak by takové roušky a respirátory neměli použít.
Zároveň dáváme k dispozici návod z původního obalu na používání ochranných prostředků, který jsme kvůli vybalení nemohli dodat uživatelům.
Cukrovka je v Česku jedním z nejčastějších onemocnění. Diabetem trpí více než milion lidí, v roce 2030 v tuzemsku bude až 1,3 milionu diabetiků (především 2. typu). Inovativní léčba a postupy v posledních letech zásadně zlepšily výsledky léčby a tím i kvalitu života pacientů, kteří se dožívají srovnatelného věku jako zbytek populace a zároveň zůstávají déle ekonomicky aktivní. Díky pokrokům v léčbě diabetu se daří předcházet jeho nebezpečným a nákladným komplikacím či oddalovat dobu jejich nástupu. Při hodnocení inovativních léků, které vede k jejich vstupu do běžné léčebné praxe, je tedy nutné počítat nejen jejich cenu, ale také zahrnout právě výsledky léčby, oddálení či vyhnutí se komplikacím, kvalitu života pacientů, snížené sociální a celospolečenské náklady.
Zjistit více
Budu mít jako senior zase na podzim nárok na bezplatné očkování proti chřipce a pneumokokům, když jsem se nechal očkovat loni? Nebo dostanu alespoň příspěvek od VZP?
ODPOVĚĎ:
Očkování proti chřipce bývá vhodné spojit s očkováním proti pneumokokovým infekcím, zejména u starších a nemocných osob. Zatímco ale proti chřipce je nutno očkovat každoročně, protože vakcína se pro každou novou sezonu mění podle toho, jaký typ chřipkových virů je očekáván, proti pneumokokovým infekcím se dospělí očkují jen jednou. Očkování proti pneumokokům tedy znovu absolvovat nebudete a očkování proti chřipce budete mít jako senior nad 65 let opět hrazené. Úhrada z veřejného zdravotního pojištění je stanovena na 297,74 Kč a pokrývá cenu vakcíny VAXIGRIP TETRA. Na INFLUVAC TETRA bude malý doplatek. Aplikaci vakcíny hradí v obou případech pojišťovna. Na doplatek rozdílové částky mezi úhradou od pojišťovny a cenou vakcíny nelze čerpat příspěvek od VZP, ten dostanou jen pojištěnci, kteří si platí očkování sami.
Zdravotní pojišťovnu lze změnit dle stávající legislativy jednou za 12 měsíců, a to buď k 1. lednu nebo 1. červenci. Při změně se uplatňuje tříměsíční čekací lhůta. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je proto nutné podat nejpozději do 30. září nebo do 31. března.
Zjistit více
Píšete nám o radu. Co dělat, když pocítíte příznaky covidu? Kam zavolat, co hlásit, co očekávat? Kdo je povinen být v karanténě a kdo ne? Je v tom zmatek. Proto jsme to všechno sepsali na jednom místě.
Příznaky podzimní virózy dokážou v době koronaviru hodně zneklidnit. Co dělat letos jinak, kam volat a co si počít, pokud lékař nebo hygienik telefon nezvedá? Kdy je nutná karanténa a co to znamená pro naše blízké? Deník N přehledně shrnuje odpovědi na důležité otázky.
Čtvrté letošní číslo novin Pečujeme doma, které vydává Moravskoslezský kruh, přináší zamyšlení Ladislavy Chateau nad českými etiky a jejich doporučeními ohledně případné koronavirové krize. Spokojená je tentokrát Jiřina Šiklová, která si ve svém sloupku pochvaluje, jak jsme si v minulých měsících zapečovali. Zajímavé jsou určitě rozhovory čísla. Jednak Ladislava Vencálka s naší přední geriatričkou Hanou Kubešovou a také rozhovor Marcely Kašpárkové s mladým vědcem Jakubem Trnkou, který pečoval o Erazima Koháka, aby nezemřel jako starý pán, ale jako filozof. Pečující jistě ocení rozsáhlá doporučení právničky Radky Pešlové, co dělat a na co si dát pozor, když si chtějí objednat pečovatelskou službu, a její rady pro opatrovníky s umístěním opatrovance do sociálního zařízení.
V novinách najdete i druhou část z brožurky, která se zabývá etikou ve zdravotnictví. Vydal ji Průvodce pacienta, z.ú.
Dne 25. 8. 2020 proběhl pod záštitou senárotora MUDr. Lumíra Kantora, předsedy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky kulatý stůl na téma Udržitelnost činnosti pacientských organizací.
Účastníci Kulatého stolu se shodli na důležitosti a nezastupitelnosti role, kterou plní pacientské organizace pro českou veřejnost a nutnosti podpořit jejich udržitelnost formou finančních dotací na jejich činnost a pravidelný provoz.
Účastníci se také shodli, že se ve svých resortech budou snažit podporu pacientských organizací prosadit, aby tyto mohly dále poskytovat tolik potřebnou činnost, která vyplývá z prezentované analýzy společnosti E&Y.
Oslovili jsme odborníky a poprosili je o jejich rady a tipy, které jim denně pomáhají dělat život lepší. Tady jsou…
Zjistit víceLék nemusí vždycky zabrat, jindy může dokonce uškodit. Třeba proto, že jste ho zapili džusem či mlékem. Nebo jedli česnek. Riziko stoupá i s každou další pilulkou, kterou denně spolknete, včetně volně prodejných preparátů. Spolu s Pavlou Mikulcovou, farmaceutickou asistentkou z IKEM, jsme proto připravili průvodce, který vám se správnou léčbou pomůže.
Zjistit víceZpracovali jsme pro vás ucelený přehled všech důležitých informací, týkajících se započitatelných doplatků na léčivé přípravky a výplaty tzv. „nadlimitů“.
Zjistit víceVláda dnes dala zelenou novele zákona o veřejném zdravotním pojištění z dílny Ministerstva zdravotnictví. Jde o jednu z nejrozsáhlejších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění v jeho téměř pětadvacetileté historii. Řeší několik oblastí souvisejících s dostupností hrazených zdravotních služeb a zejména reaguje na výrazný posun na poli nejmodernějších léků.
Zjistit víceVelká novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou v pondělí projedná vláda, má mimo jiné měnit úhrady moderních léků, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Přidá také zdravotním sestrám možnost předepisovat některé pomůcky a praktickým lékařům nové léky.
Zjistit vícePersonalizovaná zdravotní péče by jednou mohla zajistit účinnou léčbu pacientům, u nichž skutečně zachrání či výrazně prodlouží život, a naopak ušetřit finance za terapii podanou lidem, kteří z ní profitovat nemohou. Zatím je ovšem tato oblast v plenkách a chybí mechanismy, které by státní správa mohla použít. Pravidla jsou totiž nastavena tak, že nepočítají s malými skupinkami pacientů, a lékový úřad tak ani nemá možnost dát takovým přípravkům zelenou. Změnit to má novela, která upravuje pravidla pro vstup vysoce inovativních přípravků a navíc zavádí novou cestu schvalování úhrady pro léky na vzácná onemocnění. Problematice se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku s názvem Personalizovaná medicína klepe na dveře českého zdravotnictví, který se konal 1. července v Praze.
Zjistit více
Ze zahrádek odstraňujeme plevele, aniž víme, že každý druhý je vlastně léčivou rostlinou
Po celá tisíciletí se lidé léčili jenom bylinkami. Příroda pomáhala, fungovalo to. Dnes se lidé k bylinkám zase vracejí a léto jim k tomu dává příležitost, říká bylinář Radomír Wojnar z Lučiny na Frýdeckomístecku.
Pokud se chcete poradit o vámi užívaných lécích anebo o kombinování léků s bylinkami, neváhejte se zdarma obrátit na zkušené klinické farmaceuty v lékové poradně Průvodce pacienta (www.pruvodcepacienta.cz).
Vyšší bezpečnost, lepší informovanost, efektivnější léčba – tak by se dal ve stručnosti popsat sdílený lékový záznam pacienta, který je jednou z klíčových funkcionalit systému eRecept. Lékový záznam je evidence všech předepsaných a vydaných léků pacientovi. Od 1. června funguje jeho sdílení s dalšími zdravotnickými pracovníky.
Chcete-li se poradit o skladbě vám užívaných léků, neváhejte se zdarma obrátit na lékovou poradnu Průvodce pacienta (www.pruvodcepacienta.cz).
Čtvrtina domácností vyhazuje nevyužitá léčiva do popelnic nebo do WC, a to přesto, že o možnosti vracet je bezplatně do lékáren ví, říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Zjistit víceMuži se v České republice dožívají v průměru 76 let a ženy 82 roků. Žijí tedy o šest let déle. Podobné rozdíly zaznamenávají i v jiných průmyslově vyspělých zemích. Když se lékařů zeptáte, proč k nim dochází, krčí rameny. Je to tedy záhada, na kterou ani moderní medicína nezná přesnou odpověď?
Zjistit víceChronické rány, tedy taková poranění či změny na kůži, které se dlouhodobě nehojí, a pacienty proto velice trápí a omezují na životě, má stále více lidí. Populace totiž stárne. Problém ale je, že ani lékaři, natož laici nemají o těchto problémech dostatek informací a léčba tudíž není ideální.
Zjistit víceDnešní populace obecně málo spí. O hodinu a půl méně než naši předci. Vlivem nedostatku spánku se častěji objevují deprese, obezita a různé somatické obtíže. Nespavcům se navíc zhoršuje paměť i rychlost reakcí. Jenže co když spánek nepřichází? Nebo naopak potřebujete spát 14 hodin denně? Dá se usnout i za chůze? A jaká spánková porucha je předzvěstí Parkinsonovy nemoci? Na vše kolem spánku odpovídá profesor MUDr. KAREL ŠONKA (63), DrSc., přední český neurolog a vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Zjistit víceNěkteré studie odhadují, že až 40 procent úmrtí ve světě lze připsat na vrub environmentálním faktorům, tedy i počasí. Populární biometeoroložka Zlata Čabajová zmínila na 200 onemocnění přímo souvisejících s počasím. A magazín European Respiratory Journal varoval, že v Evropě se očekává stále více teplotních výkyvů, které mohou značně ohrozit především jedince se sníženou adaptační kapacitou.
Zjistit víceOborová zdravotní pojišťovna (OZP) rozšířila od 1. srpna 2020 nabídku příspěvků na preventivní vyšetření rakoviny. V rámci sedmi programů STOP nyní můžete čerpat nově příspěvky na prevenci rakoviny prsu, kůže, prostaty, ledvin a břišních orgánů nebo dutiny ústní, osteoporózy a infarktu prostřednictvím kupónů.
Zjistit více
Nejrozsáhlejší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění z dílny Ministerstva zdravotnictví po dvou letech příprav zamířila k pracovním komisím Legislativní rady vlády. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. (dále jen zákon) by měla pacientům se vzácným onemocněním přinést vyšší dostupnost vysoce inovativních a nákladných léků. V oblasti zdravotního pojištění zákon přinese mnoho změn, jako je nastavení systémové úhrady pro inovativní léky, rozšíření spektra účastníků správního řízení o pacientské organizace a odborné společnosti a zpřesnění pravidla nároku pojištěnce na úhradu zdravotní péče.
Organizace Průvodce pacienta novelu vítá a podporuje její co nejrychlejší účinnost.
Navštívili jste lékaře a ten Vám sdělil, že máte závažné onemocnění nebo nějakou formu postižení? Jsou v podobné situaci Vaši blízcí? Nejste v tom sami!
Zjistit vícePod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky připravily Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Státní zdravotní ústav a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky nový Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Jeho primárním cílem je poskytnout široké veřejnosti místo, kde nalezne důvěryhodné a garantované informace z různých oblastí českého zdravotnictví. Veškerý obsah publikovaný na portálu je ověřovaný předními odborníky v dané oblasti medicíny. Díky NZIP jsou informace pro veřejnost dohledatelné na jednom místě, kterému lze skutečně důvěřovat.
Zjistit víceV České republice je zhruba 91 tisíc pacientů s revmatoidní artritidou [RA], převážně žen. RA jim komplikuje život a může vést k trvalé invaliditě. Pacienti jsou pak plně závislí na pomoci druhých. Nemoc pacientům zkracuje život o pět až deset let, byť nebývá příčinou úmrtí. Onemocnění nelze vyléčit.
Zjistit vícePerinatologická data opět dokazují, že české porodnictví dosahuje skvělých výsledků. Údaje 88 porodnických zařízení v ČR z předchozího kalendářního roku ukazují, že klesá podíl novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a zároveň také za poslední dekádu významně poklesl podíl vícečetných porodů. „Čeští odborníci v oblasti neonatologie a porodnictví představují pro rodičky garanci péče té nejvyšší možné úrovně,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Zjistit víceČlověk bojující s nemocí, často o život, bojující se systémem, bojující o péči a o svá práva na ni. Tak začaly příběhy většiny pacientských organizací v České republice. Kdo jsou lidé, kteří za nimi stojí, kde se vzaly a kdo je financuje? Čtěte o vzniku, systému a podstatě pacientských organizací v ČR. V úvodním videu se také podívejte na příběh Jany Hlaváčové, která žije s diagnózou roztroušená skleróza a svou snahu pomoci dokázala dotáhnout až tam, kde pacienti mohou být u procesů tvorby zákonů. Na ministerstvo zdravotnictví, kde vede Oddělení podpory práv pacientů. Právě s tímto pacientským oddělením spolupracuje web CNN Prima NEWS při informování vás, našich diváků a čtenářů, o příbězích lidí, jejichž životy ovlivnila a navždy změnila vážná nemoc.
Zjistit víceČasto kupujete léky na předpis, na které musíte doplácet? A víte, že existují ochranné limity na doplatky? Pokud tento limit u některých léků přesáhnete, máte nárok na vrácení přeplatku.
Zjistit vícePreventivní vyšetření pro odhalení případné rakoviny tlustého střeva a konečníku u široké populace bez příznaků onemocnění (tzv. screeningové vyšetření) se provádí od 50 let věku. Vyšetření zajišťují v rámci preventivních prohlídek praktičtí lékaři, u žen také gynekologové. Využívá se k tomu test na okultní krvácení do stolice (TOKS). Lékař předá svému pacientovi odběrovou sadu, pacient pak v klidu domova odebere vzorek stolice a sadu se vzorkem lékaři vrátí. Ve věku od 50 do 55 let je tento test hrazen z veřejného zdravotního pojištění jednou ročně, od 55 let jednou za dva roky.
Zjistit víceMožnost konzultovat telefonicky svůj zdravotní stav s lékařem za úhradu z veřejného zdravotního pojištění měli pacienti i dříve a budou ji mít nadále. K 30. 6. 2020 končí pouze platnost organizačních opatření, která VZP vydala pro dobu, kdy lékaři v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 nemohli ordinovat v běžném režimu.
Zjistit víceČtvrtina domácností vyhazuje nevyužitá léčiva do popelnic nebo do WC, a to přesto, že o možnosti vracet je bezplatně do lékáren ví, říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Zjistit více
Vyšší bezpečnost, lepší informovanost, efektivnější léčba – tak by se dal ve stručnosti popsat sdílený lékový záznam pacienta, který je jednou z klíčových funkcionalit systému eRecept. Lékový záznam je evidence všech předepsaných a vydaných léků pacientovi. Od 1. června funguje jeho sdílení s dalšími zdravotnickými pracovníky.
V případě pochybností, které se týkají užívaných léků, se mohou lidé obracet na lékovou e-Poradnu Průvodce pacienta, kde jim zkušení kliničtí farmaceuti vše vysvětlí a poradí. Psát mohou na pomoc@pruvodcepacienta.cz nebo telefonovat na 605 287 807.
Nouzový stav kvůli koronaviru odsunul devětašedesátileté Míle Ramešové pravidelné vyšetření cholesterolu v pražské nemocnici v Motole o dva měsíce. Léky už jí však došly, ve čtvrtek proto musela k lékaři osobně. „Trochu jsem se bála do nemocničního prostředí, ale po telefonu to vyřídit nešlo. Riskla jsem to a jsem ráda, že mám prevenci za sebou. A na další půlrok klid,“ řekla serveru Lidovky.cz.
Zjistit více
Téměř každý desátý uživatel léků na předpis v Česku si během koronavirové krize upravil bez konzultace s lékařem užívání léků. Vyplývá to z průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF). Důvodem byla podle asociace obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení při získání receptů. Na druhé straně lékaři v době krize poskytovali poradenství po telefonu a pacientům se snažili předepisovat e-recepty, podotkl ČAFF.
Samostatná úprava užívání léků pacientem může být nebezpečná. V případě pochybností se mohou lidé obracet na lékovou e-Poradnu Průvodce pacienta, kde jim zkušení kliničtí farmaceuti vše vysvětlí a poradí.
Velkým tématem posledních let na poli lékové politiky je vstup nákladných inovací. Neméně důležitou součástí je ale i posuzování a šíře indikací u úhrad méně drahých, ale podstatně častěji využívaných léků například v diabetologii. Nyní dokončovaná novela by měla zavést procesní změny, které mají za cíl některé postupy na lékovém ústavu urychlit a zároveň SÚKL odbřemenit od náročných, samoúčelných řízení. Úkolem pro ministerstvo v dalším volebním období by pak podle náměstka Filipa Vrubela měla být hlubší diskuze o tom, jak 13 let starý systém optimálně nastavit, aby odpovídal současným potřebám. O problematice debatovali odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma Přehodnocení lékové politiky ve světle pokroků ve farmakoterapii, který se konal v úterý 16. června v Praze.
Zjistit vícePodle odhadů je v ČR více než půl milionu lidí, kteří pečují o své blízké. Až čtvrtina z nich je ohrožena chudobou. O příspěvek na péči mnoho z nich ani nepožádá. Jeho vyřízení navíc často trvá příliš dlouho.
Zjistit víceKovidová krize sice nepřerušila chod českého zdravotnictví, ale jak lékaři, tak pacienti se omezovali na nezbytné zákroky a vyšetření. Jen málokdo tak v posledních měsících zavítal na preventivní prohlídku. Je na čase to změnit, vyzývá Česká lékařská komora pacienty.
Zjistit více
Program pro kuřáky pomůže včas zachytit nádor, kdy ho lze úspěšně operovat
Ze začátku vůbec nebolí. Než nemocný pocítí první slabost, nechutenství, začne hubnout a později třeba vykašlávat krev, nemá žádné příznaky. Rakovinu plic proto lékaři často odhalí až ve vyšším stadiu, kdy už se nádor nedá operovat a prognóza je velmi nepříznivá. Pětiletého přežití nedosahuje ani pětina nemocných. Navíc každý rok nově onemocní šest a půl tisíce lidí a pět a půl tisíce jich umírá.
„Následující scénka bude těžká,“ rozhlédne se vyučující po tvářích mediků. Někoho z nich čeká úkol zahrát lékaře, který musí oznámit matce velmi špatnou zprávu. Tu nejhorší.
Zjistit víceZnáte to. Celé dny jste v jednom kole, takže se pak může lehce stát, že přehlédnete některé signály, kterými vám tělo dává najevo, že se něco děje. Co byste rozhodně neměli přehlédnout?
Zjistit více
Projekt Virtuální čekárna byl nedávno spuštěn za velké mediální podpory. Na pacienty může působit jako snadné řešení, jak se dozvědět z pohodlí domova svou diagnózu. Napíšeme, co nás trápí, a bez dlouhého sezení v čekárně dostaneme za pár hodin radu. Praktici ale mají řadu vážných výhrad, jak přibližuje jejich předseda Petr Šonka.
Od pondělí 1. června začne fungovat sdílený lékový záznam pacienta. Jde o jednu z klíčových funkcionalit informačního systému eRecept. Umožňuje, aby s informacemi o lécích, které se již dnes nachází v centrálním úložišti elektronických receptů, mohli ve prospěch pacientů v rámci poskytování zdravotní péče pracovat lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti, ve chvíli, kdy jim poskytují zdravotní službu.
Zjistit víceRaději si nechat poporůst metastazující nádor, než vstoupit do nemocnice – tak lze shrnout přístup některých pacientů, který v poslední době vidí lékaři ve svých ordinacích. Důrazně proto apelují, aby se lidé nebáli s problémy jít k doktorovi či do nemocnice a aby již v této fázi epidemie nezanedbávali ani preventivní prohlídky. Odborníci se také shodují na tom, že i když telemedicína a distanční služby umožnily zajištění péče během covidové pandemie, jde o řešení, které by mělo doplnit, ne nahradit standardní kontakt s lékařem. Na druhou stranu jsme však nyní dostali jedinečnou příležitost, jak tuto oblast popostrčit kupředu. Tématu poskytování péče v chronické fázi pandemie covid-19 se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku, který se konal minulé úterý v Praze.
Zjistit víceIII. interní gerontometabolická jednotka Fakultní nemocnice Hradec Králové je pracovištěm zaměřeným na akutní diagnostiku a léčbu nemocných s poruchami metabolismu a výživy. Kromě intenzivní metabolické péče zajišťuje i péči o kritické diagnózy v celé škále interních onemocnění. Zároveň poskytuje diagnostiku a léčbu akutní stavů ve stáří a věnuje se problematice předčasného stárnutí. Kliniku tvoří dvě jednotky intenzivní péče, interní a geriatrické, a čtyři standardní lůžková oddělení. Ojedinělost pracoviště, jehož přednostou je profesor Vladimír Bláha, tkví v jeho komplexnosti, která by měla být standardem geriatrické péče. I když je tato péče v České republice na vysoké úrovni, stále je co zlepšovat. Ať už vyšším počtem geriatrických ambulancí nebo lépe koordinovanou péčí v rámci jednotlivých oborů.
Zjistit víceDěti ohrožuje plno nemocí, proti některým je ale můžeme vcelku účinně chránit očkováním. Tady je přehled těch nejdůležitějších, která nejsou povinná, ale rozhodně stojí za zvážení.
Zjistit víceEpidemie COVID‐19 obrátila pozornost lidí hlavně ke zdravotnictví. Po zavření řady ambulancí si veřejnost uvědomila, že dostupnost péče není automatická, a více vnímá zprávy o finančních ztrátách nemocnic, které nemohly provádět plánované operace a soustředily se na péči o pacienty s koronavirem. Významný skok nastal zejména v telemedicíně a e‐zdravotnictví a ukázala se i řada dalších možností, jak české zdravotnictví zefektivnit.
Zjistit víceMísto do čekárny k lékaři k počítači s internetem. Virtuální čekárna sází na moderní technologie, které se v době koronaviru stále více osvědčují. Hodí se ale pro každého pacienta? Ve Výzvě odpovídal za autory lékař Tomáš Šebek.
Zjistit více
Krize urychlila telemedicínu i vstup nových léků.
Pandemie covid-19 obrátila pozornost lidí ke zdravotnictví. Všímají si více, kdo riskuje životy v první linii. Po zavření řady ambulancí si uvědomují, že dostupnost péče není automatická. Vnímají zprávy o finančních ztrátách nemocnic, které nemohou provádět plánované operace a soustředí se na péči o pacienty s koronavirem. Využívají telemedicínu. Snad nikdy se obor netěšil takové pozornosti jako nyní. Pandemie také ukázala, co všechno zdravotnictví v krizi dokáže.
Jedná se o aktualizované vydání brožury z roku 2016, která obsahuje nové postupy, terminologii a změny vzniklé v souvislosti s vydáním nových legislativních předpisů či novelou stávajících.
Zjistit víceKOMENTÁŘ LENKY PETRÁŠOVÉ | Nejde jen o nákupy předražených roušek a kouzlení s čísly, koho všeho počítat do zemřelých. Pozornost by se měla věnovat i tomu, co pandemie napáchala u pacientů bez nákazy. Správně na to upozornil exministr zdravotnictví a šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro INFO.cz. Podle něj by se už na podzim kvůli odkládaným vyšetřením mohla projevit v českém zdravotnictví vlna pozdě zjistěných nemocí, zejména těch onkologických. Že nejde o plané obavy a už vůbec ne pouze o nádory, o tom svědčí jistá fakta už teď.
Zjistit víceNe s každým zraněním nebo příznaky nachlazení běžíme hned k lékaři. První pomoc si často můžeme poskytnout sami. Ale musíme mít dobře vybavenou domácí lékárničku. Co všechno by měla obsahovat, i když povinné to není?
Zjistit víceDíky přijetí celé řady opatření v souvislosti s koronavirem, doposud příznivému vývoji onemocnění a zajištění pravidelných dodávek ochranných pomůcek pro zdravotníky se v ČR otevírá prostor pro restart zdravotní péče, která byla v souvislosti s nastupující epidemií zaměřena zejména na péči o pacienty s koronavirem. S ohledem na dostatečné kapacity a dobrou připravenost systému na případný nárůst nakažených vyzývá ministerstvo poskytovatele zdravotní péče, aby aktivovali zdravotní služby pro ostatní pacienty. Ministerstvo zdravotnictví připravilo doporučení, za jakých podmínek je to možné.
Zjistit víceS plošným očkováním proti tuberkulóze přestala většina vyspělých států. Některé dřív, jiné později. Nová hypotéza ukazuje, že ty, jež k tomu dospěly mezi posledními, by nyní mohly mít výhodu v boji proti nemoci Covid-19. Česko univerzálně proti TBC neočkuje teprve od listopadu 2010.
Zjistit víceNejvětší zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, která pečuje o více než 1,3 milionu klientů – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), otevírá pro své klienty další možnost léčby na dálku, a to prostřednictvím Virtuální kliniky EUC. Tato klinika poskytuje plnohodnotnou zdravotní péči vzdáleným, tzv. distančním, způsobem.
Zjistit vícePodle dat Českého statis- tického úřadu zemřelo v Česku v minulém roce více než 112 ti- síc lidí, z čehož vyplývá, že v průměru došlo denně k přibliž- ně 307 úmrtím.
Zjistit více
ODPOVĚĎ VZP:
VZP vydává a případně aktualizuje s ohledem na vývoj aktuálního stavu tzv. organizační opatření, která aktivně zasílá zástupcům poskytovatelů zdravotních služeb a dále je zveřejňuje na svých webových stránkách v části určené poskytovatelům. Jedno z těchto opatření umožňuje zajistit chod ordinací ambulantních lékařů (praktických lékařů i ambulantních specialistů) prostřednictvím vzdálené telefonické nebo elektronické konzultace lékaře s pacientem. Cílem je právě zajištění předpisu léků pro chronické pacienty a v případě nemožnosti fyzického ošetření pacienta v ordinaci lékařem poskytnutí základní konzultace.
Období nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 či povinně nařízená domácí karanténa může pro někoho znamenat nepřiměřenou psychickou zátěž. Ministerstvo zdravotnictví proto spustilo pod číslem 1212 také linku první psychické pomoci. Linka je bezplatná a určena všem občanům. Provoz linky zajišťují zdravotničtí interventi a psychologové Systému psychosociální intervenční služby (SPIS), vycvičení pro komunikaci s lidmi zasaženými psychicky nadlimitní situací.
Zjistit víceZdravotně pojištěn musí být u nás každý. Na výběr má sedm pojišťoven, měnit je může jednou za rok, přičemž má k dispozici dva termíny. Jeden z nich bude končit zanedlouho – 31. března. Změna pojišťovny ale znamená i povinnosti. Na co nesmíte zapomenout a jak je to s výpisy za zdravotní péči i s přeplatky za léky?
Zjistit víceBrněnská společnost Respilon, která vyrábí ochranné pomůcky, darovala 20 tisíc ústenek z nanovláken pacientským organizacím pečujícím o těžce nemocné. Roušky schpopné zachytit 99,9 procenta všech virů, měla firma ve skladu v Číně, ale nemohla se k nim od konce loňského roku dostat.
Zjistit víceStarší lidé se často odbývají v jídle a jeho vliv na zdraví podceňují. Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Božena Jurašková se při práci často setkává s tím, že senioři mají zkreslené představy o svých potřebách a chybné stravovací zvyklosti. Zdůrazňuje, že ve stáří fungují některé orgány jinak, což je třeba zohlednit. Oslabení jedinci pak s obtížemi zvládají zdravotní komplikace způsobené podvýživou a může jim to uškodit i v souvislosti s rozšířením koronaviru v Evropě.
Zjistit víceVíme, že existuje mnoho rozličných virů, které mohou způsobit různé infekce, včetně běžného nachlazení, chřipky, hepatitidy, mononukleózy, HIV a dalších. Přichází téma vakcín. Jsou určitě přínosem, ale mají i negativní stránky pro imunitní systém. Přirozené promoření, které by proběhlo v lidském organismu, pokud možno bez povšimnutí, by bylo tou nejlepší cestou…K tomu je třeba dobrý imunitní systém každého jedince. V době současného virového ohrožení se vraťme k přírodě, vakcína neexistuje. Následně je uveden přehled bylinek, které mohou posílit naši imunitu. (Ale pozor, mohou i interagovat s léčivy, je proto výhodný kontakt s lékárníkem nebo bylinkářem!)
Zjistit víceStátní ústav pro kontrolu léčiv odeslal dne 17. 3. 2020 na Ministerstvo zdravotnictví ČR odborné stanovisko, kterým doporučuje povolit distribuci, výdej a používání neregistrovaného léčivého přípravku Remdesivir na nemoc COVID-19.
Zjistit víceJaké mají volně prodejné léky účinek na koronavirus? To zajímá snad každého, odborníci se ale nemůžou shodnout. Například francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran, renomovaný neurolog, vyzval lidi, aby se vyvarovali užívání ibuprofenu a kortizonu a sáhli raději po paracetamolu. Látky ibuprofen a kortizon by prý mohly koronavirus zhoršit, proti tomu však vystoupila řada světových odborníků včetně České lékařské komory, kteří zdůrazňují, že pro toto tvrzení nejsou žádné podložené studie a že nic nenasvědčuje tomu, že by měl ibuprofen zhoršovat koronavirus.
Zjistit víceZprávy o šíření epidemie koronaviru ovlivňují psychiku lidí. Jak bojovat proti strachu a úzkostem? Zeptali jsme se psychiatra MUDr. Jana Cimického.
Zjistit víceV Dejvicích sídlící Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) dodnes velmi profituje z patentů zesnulého profesora Antonína Holého. Vedle pravidelných „přídělů“ od Akademie věd dostává instituce každoročně 60 až 80 milionů dolarů z licenčních poplatků. Ředitel ústavu Zdeněk Hostomský označil tuto komfortní situaci za historickou shodu okolností. „Nebylo to tak plánováno, ale povedlo se. Máme z toho spoustu peněz, pyšní jsme ale hlavně na ty léky, které léčí pacienty po celém světě,“ uvedl Hostomský, který vnímá i jiné limity než finanční.
Zjistit víceNejdříve působil v Německu jako homeopat, teď před alternativní medicínou varuje celý západní svět. Byl vlastně první, který pomocí exaktní vědy zkoumal, zda homeopatie opravdu může zdravotní stav zlepšit. Zjistil, že ne. To však prý neznamená, že by se lékaři od homeopatů nemohli něco naučit. Kvůli čemu se německo-britský vědec a lékař profesor EDZARD ERNST (72) dostal do sporu s následníkem britského trůnu princem Charlesem? A na co se máme ptát lidových léčitelů? S nejcitovanějším lékařem svého oboru jsme mluvili i o třezalce a heřmánku, jin a jang, a dokonce o vagině jedné slavné herečky.
Zjistit víceV největší české nemocnici Motol jsme v loňském roce vydali za léky asi 2,3 miliardy korun. Jen třetinu z toho tvořily léky „obyčejné“. Myslím tím ty, které zná většina populace včetně té medicínské. Dvě třetiny jsme však utratili za léky pro vzácnější onemocnění léčená v centrech a léky jinak nehrazené ze zdravotního pojištění (na ně mají čeští občané nárok dle tzv. paragrafu 16). Předpokládám, že tenhle poměr ve výdajích už nemůže připadat normální ani těm nejprogresivnějším zastáncům medicínského pokroku. Roční výdaje za jeden konkrétní lék tak několikanásobně přesahují roční investice do přístrojů v celé nemocnici.
Zjistit víceDne 4. února symbolicky u příležitosti Světového dne boje proti rakovině zahajuje Evropská komise diskusi o Evropském plánu boje proti rakovině (Europe‘s Beating Cancer Plan), který by měl do konce roku vyústit v akční plán. K iniciativě komisařky se v České republice přihlásila i platforma Hlas onkologických pacientů (HOP), která sdružuje hned několik pacientských organizací, jež se starají právě o onkologicky nemocné.
Zjistit víceLéky jsou vydatným pomocníkem imunitního systému, bez nich bychom daleko víc umírali na infekční nemoci, rakovinu, infarkt, mrtvici a stovky dalších chorob. Díky své dostupnosti se staly rychlou pomocí i v situacích, kdy se prostě jen necítíme dobře. Polykáme je zkrátka na kdeco. A leckdy možná zapomínáme na to, co věděl už v 16. století alchymista a zakladatel moderní farmacie Paracelsus, totiž že „všechny věci jsou jed a pouze dávka rozhoduje, zda je látka jedem“. Všechny léky mají nějaké nežádoucí vedlejší účinky. A ty při nevhodné kombinaci s jídlem, pitím nebo jiným lékem mohou eskalovat až k vážným zdravotním problémům. „Na nežádoucí účinky umírají lidé i v Česku,“ varuje PharmDr. JOSEF SUCHOPÁR (61), autor internetové databáze lékových a potravinových interakcí.
Zjistit víceV roce 2020 mají naši klienti možnost získat opět finanční příspěvky z fondu prevence na řadu aktivit, služeb a zboží, jaké mohli čerpat i v předchozích letech. Zacílené jsou například na prevenci kardiovaskulárních onemocnění (pohybové aktivity, odvykání kouření), prevenci u diabetu (zdravotní pomůcky pro diabetiky a odborné pedikérské ošetření), onkologická onemocnění (vyšetření dermatoskopem, včasný záchyt karcinomu prsu, celková preventivní onkologická prohlídka, příspěvek na paruky pro onkologicky nemocné), zdravé stárnutí (pomůcky pro trénink paměti a nově příspěvek na testování paměti) nebo očkování.
Zjistit víceMuži mezi dvacítkou a šedesátkou mají třikrát větší úmrtnost než ženy: kvůli sebevraždám, autonehodám a úrazům. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu o úmrtnosti za rok 2018. „Do pětašedesáti let by lidi správně neměli umírat. Co je dřív, to je zbytečné,“ upozorňuje profesor lékařské fakulty Univerzity Karlovy a autor knihy Sociální lékařství Jan Holčík.
Zjistit víceHlavy největších farmaceutických firem světa se minulý týden sešli na západním pobřeží USA, kde na konferenci hledali způsoby, jak snížit ceny léků. Nikdo z nich ale nenabídl, že by je právě jejich firma zlevnila.
Zjistit víceLidé znají z médií špičkové kardiochirurgy či neurochirurgy, ale jen ti zkušenější vědí, že pro jejich celkové zdraví je úplně nejdůležitější praktický lékař.
Zjistit více
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv připravilo informační leták, jehož součástí je i formulář pro vyjádření souhlasu či nesouhlasu s nahlížením zdravotnických pracovníků do lékového záznamu pacienta.
Průvodce pacienta doporučuje souhlasit s nahlíženim, protoze vede ke zvýšení bezpečnosti užívání léků, zejména u pacientů, kteří užívají více léků. Hrozí jim totiž vyšší riziko lékových interakcí tedy nežádoucí ovlivňování léků navzájem, které může znamenat újmu na zdraví.
Zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR a Městské části Praha 10 se dohodli na spolupráci při realizaci projektu Pacientský hub. Prostřednictvím seminářů, setkávání se s odborníky, osvěty ve zdravotní oblasti, ale i neformálních akcí bude hub poskytovat zázemí pro rozvoj a vzdělávání občanské společnosti ve zdravotnictví. Městská část Praha 10 tuto myšlenku velmi významně podpořila a v souvislosti s rekonstrukcí své budovy U Vršovického nádraží č. p. 30/30 nabídla Ministerstvu zdravotnictví část těchto prostor. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a radní pro oblast sociální a zdravotní městské části Praha 10 Michal Kočí stvrdili budoucí spolupráci podpisem memoranda.
Zjistit víceLidé znají z médií špičkové kardiochirurgy či neurochirurgy, ale jen ti zkušenější vědí, že pro jejich celkové zdraví je úplně nejdůležitější praktický lékař.
Zjistit víceSíť urgentních příjmů s novými pravidly i penězi. Kdo uvidí, jaké léky pacient užívá? Kdy budou lékárny muset nedostupný lék sehnat? A co pojišťovny začnou, a naopak přestanou hradit?
Zjistit více
Kde je stanoveno, jak daleko může mít pacient k lékaři, do nemocnice apod.? napsal čtenář Právu.
O odpověď jsme požádali Vlastimila Sršně, mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Doplňky stravy, většinou v podobě tabletek, jsou na celém světě populární. Lidé je zpravidla konzumují proto, že věří v jejich blahodárný vliv na zdraví. Američtí lékaři ale jejich přínos zpochybňují. Tvrdí, že mohou obsahovat složky, které naopak zdraví škodí a dokonce přispívají k poškození některých orgánů.
Zjistit víceMálokdo si umí představit oslavu bez alkoholu. Jenže když se sejdou zimní epidemie chřipky, virózy a angíny, s migrénou, vysokým tlakem, zánětem žil nebo depresemi? Nechat si zajít chuť? Nebo nad tím mávnout rukou?
Zjistit víceNadlimitní doplatky vracejí zdravotní pojišťovny klientům 4× ročně automaticky, a to složenkou nebo na účet. Nejčastěji doplatky zpět dostávají senioři nad 70 let, kteří mají limit snížený na 500 Kč a zároveň jsou skupinou s největším objemem užívaných léků.
Zjistit víceNa konci roku většina z nás bilancuje a dává si do nového roku celou řadu předsevzetí, co ve svých životech změní, abychom byli v následujícím roce spokojenější a šťastnější. Přestože mnohá předsevzetí jako zhubnutí, skoncování s kouřením apod. se týkají i zdraví, jednu důležitou součást v tomto směru většinou postrádají – preventivní prohlídky.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví předložilo do meziresortního připomínkového řízení jednu z nejrozsáhlejších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění v jeho více než dvacetileté historii. Řeší několik oblastí souvisejících s dostupností hrazených zdravotních služeb a reaguje tak na aktuální problémy.
Zjistit víceMísto týdnů či dokonce měsíců čekání jen několik dní – takový je dopad metodiky VZP pro rozhodování o úhradě léčby dle paragrafu 16. Rok poté, co největší česká zdravotní pojišťovna metodiku spustila, už má 74 stanovisek, na kterých se dohodla s odbornými společnostmi. Díky nim revizní lékaři mají vodítko, jak rozhodovat o nově přicházejících terapiích, které ještě nemají stanovenou úhradu na SÚKL. Celý proces je tak nejen rychlejší, ale také transparentnější a jednotný napříč republikou.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví reaguje na podněty z praxe a přichází s dalším opatřením, jak zdravotníkům snížit administrativní zátěž. Ve spolupráci s Institutem pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví připravilo nový kurz Administrativní pracovník ve zdravotnictví. Díky němu bude možné ve zdravotnictví zaměstnat nezdravotnické pracovníky, kteří budou lékařům a sestrám pomáhat s administrativou. Cílem je zdravotníkům od administrativy ulevit a umožnit jim více času věnovat pacientům.
Zjistit víceVelmi drahé léky na vzácné a život ohrožující nemoci typu cystická fibróza či svalová dyst- rofie by mohly být už od roku 2021 plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojiště- ní, kterou ministerstvo zdravot- nictví pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) do konce roku předloží vládě.
Zjistit víceZatímco v Česku stále zaznívají diskuze o tom, zda má mít zdravotní sestra středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, trend ve vyspělých zdravotnických systémech je jasný: vzdělané sestry s většími kompetencemi. Právě kompetence jsou věc, ve které jsme ale u nás trochu zaspali, což se nyní snaží napravit ministerstvo zdravotnictví. Jako první mají vyšší kompetence dostat sestry v domácí péči, následovat by měly i další segmenty. V návaznosti na potřeby pacientů by také mělo docházet k úpravě a rozšiřování vzdělávání sestřiček tak, aby hned po škole zvládly být součástí multidisciplinárního týmu a některé z nich měly znalosti leadershipu k výkonu vedoucích pozic. Problematice se věnovala konference Vzdělávání sester 30 let poté, kterou uspořádala v pátek 29. listopadu 3. lékařská fakulta UK.
Zjistit víceV tom, aby pacient řádně užíval předepsané léky, hraje bezpochyby důležitou roli i lékárník. Na význam adherence z pohledu lékárníka jsme se zeptali předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti ČLS JEP Mgr. Michala Hojného, podle kterého to, že pacient nebere léky, jak má, může odhalit každý šikovný lékárník dobře zvolenými dotazy. Roli v dodržování léčby ale hraje i to, jak jsou léky zabaleny, označeny, a v neposlední řadě jejich forma.
Zjistit víceBuněčná a genová terapie přináší naději na život terminálně nemocným pacientům s onkologickým onemocněním krve – a do budoucna zřejmě i dalším. Zároveň však s sebou vzhledem k vysoké ceně přináší velké výzvy. Lékaři i plátci si tak musí klást otázku, jak indikovat k léčbě pacienty, kteří by z ní měli mít profit, i jakým způsobem shromažďovat data ilustrující úspěšnost léčby. Otázkou také je, zda do budoucna hledat nové cesty, jakými by bylo možné nákladné moderní terapie zajistit pro pacienty. Problematice se věnovali odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku s názvem Přínosy a výzvy buněčných a genových terapií, který se konal 24. října v Praze.
Zjistit víceZemě V4 tento týden po schůzce ministrů oznámily, že chtějí nakupovat léky společně. Co by to znamenalo pro českého pacienta? Společné nákupy léků mohou napomoci tomu, aby z tuzemského trhu mizely některé přípravky, které nyní chybí. Nezabrání to však všem reexportům. Záměr také naráží hned na několik překážek.
Zjistit více
Poraďte se zdarma se zkušenými klinickými farmaceuty.
Napište na info@pruvodcepacienta.cz nebo navštivte webové stránky e-Poradny Lékového průvodce. z.ú. na www.pruvodcepacienta.cz.
e-Poradna bezpečného užívání léků je podpořena dotací z Ministerstva zdravotnictví ČR.
Studii Inovace pro život, která se zabıvala náklady na léčbu například roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy nebo rakoviny prsu či diabetu, dnes AIFP představila na tiskové konferenci. Moderní léky loni stály veřejné zdravotní pojištění téměř 17 miliard korun, celkem mělo zdravotnictví k dispozici asi 300 miliard.
Zjistit víceZdravotnictví v příštích letech čeká technologická revoluce, která pomocí umělé inteligence a digitalizace zvýší efektivitu zdravotnického systému i lékařské péče o pacienty, jejichž nároky jsou stále větší. Na Česko-izraelském inovačním dni 2019 v Olomouci to dnes řekli izraelští experti na digitální zdravotnictví.
Zjistit vícePacientské organizace nejsou postrachem lékařů, ale jejich důležitým pomocníkem. Poskytují bezplatně služby, které zdravotníci většinou pacientům neposkytují a zdravotní pojišťovny nehradí. Chronicky nemocní stejně jako jejich blízcí potřebují nejen informace o dané diagnóze, ale také pomoc, jak se s ní vyrovnat a naučit se s ní žít. V Česku hlavně díky pacientským organizacím znají pacienti svoje práva. I díky pacientským radám na ministerstvu zdravotnictví nebo ve VZP se mohou pacienti vyjádřit k zákonům a úhradám, i díky pacientským or‐ ganizacím se nemocní dozvídají o nových lécích. Určitě by ale tyto organizace neměly podléhat tlaku farmafirem, které chtějí na trh dostat svůj lék. Zeptali jsme se tentokrát účastníků Fóra názorů: Co by měly dělat pacientské organizace při hájení zájmů pacientů – organizovat „besídky“, anebo jít do tvrdého lobbingu?
Zjistit víceLéčitel by pacientovi především neměl rozmlouvat klasickou léčbu, podpůrná léčba nemusí uškodit. „Základním problémem léčitelství je jakákoliv absence odpovědnosti těchto lidí za výsledek jejich konání. Bohužel jsem viděla případy, kdy to nedopadlo dobře,“ říká v rozhovoru předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová.
Zjistit více
Vzhledem k pokračujícím debatám uvádím argumenty proti legalizaci eutanázie. Výčet je jistě jen orientační a ne úplný.
1. Nejedná se o nesnesitelné bolesti
Argument fyzického utrpení, sám o sobě jistě efektní, již dnes nelze použít. Pro eutanázii se argumentovalo tvrzením, že se jedná o milosrdnou smrt. S představou, že pacient se bolestmi svíjí na lůžku, kolem něj postává skupina lékařů a bezradně krčí rameny. Takto to v roce 2019 není. Z paliativní medicíny se stal obor s vlastní atestací a platí pravidlo, že pacient 21. století, který trpí krutými a zároveň dlouhotrvajícími bolestmi je pacient, který je nesprávně léčen. Fyzický rozměr pacienta a jeho bolesti těla se již v absolutní většině případů zdařilo zvládnout. Úspěšně.
V minulých dílech seriálu jsme se podrobněji věnovali teoretickým východiskům non‑adherence pacientů s diabetem a hypercholesterolémií a představili první praktické tipy, jak adherenci pacientů k léčebným opatřením podpořit. Další kroky vedou přímo do české klinické praxe – od zkušených odborníků zjišťujeme jejich názory a doporučení.
Zjistit více
Nechávám si trvalé bydliště v Praze, i když jsem se přestěhoval. Chtěl bych totiž, aby mě v případě nutnosti záchranka neodvezla do zdejší okresní nemocnice, ale do Prahy. Můj kardiolog ale tvrdí, že v tom, kam záchranka pacienta odveze, nehraje trvalé bydliště žádnou roli. Je to pravda?
ODPOVĚĎ VZP:
Ano, u přepravy pacienta vozidlem zdravotnické záchranné služby to je pravda. Čas hraje u záchranky zásadní roli a je nutné dovézt pacienta do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno poskytnout mu ty zdravotní služby, které potřebuje. Pokud potřebné služby může poskytnout blízká okresní nemocnice, bude pacient převezen tam. . .
Jediná věta je příčinou toho, že se ministrům zdravotnictví obtížně vládne. „Občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči,“ říká neomezený příslib naší ústavy. Proto lékaři i další zdravotnický personál tradičně připomínají, že na jeho naplnění dává stát málo peněz. Se stížností, že budovy chátrají, že lidé jsou přepracovaní a stejně je péče stále hůř dostupná, se zdravotníci tradičně hlásí v říjnu, kdy se rozdělují zdravotnické peníze na příští rok. Bouřím pod vedením krizového štábu zdravotníků tentokrát čelí ministr Adam Vojtěch.
Zjistit vícePro ochranu před chřipkou je třeba absolvovat očkování každoročně, nejlépe už na podzim ještě před začátkem chřipkové sezóny. Očkování proti chřipce patří mezi očkování nepovinná, některé skupiny pojištěnců ho ale mohou mít hrazené z veřejného zdravotního pojištění (vakcínu i aplikaci). Jsou to senioři nad 65 let a další zákonem vyjmenované skupiny zdravotně oslabených a rizikových pojištěnců (viz dále). Ti všichni by měli možnosti bezplatného očkování využít, protože chřipka právě u nich může mít závažné komplikace, může vést ke zhoršení jejich základního onemocnění nebo je i ohrozit na životě. Očkování provádějí hlavně praktičtí lékaři.
Zjistit víceKliničtí farmaceuti z Nemocnice Na Homolce budou opět radit veřejnosti s užíváním léků.
Zjistit víceDostatek pohybu lidí by mohl českému zdravotnictví ušetřit 90 až 130 miliard korun za rok. Pohyb totiž zlepšuje stav pacientů s mnoha diagnózami, včetně obezity, cukrovky a kadiovaskulárních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Vyplynulo to z vyjádření odborníků na dnešní konferenci Pohyb na předpis. Letos se z veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči vynaloží přes 300 miliard korun.
Zjistit víceAdherence, tedy ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat léčebné pokyny, je pro účinek léčby naprosto klíčová. Léky, které pacient nebere, nefungují, a nemocný je tak vystaven většinou závažným komplikacím nedostatečně léčeného onemocnění. Důvodů, proč pacient nespolupracuje, je několik. Aby bylo možné adherenci účinně zlepšovat, je nutné zjistit, proč pacienti léčbu nedodržují. Právě o to se snažil reprezentativní průzkum u pěti set pacientů českých praktických lékařů a internistů. Jaké přinesl výsledky?
Zjistit víceZdravotní pojišťovny mají podle vládního nařízení povinnost zajišťovat místní a časovou dostupnost zdravotní péče pro své pojištěnce. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí vůbec poprvé provedlo kontrolu, zdali svou povinnost plní. Závěry ukázaly, že zdravotním pojišťovnám chybí systém sledování objednacích lhůt, kapacit poskytovatelů a stížností. Závěry kontroly jsou pro zdravotní pojišťovny cennou zpětnou vazbou. Ministerstvo zdravotnictví již chystá opatření.
Zjistit víceNejvyšší správní soud vydal přelomové rozhodnutí: úhrada materiálu je oddělená od úhrady operace. Do zdravotnictví to může přinést miliardy navíc.
Zjistit víceV posledních letech sledujeme nebývalý zájem o alternativní a komplementární přístupy v léčbě onkologicky nemocných. Tak dochází k prolínání jednotlivých přístupů u konkrétních pacientů, o kterých často ošetřující lékaři ani nemusí být informováni. Vztah vzájemných kombinací standardních medicínských přístupů a alternativních postupů nebyl u řady z nich vůbec zkoumán, u některých se dokonce prokázal dopad na zvýšení toxicity či snížení efektivity standardní medicínské terapie. Je jisté, že onkologicky nemocní pacienti se často nechtějí spokojit pouze s důvěrou ve své ošetřující lékaře, ale chtějí vzít své zdraví do vlastních rukou. Tato snaha o kontrolu onemocnění vlastními silami může někdy vést až k fatálním následkům. Jednoznačně je třeba od sebe oddělit alternativní postupy, které jsou definovány jako léčba nahrazující standardní medicínská doporučení a dále komplementární přístupy, které mají formu doplnění standardní terapie.
Zjistit více
Češi utratí ročně za léky přes 25 miliard korun. V některých případech je neopatrně kombinují či špatně dávkují.
Jak je správně užívat, nyní pacientům poradí odborníci online.
Znění úhradové vyhlášky v segmentu všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost vychází z dohody uzavřené v dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami a reflektuje předpokládané nové výkony, které souvisejí s reformou primární péče. Meziroční očekávaný růst úhrad v tomto segmentu je příští rok 900 milionů korun.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví dokončilo úhradovou vyhlášku o úhradách za zdravotní péči pro rok 2020. Vyhláška plně respektuje výsledek dohodovacího řízení mezi zástupci poskytovatelů a zdravotních pojišťoven, kteří navázali na loňský přelomový úspěch a uzavřeli jedenáct ze čtrnácti dohod. Jedná se tak o druhý nejúspěšnější výsledek jednání o úhradách v historii.
Zjistit více
Chystanou úpravu sdíleného lékového záznamu je potřebné brát spíše pozitivně než negativně.
Elektronizace zdravotnictví patří mezi nejambicióznější projekty posledních let. Lékový záznam jako takový známe již od loňska. Nyní má novela zákona č. 378/2008 Sb., o léčivech, umožnit jeho sdílení, respektive nahlížení do údajů o předepisovaných a vydávaných léčivých přípravcích. 1 Osoby vykonávající zdravotnická povolání by tak od příštího roku neměly být odkázány na mnohdy nepřesné či neúplné informace od pacientů. Z technického hlediska se nejedná o nákladné vybudování nového systému, jako tomu bylo například při systému ověřování pravosti léčiv, ale o využití již zpracovávaných dat novým způsobem. Aby k tomu mohlo dojít, je potřeba upravit stávající pravidla.
Navrhovaná úprava je plně v souladu s kýženou digitalizací služeb, zásadami znovupoužitelnosti údajů, sdílené služby veřejné správy, otevřenosti, transparentnosti a uživatelské přívětivosti vůči pacientům.
Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví neprosadil svůj požadavek přidat na zdravotní služby příští rok 25 miliard korun navíc proti očekávání. Ministr vydá úhradovou vyhlášku příští týden.
Zjistit vícePožadavky odborů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) poškozují české zdravotnictví. Navíc nectí uzavřenou dohodu se zdravotními pojišťovnami. Pro příští rok ji malé nemocnice, domácí a následná péče nepodepsaly, protože nebyly splněny jejich požadavky. V roce 2020 půjde na péči z veřejného zdravotního pojištění rekordních 346 miliard korun. Odbory žádají, aby místo navrhovaných 19 miliard korun šlo do nemocnic 45 miliard. Peníze navíc chtějí vzít z rezerv zdravotních pojišťoven.
Zjistit více
Anička je holka jako každá jiná. Ve svých dvanácti letech si hrozně ráda hraje venku s kamarády, jezdí na kole nebo maluje. Něco je však jinak. Anička ani jedno z toho nemůže. Je upoutaná na vozíku a dýchá za ni přístroj. Před rokem jí lékaři diagnostikovali vzácnou nemoc.
Anička je neobyčejný pacient. Její nemoc má jen pár lidí v republice a stejně tak existuje jen jeden lék, který jí může pomoci. V naší zemi funguje léková politika dlouhodobě velice dobře a pacientům s běžnými či obvyklými diagnózami je vždy rychle pomoženo. Ale my chceme víc než to. Musíme myslet i na „vzácné“ pacienty, jako je Anička, kteří z nějakého důvodu mohou užívat pouze jediný lék, často velmi inovativní, jenž na jejich potíže účinkuje. Tito pacienti musí většinou žádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění přes takzvaný paragraf 16, která má však svá přísná pravidla a procesy.
Srovnávat kvalitu péče v nemocnicích může být velmi užitečný nástroj, který motivuje zařízení ze spodní části žebříčku ke zlepšování – a tím zvyšuje kvalitu celého systému zdravotní péče. Jenže zvolit vhodné indikátory kvality, náležitě je měřit a srovnávat nemocnice, které jsou srovnatelné, není nic lehkého. V první řadě je proto třeba vybudovat systém, který kvalitní hodnocení umožní. Problematikou se zabývali odborníci na konferenci Hodnocení kvality nemocnic, která se konala v červenci pod záštitou předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Věry Adámkové na půdě poslanecké sněmovny.
Zjistit více
Hana trpí rakovinou plic v posledním stadiu. Lékařka jí doporučila nový biologický lék, který jí pomohl. Stojí však 100 tisíc měsíčně a pojišťovna ho odmítla proplácet. Musela se tak s ní soudit a při nakonec vyhrála.
O tom, které léky mohou být uhrazeny, rozhodují především ekonomické parametry. Tedy poměr mezi náklady na daný přípravek a tím, co pacientům přináší. Přínos pro pacienta vyplývá z klinických studií, kde se sleduje prodloužení doby přežití anebo prodloužení období, během kterého se pacientův zdravotní stav nezhoršuje.
Limit doplatků na léky pro invalidní důchodce klesne z pěti tisíc na 500 korun
Na jejich základě Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) určil maximální hranici, do jaké může být nový lék standardně hrazen pojišťovnami. „Hodnota lidského života je při vstupu přípravku na trh stanovena ze strany státních orgánů na 1,2 milionu korun za rok,“ řekl LN právník Jan Strnad z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
Problém je však v tom, že Evropskou komisí podporované sdružení vědců Echoutcome vydalo doporučení, které parametr roku života v plné kvalitě (QALY, z angl. quality-adjusted life year) označilo za nevědecký a navrhlo ho opustit. Má totiž řadu problematických vlastností.
Nejde jenom o skandál, že fakticky opatřuje člověka cenovkou jako zboží, ale i o některé paradoxní výsledky. Jeho hodnota je například stejná, pokud matce dítěte, která umírá na rakovinu prsu, prodlouží lék život o dva roky na 50 procent plného zdraví nebo o čtyři roky na 25 procent plného zdraví. Jenže z pohledu matky rozhodně nebudou mít obě možnosti stejnou váhu.
SÚKL ovšem upozorňuje, že daný postup mu předepisuje zákon. „Nám ekonomicky příbuzné státy visegrádské čtyřky mají tuto hranici dokonce nižší než Česko,“ dodala mluvčí úřadu Barbora Peterová. Například na Slovensku je to zhruba 600 tisíc korun.
Zavedení systémů hodnocení kvality jako nástroje pro udržení a zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb doporučila Rada Evropy již v roce 1997. ČR to má ukotveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí.
Zjistit víceKvalitu nemocnice hodnotí laici podle toho, jak se k nim chová personál, zda jsou sestry usměvavé, lékař si udělá čas na rozhovor, postele na pokojích jsou pohodlné a koupelny čisté. Laik asi těžko posoudí, zda nemocnice dobře léčí a operuje, zda její chod je efektivně zorganizován. V tom je výhoda i nevýhoda zdravotníků, protože oni vidí „do kuchyně“ a výhrady k péči dané nemocnice si navzájem sdělí. Neokouzlí je jako laiky, že má nemocnice nejmodernější přístroje, pracují v ní věhlasní profesoři a pochvalně se o ní píše. Předložili jsme lékařům, sestrám, politikům i pacientům následující otázky: Mají vůbec pacienti šanci poznat kvalitní nemocnici? Podle čeho kvalitu nemocnice posuzujete vy, když je potřeba například hospitalizovat někoho vám blízkého? Má cenu kvalitu sledovat na úrovni nemocnice, nebo je to vždy oddělení od oddělení jiné?
Zjistit víceMinistr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes spolu s představiteli všech sedmi českých zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP podepsal Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR.
Zjistit víceKaždý den jsou stovky tisíc pacientů v ohrožení. Jsou jim prodávány neúčinné preparáty a nabízeny nebezpečné terapie. Přesto šarlatáni zůstávají beztrestní, protože jsou chráněni evropskou legislativou. Na absurdnost situace upozorňuje Asociación para Proteger al Enfermo de Terapias Pseudocientíficas, španělská organizace zastupující pacienty poškozené „alternativní“ medicínou, zdravotníky, vědecké pracovníky a další odborníky.
Zjistit víceŠetrnější a ohleduplnější péče o lidi s nevyléčitelnými chorobami už není doménou jen neziskových projektů lůžkových a mobilních hospiců. Pod záštitou ministerstva zdravotnictví se postupně prosazuje i v nemocnicích. Lékaři si na paliativní týmy postupně zvykají a připouštějí, že se o pacienty s hrozivými diagnózami dokážou lépe postarat.
Zjistit více
V debatách kolem zdravotnictví se řeší většinou jeho financování, hrazení léků nebo dostupnost péče. Na okraji zájmu ale bývají práva pacientů. Přitom cílem a důvodem celého systému zdravotní péče je právě pacient. Toto téma otevřela na půdě poslanecké sněmovny členka výboru pro zdravotnictví Alena Gajdůšková (ČSSD).
Jsou zdroje v českém zdravotnictví správně rozdělovány? A váží si lidé úrovně zdravotní péče anebo se zbytečně přecpávají u pověstného švédského stolu?
Tyto otázky si položil zdravotnický think-tank Klub Mederi, který ve středu 12. června ohlásil svůj vznik a při té příležitosti představil výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění Zdravotnictví očima pacientů 2019.
PRAHA 28. června 2019 – Hlas onkologických pacientů byl dnes opět slyšet, tentokrát na ministerstvu zdravotnictví (MZ). S jeho představiteli v čele s ministrem Adamem Vojtěchem zástupci pacientských organizací řešili u kulatého stolu potřeby pacientů s onkologickým a hemato-onkologickým onemocněním. Jde o již třetí společné setkání, jehož se účastnili i zástupci odborných lékařských společností, zdravotních pojišťoven a další odborníci.
Zjistit víceV úhradách zdravotnických prostředků na poukaz nastane od prosince zásadní zlom – namísto drobných příspěvků „všem na všechno“ začnou zdravotní pojišťovny přispívat poměrně zásadně těm, kdo to skutečně potřebují – lidé tak už nebudou dávat desetitisícové částky za invalidní vozíky či sluchadla, zatímco pacienti s vadou zraku dají za brýlové obruby o 150 korun víc, protože tento příspěvek už od pojišťovny nedostanou. Se změnami při projednávání v Komisi pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků souhlasily pacientské organizace i lékařské společnosti. Nic na tom nemění fakt, že po schválení novely zcela nečekaně začalo šířit mediální paniku kvůli zrušeným příspěvkům pár očních optiků a optometristů. O jejich pohnutkách lze jen spekulovat. Zeptali jsme se lékařů: Jak se v novele o zdravotnických prostředcích mění úhrada ve vašem oboru – příznivě, či nepříznivě pro pacienty?
Zjistit víceV posledních letech v České republice přibývá pacientů, obvykle s onkologickým onemocněním, kteří se u své zdravotní pojišťovny marně domáhají léčby doporučené lékařem. Zpravidla jde o drahé biologické léky. Není celkově jasné, na co vlastně mají pacienti během nemoci nárok, kde je hranice, kterou jsou pojišťovny ochotné platit a hlavně – kdo ji určuje.
Zjistit víceNa novele, která urychluje vstup inovativních léků do úhrad, se na ministerstvu zdravotnictví intenzivně pracovalo více než rok. Výsledkem úsilí, do něhož se zapojili pacienti, plátci či výrobci, je kompromisní řešení, k němuž má sice každý účastník své výhrady, všichni jsou s ním ale vesměs spokojeni. Například zdravotní pojišťovny nejsou nadšeny z toho, že při odebrání úhrady léku na vzácná onemocnění by mělo jít doléčení pacientů na jejich náklady nebo že mají platit za data z registru vysoce inovativních léčivých přípravků (VILP), která dokládají účinek léčby. Výrobci pak zase opakovaně poukazují na to, že pokud nedojde k překlopení z dočasné do trvalé úhrady, nejenže musí pacienty doléčit na vlastní náklady, ale ještě platí daně odpovídající běžné ceně terapie. O novele upravující vstup inovací diskutovali odborníci u Kulatého stolu ZD na téma Nová legislativní úprava úhrad orphan drug, inovativních léčivých přípravků a paragrafu 16, který se konal minulý čtvrtek v Praze.
Zjistit víceLékový záznam by měl být v opt-out režimu a bez výjimek, vyslovit nesouhlas s nahlížením by ale mělo být jednodušší, domnívá se Česká lékárnická komora. Právě znalost lékového záznamu ze strany lékárníka se přitom stala hlavním tématem letošního Dne lékáren, který připadá na 20. června. Pacient si totiž dnes sice může díky aplikacím a poradnám ověřit, zda u jím užívaných léků nehrozí závažná interakce, důležitou roli však hrají i individuální faktory, jako je tělesná váha, těhotenství nebo kojení.
Zjistit víceStomatologové už nemají na službách na pojišťovnu prodělávat, praktici mohou lépe pečovat o prediabetiky, gynekologové nebudou mít důvod zvát těhotné zbytečně často.
Zjistit víceŠest nemocnic otestuje fungování a náklady paliativních týmů, které se zaměřují na péči o umírající pacienty. Pilotní projekt začne 1. června a bude trvat 21 měsíců, informovalo včera ministerstvo v tiskové zprávě. Podpoří jej evropské fondy.
Zjistit víceDo Česka by se mohly rychleji dostávat takzvané inovativní léky. I ty drahé na léčbu vzácných nemocí. Pacienti často musí i několik let čekat na to, než se do Česka dostane efektivní biologická léčba. Navíc úřady u každého posuzují, jestli se finančně vyplatí. Právě toto kritérium často léky na vzácné nemoci nesplní. Pacientů je málo, a je tak problém prokázat účinnost léků.
Zjistit vícePojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Novinářům to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.
Zjistit víceMinistr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch se pro Právo vyjádřil k chystanému zrušení náhrady za předepisované brýle.
Zjistit vícePůl milionu lidí v Česku má zkušenost s rakovinou nebo s ní právě bojuje! Mají za sebou chemoterapie, ozařování, operace… Zákeřnou nemoc jim pomáhají porážet lékaři. Ti však nemají čas zabývat se podpůrnou péčí. A tu zajišťuje nezisková organizace Amelie.
Zjistit více„Lépe zaplaceno praktičtí lékaři dostanou za všechny výkony prováděné mimo kapitaci, zejména pak za preventivní prohlídky, screening a péči o diabetiky,“ popisuje základní rysy dohody na příští rok předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
Zjistit víceMagistrát hlavního města bude od ledna 2020 spravovat Nemocnici Na Františku. Koalice se však zatím neshodla s Prahou 1, zda získá i celý objekt.
Zjistit vícePraktičtí lékaři jsou zavaleni administrativou, podle Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP jim zabírá až polovinu času v ordinaci: vyplňují formuláře pro ČSSZ, vypisují poukazy na lázeňskou péči, píší zprávy pro zdravotní pojišťovny. V ČR je cca 6 800 praktických lékařů pro dospělé, každý v průměru pečuje o 1 000 až 1 500 lidí, v odlehlých regionech až o 4 000. Při takovém zatížení je otázkou, zda mají praktici kapacity na větší kompetence. Zeptali jsme se jich: Mají podle vašeho názoru praktičtí lékaři zájem o rozšiřování kompetencí, jak s tím počítá chystaná reforma primární péče, když už teď se mnozí cítí zavaleni? Čeho by se praktici naopak rádi zbavili?
Zjistit víceVětší pravomoci pro praktiky. To si slibuje od chystané reformy primární péče ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (32, za ANO). Jenže plánované změny se nelíbí České lékařské komoře, která tvrdí: chceme přiložit ruku k dílu, jenže se s námi nikdo nebaví.
Zjistit víceZpráva o konci příspěvků na brýle rozhořčila mnohé, novela se ale dotkla většího množství produktů, za které si nyní pacienti připlatí. Podle pojišťoven i ministerstva má ale novela klientům pojišťoven přilepšit, další zdravotnické potřeby naopak čekají větší příspěvky, některé jsou hrazeny nově.
Zjistit víceSoučástí nové organizace je také vytvoření dvou nových výkonů pro praktické lékaře: „Převzetí pacienta po onkologické léčbě do péče praktického lékaře“ (01186) a „Následná prohlídka pacienta s onkologickým onemocněním“ (01188). Přednáška na semináři pro praktické lékaře v rámci BOD 2019 se věnovala nové organizaci péče o pacienty v remisi právě z pohledu úhrad zdravotních pojišťoven.
Zjistit víceZcela zásadním způsobem se změní vyřizování pracovní neschopnosti. Poslanci na svém jednání v pátek 10. května 2019 schválili ve 3. čtení pozměňovací návrh sněmovního tisku 204 poslance Romana Sklenáka. Ten obsahuje úpravy e-Neschopenky dle dodatečných požadavků lékařů a zaměstnavatelů. Systém spustí ČSSZ od 1. 1. 2020 v kompletní a plně funkční podobě, namísto původně plánovaného spuštění ve dvou etapách. Elektronické zpracování přinese výrazné zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými, lékaři a zaměstnavateli.
Zjistit vícePrvní březnovou středu jste měli možnost ptát se na novou organizaci péče o onkologické pacienty v remisi, tedy po úspěšné léčbě, a na onkologickou prevenci u pacientů po prodělaném onkologickém onemocnění předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti J.E.P., Doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA. Nabízíme záznam.
Zjistit víceMenší nemocnice se musejí smířit s užším spektrem služeb, je přesvědčen Pavel Hroboň
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví reaguje na stále častější výpadky léčiv a připravilo novelu zákona o léčivech, která přináší sérii opatření, kterými bude možné flexibilně a pozitivně přispět k řešení nenadálých výpadků z důvodů problémů ve výrobě, nedodání plánovaných dodávek a jiných příčin vedoucích ke stahování léčiv. Stejně tak novela přináší možnost účinně a v odůvodněných případech i preventivně zabránit nežádoucímu reexportu léčiv. „Elementárním cílem navrhovaných změn je zajištění dostupnosti léčivých přípravků pro české pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo nyní novelu odeslalo do meziresortního připomínkového řízení.
Zjistit vícePacientské organizace pochopily, že síla je v jednotě. Aby prosadily kroky zlepšující léčbu a kvalitu života nemocných, spojily se do jedné platformy. Jejich cíle jsou ambiciózní, ale mnohé se jim již podařilo.
Zjistit více
iDnes.cz, 7. dubna 2019 – Nosní kapky, pilulky na bolest, teplotu, kašel či průjem. To je výčet léků, které Češi kupují v lékárně nejčastěji. Ročně za ně každý v průměru utratí asi 1 400 korun, k tomu další tisícovku za doplatky u léků na předpis. Co rok, to nárůst celkové spotřeby léků o víc než miliardu korun. Dohromady tak Češi jen v roce 2017 utratili ze svého za léky víc než 25 miliard. Vyplývá to z posledních dat, která uveřejnil Český statistický úřad.
Mladá fronta Dnes, 22. 3. 2019 | „Děsit se toho, že nějaký lék na trhu chybí, je zbytečné. Téměř každý má náhradu,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Zjistit víceVzájemné působení léků, které pacienti užívají, je podle odborníků podceňované téma. Z průzkumu lékáren BENU například vyplynulo, že 40 % z respondentů si neuvědomuje, že předepsané léky od různých specialistů a jejich vzájemné působení nikdo z lékařů systematicky nekontroluje.
Zjistit víceNa konci roku většina z nás bilancuje a dává si do nového roku celou řadu předsevzetí, co ve svých životech změní, abychom byli v následujícím roce spokojenější a šťastnější. Přestože mnohá předsevzetí jako zhubnutí, skoncování s kouřením apod. se týkají i zdraví, jednu důležitou součást v tomto směru většinou postrádají – preventivní prohlídky.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví letos čelilo kritice za malý růst platů zdravotníků, pomalý vznik některých zákonů nebo přípravu úhradové vyhlášky na příští rok. Zástupci odborné veřejnosti, nemocnic, komor nebo odborů naopak ocenili větší počet mediků, reformu primární péče a přístup k pacientům.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví předložilo do meziresortního připomínkového řízení jednu z nejrozsáhlejších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění v jeho více než dvacetileté historii. Řeší několik oblastí souvisejících s dostupností hrazených zdravotních služeb a reaguje tak na aktuální problémy.
Zjistit více
OTÁZKA:
Kde je stanoveno, jak daleko může pacient mít k lékaři, do nemocnice apod.?
ODPOVĚĎ VZP:
Dostupnost zdravotních služeb je jednoznačně a závazně stanovena platnou legislativou; konkrétně jde o nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Toto nařízení stanoví maximální dojezdové doby, za jaké se pacient musí dostat k poskytovateli zdravotních služeb dané ambulantní nebo lůžkové odbornosti. Nařízení přímo uvádí, že se jedná o dobu jízdy dopravním prostředkem rychlostí, která je přiměřená typu pozemní komunikace a je v souladu se zákonem upravujícím provoz na pozemních komunikacích. Povinností zdravotní pojišťovny pak je (podle § 40 platného zákona o veřejném zdravotním pojištění) zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených služeb. Tuto povinnost pojišťovna plní prostřednictvím sítě svých smluvních partnerů – poskytovatelů zdravotních služeb. A můžeme říci, že VZP má tuto síť ze všech zdravotních pojišťoven nejhustší.
Místo týdnů či dokonce měsíců čekání jen několik dní – takový je dopad metodiky VZP pro rozhodování o úhradě léčby dle paragrafu 16. Rok poté, co největší česká zdravotní pojišťovna metodiku spustila, už má 74 stanovisek, na kterých se dohodla s odbornými společnostmi. Díky nim revizní lékaři mají vodítko, jak rozhodovat o nově přicházejících terapiích, které ještě nemají stanovenou úhradu na SÚKL. Celý proces je tak nejen rychlejší, ale také transparentnější a jednotný napříč republikou.
Zjistit víceNezištně věnují vlastní čas a energii, aby ulehčili nesnadnou životní situaci pacientům hospitalizovaným na pracovištích 1. LF UK a VFN. Dlouhodobě a pravidelně jim zde nabízejí povzbuzení, dobrou náladu i prostor pro rozhovor. Dobrovolníci.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví reaguje na podněty z praxe a přichází s dalším opatřením, jak zdravotníkům snížit administrativní zátěž. Ve spolupráci s Institutem pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví připravilo nový kurz Administrativní pracovník ve zdravotnictví. Díky němu bude možné ve zdravotnictví zaměstnat nezdravotnické pracovníky, kteří budou lékařům a sestrám pomáhat s administrativou. Cílem je zdravotníkům od administrativy ulevit a umožnit jim více času věnovat pacientům.
Zjistit vícePříští rok se mohou invalidé těšit na snížení limitu doplatků za léky. O jakou částku se sníží limit? A jak jsou na tom další skupiny s limity doplatků na léky?
Zjistit víceVelmi drahé léky na vzácné a život ohrožující nemoci typu cystická fibróza či svalová dyst- rofie by mohly být už od roku 2021 plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojiště- ní, kterou ministerstvo zdravot- nictví pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) do konce roku předloží vládě.
Zjistit víceV českých nemocnicích se začne od příštího roku testovat nový systém úhrady. S pacientem „přijdou“ do nemocnice i peníze na jeho léčbu.
Zjistit víceZatímco v Česku stále zaznívají diskuze o tom, zda má mít zdravotní sestra středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, trend ve vyspělých zdravotnických systémech je jasný: vzdělané sestry s většími kompetencemi. Právě kompetence jsou věc, ve které jsme ale u nás trochu zaspali, což se nyní snaží napravit ministerstvo zdravotnictví. Jako první mají vyšší kompetence dostat sestry v domácí péči, následovat by měly i další segmenty. V návaznosti na potřeby pacientů by také mělo docházet k úpravě a rozšiřování vzdělávání sestřiček tak, aby hned po škole zvládly být součástí multidisciplinárního týmu a některé z nich měly znalosti leadershipu k výkonu vedoucích pozic. Problematice se věnovala konference Vzdělávání sester 30 let poté, kterou uspořádala v pátek 29. listopadu 3. lékařská fakulta UK.
Zjistit víceZatímco například ve Velké Británii si mohou pacienti před operací porovnat úspěšnost zákroků z jednotlivých nemocnic, v Česku tuto možnost nemají. Některá zařízení taková data na vyžádání poskytnou, jiná je zveřejnit odmítají.
Zjistit víceV tom, aby pacient řádně užíval předepsané léky, hraje bezpochyby důležitou roli i lékárník. Na význam adherence z pohledu lékárníka jsme se zeptali předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti ČLS JEP Mgr. Michala Hojného, podle kterého to, že pacient nebere léky, jak má, může odhalit každý šikovný lékárník dobře zvolenými dotazy. Roli v dodržování léčby ale hraje i to, jak jsou léky zabaleny, označeny, a v neposlední řadě jejich forma.
Zjistit více
Vláda včera projednala strategický dokument Zdraví 2030. Ten řeší, jak má být zdraví české populace rozvíjeno a věnuje se faktorům, kterého ho ovlivňují, a navrhuje řešení. Hlavními tématy jsou reforma primární péče včetně nové koncepce a rozvoje sítě urgentních příjmů, důraz na prevenci, zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za jejich zdraví. Této oblasti se v lékové problematice věnuje i nezisková organizace Průvodce pacienta ve svém projektu Senior.
Dokument se zaměřuje také na personální stabilizaci zdravotnictví a zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů. Důležitým prvkem je také integrovaná zdravotní péče a propojení systému zdravotnictví a sociální péče.
Buněčná a genová terapie přináší naději na život terminálně nemocným pacientům s onkologickým onemocněním krve – a do budoucna zřejmě i dalším. Zároveň však s sebou vzhledem k vysoké ceně přináší velké výzvy. Lékaři i plátci si tak musí klást otázku, jak indikovat k léčbě pacienty, kteří by z ní měli mít profit, i jakým způsobem shromažďovat data ilustrující úspěšnost léčby. Otázkou také je, zda do budoucna hledat nové cesty, jakými by bylo možné nákladné moderní terapie zajistit pro pacienty. Problematice se věnovali odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku s názvem Přínosy a výzvy buněčných a genových terapií, který se konal 24. října v Praze.
Zjistit víceČlenským státům EU nestačily ani dva roky na to, aby se dohodly, jak má vypadat společné hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Většina z nich, včetně České republiky, nesouhlasí především s povinným přijímáním výsledků HTA na vnitrostátní úrovni, v tom mají podporu Evropského parlamentu. Problémů však projednávaný návrh nařízení o evropském HTA skrývá více. Neúspěch v hledání kompromisu aktuálně Zdravotnickému deníku potvrdilo i stávající finské předsednictví v Radě EU.
Zjistit víceZemě V4 tento týden po schůzce ministrů oznámily, že chtějí nakupovat léky společně. Co by to znamenalo pro českého pacienta? Společné nákupy léků mohou napomoci tomu, aby z tuzemského trhu mizely některé přípravky, které nyní chybí. Nezabrání to však všem reexportům. Záměr také naráží hned na několik překážek.
Zjistit více
Říká se, že v padesáti život nekončí, ale začíná. A je to pravda. Máte před sebou minimálně dvacet až třicet let života a snad i více.
Děti jsou už většinou odrostlé a více či méně samostatné. Takže máte konečně i nějaký čas sama na sebe. Dovolte si o sebe pečovat. Učte se nové věci, poznávejte nové země i lidi a užívejte si svůj život naplno. Myslete na své zdraví, bez něj to totiž nejde.
Poraďte se zdarma se zkušenými klinickými farmaceuty.
Napište na info@pruvodcepacienta.cz nebo navštivte webové stránky e-Poradny Lékového průvodce. z.ú. na www.pruvodcepacienta.cz.
e-Poradna bezpečného užívání léků je podpořena dotací z Ministerstva zdravotnictví ČR.
Lék nemusí vždy zabrat, jindy může dokonce uškodit. Třeba proto, že jste ho zapili džusem či mlékem nebo jedli česnek. Riziko stoupá i s každou další pilulkou, kterou denně spolknete, včetně volně prodejných preparátů. Spolu s Pavlou Mikulcovou, farmaceutickou asistentkou z IKEM, jsme proto připravili průvodce, který vám se správnou léčbou pomůže.
Zjistit víceStudii Inovace pro život, která se zabıvala náklady na léčbu například roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy nebo rakoviny prsu či diabetu, dnes AIFP představila na tiskové konferenci. Moderní léky loni stály veřejné zdravotní pojištění téměř 17 miliard korun, celkem mělo zdravotnictví k dispozici asi 300 miliard.
Zjistit víceDesetina lidí se nedostane k lékaři kvůli dlouhým če- kacím lhůtám. Šesti pro- centům brání peníze.
Zjistit víceZdravotnictví v příštích letech čeká technologická revoluce, která pomocí umělé inteligence a digitalizace zvýší efektivitu zdravotnického systému i lékařské péče o pacienty, jejichž nároky jsou stále větší. Na Česko-izraelském inovačním dni 2019 v Olomouci to dnes řekli izraelští experti na digitální zdravotnictví.
Zjistit více
Výskyt non‐adherence v klinické praxi je alarmující a týká se především léčby vysokého krevního tlaku. Non‐adherence
k antihypertenzní léčbě je častou příčinou pseudorezistence hypertenze k léčbě. Non‐adherenci lze prokázat řadou přímých a nepřímých metod, nejpřesnější se zdá být, kromě užití léků pod dohledem, měření koncentrace antihypertenziv v séru nebo v moči. Klíčové je ovšem položit si otázku, proč pacient neadheruje k terapii, jaký to na něj bude mít dopad a jak jej motivovat k dlouhodobému dodržování léčebných opatření.
Pacientské organizace nejsou postrachem lékařů, ale jejich důležitým pomocníkem. Poskytují bezplatně služby, které zdravotníci většinou pacientům neposkytují a zdravotní pojišťovny nehradí. Chronicky nemocní stejně jako jejich blízcí potřebují nejen informace o dané diagnóze, ale také pomoc, jak se s ní vyrovnat a naučit se s ní žít. V Česku hlavně díky pacientským organizacím znají pacienti svoje práva. I díky pacientským radám na ministerstvu zdravotnictví nebo ve VZP se mohou pacienti vyjádřit k zákonům a úhradám, i díky pacientským or‐ ganizacím se nemocní dozvídají o nových lécích. Určitě by ale tyto organizace neměly podléhat tlaku farmafirem, které chtějí na trh dostat svůj lék. Zeptali jsme se tentokrát účastníků Fóra názorů: Co by měly dělat pacientské organizace při hájení zájmů pacientů – organizovat „besídky“, anebo jít do tvrdého lobbingu?
Zjistit více
Může lékař požadovat po pacientovi platbu za vystavení písemné zprávy, že ho odmítnul přijmout do péče?
ODPOVĚĎ VZP:
Lékař není oprávněn požadovat poplatek za vydání písemné zprávy o odmítnutí přijetí pacienta do péče. Povinnost lékaře jakožto poskytovatele zdravotních služeb vydat v případě odmítnutí pacienta písemnou zprávu, ve které bude uveden důvod odmítnutí, vyplývá přímo ze zákona o zdravotních službách.
Léčitel by pacientovi především neměl rozmlouvat klasickou léčbu, podpůrná léčba nemusí uškodit. „Základním problémem léčitelství je jakákoliv absence odpovědnosti těchto lidí za výsledek jejich konání. Bohužel jsem viděla případy, kdy to nedopadlo dobře,“ říká v rozhovoru předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová.
Zjistit víceLékařka a poslankyně za ANO Věra Procházková chce Sněmovně předložit zákon, který by umožnil umírajícím nevyléčitelně nemocným pacientům podstoupit eutanazii nebo asistovanou sebevraždu. V rozhovoru pro iDNES.cz přibližuje, proč se rozhodla bojovat za eutanazii, jaká je paliativní péče v Česku a jak to vypadá, když už člověk nechce žít.
Zjistit více
Vzhledem k pokračujícím debatám uvádím argumenty proti legalizaci eutanázie. Výčet je jistě jen orientační a ne úplný.
1. Nejedná se o nesnesitelné bolesti
Argument fyzického utrpení, sám o sobě jistě efektní, již dnes nelze použít. Pro eutanázii se argumentovalo tvrzením, že se jedná o milosrdnou smrt. S představou, že pacient se bolestmi svíjí na lůžku, kolem něj postává skupina lékařů a bezradně krčí rameny. Takto to v roce 2019 není. Z paliativní medicíny se stal obor s vlastní atestací a platí pravidlo, že pacient 21. století, který trpí krutými a zároveň dlouhotrvajícími bolestmi je pacient, který je nesprávně léčen. Fyzický rozměr pacienta a jeho bolesti těla se již v absolutní většině případů zdařilo zvládnout. Úspěšně.
„Farmaceutické firmy odkládají vstup na český trh, aby naše nízká cena nekazila cenovou hladinu v bohatších zemích,“ vysvětluje lékař a farmakoekonom Tomáš Doležal jeden z důvodů, proč se inovativní léky dostávají k pacientům v Česku později než v západní Evropě.
Zjistit víceV minulých dílech seriálu jsme se podrobněji věnovali teoretickým východiskům non‑adherence pacientů s diabetem a hypercholesterolémií a představili první praktické tipy, jak adherenci pacientů k léčebným opatřením podpořit. Další kroky vedou přímo do české klinické praxe – od zkušených odborníků zjišťujeme jejich názory a doporučení.
Zjistit více
Karlovi umřel otec ve věku 65 let na rakovinu močového měchýře. Jako u kuřáka u něj bylo několikanásobně větší riziko, že se takový nádor u něj objeví. Jeho nedávnou smrt tak statistici vyhodnotí jako takzvaně předčasnou.
Předčasná úmrtí souvisejí především se špatnou životosprávou. Lze jim do značné míry předcházet zdravým životním stylem nebo preventivními programy na včasný záchyt nemocí.
Statistici nově spočítali, že v letech 2007 až 2016 bylo možné přes 26 procent všech úmrtí v Česku považovat za předčasná, tedy každé čtvrté. Upozorňuje na to vládní materiál s názvem Zdraví 2030, který zdravotní stav obyvatel Česka detailně analyzuje.
V porovnání s Evropou je na tom Česká republika špatně. Zatímco v osmadvacítce bylo v roce 2015 celkem 216 předčasných úmrtí na 100 tisíc obyvatel, v Česku jich bylo 285. „Míra předčasné úmrtnosti není u nás sice tak vysoká jako například v Litvě, Maďarsku nebo Lotyšsku, ale stále se nachází výrazně nad průměrem EU a nemůže se srovnávat se státy západní Evropy,“ konstatují autoři vládního materiálu, jehož cílem je určit směr rozvoje zdravotní péče do budoucna.
„Pokud lidé umírají před 75. rokem života, tak se to pokládá za předčasné úmrtí,“ vysvětlila LN Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu. Mezi hlavní příčiny předčasných úmrtí v Česku patří zejména ischemická choroba srdeční, což je vlastně nedokrvení části srdečního svalu, respektive snížený průtok krve srdcem, a dále některé typy zhoubných nádorů, jako jsou třeba tumory plic a tlustého střeva, jimž lze předcházet omezením kouření a tučné stravy. Relativně vysoký podíl tvoří rovněž nehody, úrazy a úmrtí v důsledku přemíry vypitého alkoholu.
Ze statistik je vidět, že problém se životosprávou se týká hlavně mužů. Předčasně totiž umírá skoro třetina z nich a jen zhruba každá pátá žena. Vliv má i to, kde lidé žijí. V Karlovarském a Ústeckém kraji přesahuje podíl předčasných úmrtí 30 procent, nejnižší je naopak zaznamenán v Praze a Hradeckém kraji (pod 24 procent).
Nechávám si trvalé bydliště v Praze, i když jsem se přestěhoval. Chtěl bych totiž, aby mě v případě nutnosti záchranka neodvezla do zdejší okresní nemocnice, ale do Prahy. Můj kardiolog ale tvrdí, že v tom, kam záchranka pacienta odveze, nehraje trvalé bydliště žádnou roli. Je to pravda?
ODPOVĚĎ VZP:
Ano, u přepravy pacienta vozidlem zdravotnické záchranné služby to je pravda. Čas hraje u záchranky zásadní roli a je nutné dovézt pacienta do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno poskytnout mu ty zdravotní služby, které potřebuje. Pokud potřebné služby může poskytnout blízká okresní nemocnice, bude pacient převezen tam. . .
Americký Kongres bude projednávat návrh zákona Nancy Pelosiové, který by měl zatočit s vysokými cenami léků na předpis. Spojené státy ale nejsou jedinou zemí, která chce s předraženými medikamenty bojovat.
Zjistit víceJediná věta je příčinou toho, že se ministrům zdravotnictví obtížně vládne. „Občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči,“ říká neomezený příslib naší ústavy. Proto lékaři i další zdravotnický personál tradičně připomínají, že na jeho naplnění dává stát málo peněz. Se stížností, že budovy chátrají, že lidé jsou přepracovaní a stejně je péče stále hůř dostupná, se zdravotníci tradičně hlásí v říjnu, kdy se rozdělují zdravotnické peníze na příští rok. Bouřím pod vedením krizového štábu zdravotníků tentokrát čelí ministr Adam Vojtěch.
Zjistit víceMáte možnost poradit se při užívání léků nejen s nejbližšími odborníky. Od roku 2016 mohou Češi diskrétně zadat své dotazy na stránkách Průvodce pacienta v rubrice Léková poradna. Tu letos spolufinancuje ministerstvo zdravotnictví.
Zjistit vícePro ochranu před chřipkou je třeba absolvovat očkování každoročně, nejlépe už na podzim ještě před začátkem chřipkové sezóny. Očkování proti chřipce patří mezi očkování nepovinná, některé skupiny pojištěnců ho ale mohou mít hrazené z veřejného zdravotního pojištění (vakcínu i aplikaci). Jsou to senioři nad 65 let a další zákonem vyjmenované skupiny zdravotně oslabených a rizikových pojištěnců (viz dále). Ti všichni by měli možnosti bezplatného očkování využít, protože chřipka právě u nich může mít závažné komplikace, může vést ke zhoršení jejich základního onemocnění nebo je i ohrozit na životě. Očkování provádějí hlavně praktičtí lékaři.
Zjistit více
Projekt Kanceláře zdravotního pojištění má nemocnicím umožnit benchmarking kvalitativních ukazatelů.
Také data z povinného hlášení nežádoucích událostí umožňují ředitelům nemocnic porovnání.
Kliničtí farmaceuti z Nemocnice Na Homolce budou opět radit veřejnosti s užíváním léků.
Zjistit více
Vzhledem k závažnosti diabetu a množství a charakteru komplikací, které může špatně léčený diabetes 1. i 2. typu vyvolat, vzrůstá význam adherence pacientů k léčebným opatřením. Diabetes ovšem klade na nemocné vysoké nároky – musejí provádět selfmonitoring glykémie, upravit a dodržovat stravovací návyky nejen s ohledem na inzulinoterapii, užívat léky, zahájit pravidelnou fyzickou aktivitu, péči o nohy
a pravidelně docházet na různé kontroly. Jejich adherence je proto nízká a je přirovnávána k psychiatrickým diagnózám. Šance na dobrý klinický výsledek jsou přitom v případě adherentních pacientů trojnásobné oproti non‐adherentním.
Dostatek pohybu lidí by mohl českému zdravotnictví ušetřit 90 až 130 miliard korun za rok. Pohyb totiž zlepšuje stav pacientů s mnoha diagnózami, včetně obezity, cukrovky a kadiovaskulárních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Vyplynulo to z vyjádření odborníků na dnešní konferenci Pohyb na předpis. Letos se z veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči vynaloží přes 300 miliard korun.
Zjistit vícePoslanci na včerejší schůzi Sněmovny schválili novelu zákona o léčivech, která upravuje sdílený lékový záznam pacienta. Úprava byla potvrzená ve sněmovní verzi, která přináší možnost nahlížení do záznamu také lékárníkům, tak jak bylo předpokládáno v původním návrhu, který v červenci vrátil Senát s připomínkami zpět. Novela zákona o léčivech přináší také úhradu léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění ve výši 90 procent.
Zjistit víceAdherence, tedy ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat léčebné pokyny, je pro účinek léčby naprosto klíčová. Léky, které pacient nebere, nefungují, a nemocný je tak vystaven většinou závažným komplikacím nedostatečně léčeného onemocnění. Důvodů, proč pacient nespolupracuje, je několik. Aby bylo možné adherenci účinně zlepšovat, je nutné zjistit, proč pacienti léčbu nedodržují. Právě o to se snažil reprezentativní průzkum u pěti set pacientů českých praktických lékařů a internistů. Jaké přinesl výsledky?
Zjistit víceZdravotnické odbory rozjely kampaň za zachování dnešní sítě nemocnic. Prospěje to spíše jim, anebo pacientům?
Zjistit víceZdravotní pojišťovny mají podle vládního nařízení povinnost zajišťovat místní a časovou dostupnost zdravotní péče pro své pojištěnce. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí vůbec poprvé provedlo kontrolu, zdali svou povinnost plní. Závěry ukázaly, že zdravotním pojišťovnám chybí systém sledování objednacích lhůt, kapacit poskytovatelů a stížností. Závěry kontroly jsou pro zdravotní pojišťovny cennou zpětnou vazbou. Ministerstvo zdravotnictví již chystá opatření.
Zjistit vícePacienti kvůli pochybením lékařů často oslovují média, nejdřív by se ale měli obracet na pojišťovny nebo zřizovatele nemocnice. Uvedly to zástupkyně organizací, které se pomoci pacientům věnují. Případů, které se objevují v médiích, přibývá. Například Česká televize na jaře uvedla dokument Infiltrace o chlapci, který skončil po operaci mandlí v Pardubické nemocnici v bdělém kómatu. Ve dva roky starém případě teď policie obvinila nemocnici a tři zdravotníky.
Zjistit víceNejvyšší správní soud vydal přelomové rozhodnutí: úhrada materiálu je oddělená od úhrady operace. Do zdravotnictví to může přinést miliardy navíc.
Zjistit víceVědecké týmy „chrlí“ stále nové molekuly léčiv na trh, což je pro lékaře a pochopitelně pacienty skvělá zpráva. V České republice ovšem přístup k inovativní léčbě poměrně drhne. Od registrace léku do chvíle, kdy ho pojišťovny začnou pacientům hradit, v tuzemsku uplyne 419 dní, což je druhý nejhorší výsledek v Evropské unii.
Zjistit víceV posledních letech sledujeme nebývalý zájem o alternativní a komplementární přístupy v léčbě onkologicky nemocných. Tak dochází k prolínání jednotlivých přístupů u konkrétních pacientů, o kterých často ošetřující lékaři ani nemusí být informováni. Vztah vzájemných kombinací standardních medicínských přístupů a alternativních postupů nebyl u řady z nich vůbec zkoumán, u některých se dokonce prokázal dopad na zvýšení toxicity či snížení efektivity standardní medicínské terapie. Je jisté, že onkologicky nemocní pacienti se často nechtějí spokojit pouze s důvěrou ve své ošetřující lékaře, ale chtějí vzít své zdraví do vlastních rukou. Tato snaha o kontrolu onemocnění vlastními silami může někdy vést až k fatálním následkům. Jednoznačně je třeba od sebe oddělit alternativní postupy, které jsou definovány jako léčba nahrazující standardní medicínská doporučení a dále komplementární přístupy, které mají formu doplnění standardní terapie.
Zjistit víceAdherence, tedy ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat léčebné pokyny, je pro účinek léčby naprosto klíčová. Léky, které pacient nebere, nefungují, a nemocný je tak vystaven většinou závažným komplikacím nedostatečně léčeného onemocnění. Nový seriál, s nímž se budete na stránkách Medical Tribune setkávat od září do prosince, se pokusí přiblížit vám fenomén (non‑)adherence a přinést formou článků, komentovaných průzkumů a rozhovorů s lékaři a psychology praktická doporučení, jak zlepšit adherenci u vašich pacientů.
Zjistit více
Češi utratí ročně za léky přes 25 miliard korun. V některých případech je neopatrně kombinují či špatně dávkují.
Jak je správně užívat, nyní pacientům poradí odborníci online.
Historicky druhý Den otevřených dveří Ministerstva zdravotnictví se uskuteční 28. září 2019 od 9:00 do 16:00 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky historické budovy a bohatý doprovodný program. Den otevřených dveří proběhne za aktivní účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který společně se svými náměstky osobně provede veřejnost svou kanceláří a přiblíží činnost ministerstva.
Zjistit víceZnění úhradové vyhlášky v segmentu všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost vychází z dohody uzavřené v dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami a reflektuje předpokládané nové výkony, které souvisejí s reformou primární péče. Meziroční očekávaný růst úhrad v tomto segmentu je příští rok 900 milionů korun.
Zjistit vícePoslanci budou dnes projednávat Senátem vrácenou novelu zákona o léčivech. Tedy něco, co by mohlo spolu s dalšími normami zabránit reexportu českých léků do zahraničí. Vyřeší navrhované změny dostupnost léků v Česku? Odpovídá lékárník Martin Dočkal, který provozuje specializovaný web pro lékárníky Apatykář, a byl u řady odborných a politických jednání, která teď mají pomoci českým pacientům.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví dokončilo úhradovou vyhlášku o úhradách za zdravotní péči pro rok 2020. Vyhláška plně respektuje výsledek dohodovacího řízení mezi zástupci poskytovatelů a zdravotních pojišťoven, kteří navázali na loňský přelomový úspěch a uzavřeli jedenáct ze čtrnácti dohod. Jedná se tak o druhý nejúspěšnější výsledek jednání o úhradách v historii.
Zjistit více
Ztratili jste se v množství léků, které užíváte? Máte obavy z nežádoucích účinků či vzájemného ovlivňování léků, tzv. lékových interakcí? Všichni, kteří mají o užívaných lécích pochybnosti, se nyní mohou zdarma poradit se zkušenými klinickými farmaceuty prostřednictvím Lékové poradny. Její provoz opět otevírá nezisková organizace Průvodce pacienta na svých webových stránkách (www.pruvodcepacienta.cz).
Provoz poradny bude hrazen z grantu resortu zdravotnictví. „Děkujeme ministerstvu, že považuje bezpečnou farmakoterapii za prioritu pro finanční podporu. Grant umožní pokračovat v projektu, který tým zahájil již před několika lety a který se setkal se zájmem veřejnosti,“ zdůraznila ředitelka Průvodce pacienta Ivana Plechatá.
Na dotazy pacientů bude odpovídat tým zkušených klinických farmaceutů pod vedením Milady Halačové, vedoucí Oddělení klinické farmacie v Nemocnici Na Homolce (NNH).
Léková poradna Průvodce pacienta usiluje nejen o vyšší bezpečnost farmakoterapie, ale zaměřuje se rovněž na zvyšování lékové gramotnosti pacientů. Je důležité, aby lidé věděli, jak léky užívat, jak je kombinovat s potravou, jak porozumět příbalové informaci, jak se ptát lékaře, jak léky uchovávat, jak postupovat, když si myslí, že se u nich objevil nežádoucí účinek, a jaká jsou rizika samovolného ukončení léčby.
Chystanou úpravu sdíleného lékového záznamu je potřebné brát spíše pozitivně než negativně.
Elektronizace zdravotnictví patří mezi nejambicióznější projekty posledních let. Lékový záznam jako takový známe již od loňska. Nyní má novela zákona č. 378/2008 Sb., o léčivech, umožnit jeho sdílení, respektive nahlížení do údajů o předepisovaných a vydávaných léčivých přípravcích. 1 Osoby vykonávající zdravotnická povolání by tak od příštího roku neměly být odkázány na mnohdy nepřesné či neúplné informace od pacientů. Z technického hlediska se nejedná o nákladné vybudování nového systému, jako tomu bylo například při systému ověřování pravosti léčiv, ale o využití již zpracovávaných dat novým způsobem. Aby k tomu mohlo dojít, je potřeba upravit stávající pravidla.
Navrhovaná úprava je plně v souladu s kýženou digitalizací služeb, zásadami znovupoužitelnosti údajů, sdílené služby veřejné správy, otevřenosti, transparentnosti a uživatelské přívětivosti vůči pacientům.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík dnes v Olomouci podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví (eHealth). Tím se stane dosavadní Národní telemedicínské centrum, které je součástí infrastruktury FN Olomouc a již několik let využívá informační a komunikační technologie pro poskytování zdravotních služeb na dálku.
„Tento moment vnímáme především jako velký závazek do budoucna. Zásadním úkolem je definovat smysluplné oblasti medicíny, v nichž zavedení eHealth povede k systémovému řešení a tedy ke zlepšení prevence, terapie, kvality a bezpečnosti života pacientů se závažnými onemocněními. To vše je nutno doplnit transparentním úhradovým mechanismem tak, aby elektronizace zdravotnictví skutečně začala fungovat pro všechny potřebné občany našeho státu,“ konstatoval prof. Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a odborný garant programu eHealth.
Cílem zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví je sjednocení aktivit na poli eHealth pod jednu organizační strukturu, hledání a zkoumání nových směrů a postupů v dané oblasti, ověřování a zavádění těchto novinek a principů do praxe a v neposlední řadě rozvoj a využití moderních metod v pregraduálním i postgraduálním vzdělávání. Národní telemedicínské centrum je v rámci České republiky lídrem na poli komplexního zaměření na realizaci klinicky výzkumných aktivit v oblasti telemedicíny.
Mezi jednotlivé aplikace telemedicíny patří například konzultace mezi vzdáleným pacientem a lékařem, dálkové monitorování zdravotních a diagnostických parametrů, přenos dat od pacienta k lékaři a konzultace dvou a více lékařů. Pro pacienty i lékaře je telemedicína v mnoha směrech velkým přínosem. Přináší například nesporné zkvalitnění péče, neboť osobní kontakt pacienta s lékařem trvá vždy jen malý zlomek času v porovnáním s dobou trvání léčby. K dalším přínosům patří například zvýšení pocitu bezpečí u pacienta, který má kontakt s ošetřujícím lékařem i z domácího prostředí, zvýšení zájmu pacientů o jejich vlastní zdraví, odlehčení práce lékařů od některých rutinních výkonů s malým přínosem pro zlepšení zdravotního stavu pacienta, získání cenných dat, zvládnutí více pacientů v omezeném čase, včasná detekce zhoršení zdravotního stavu pacientů nebo poruchy implantovaného přístroje.
Na straně pacienta přináší telemedicína kromě již zmíněných pozitiv i nespornou úsporu času. Pro poskytovatele zdravotních služeb přináší telemedicína například úspory lůžkových kapacit či zvýšení produktivity celého zdravotního systému. „Telemedicína může přispět k pozitivnímu vývoji řady ukazatelů zdravotního stavu populace, zlepšení místní i časové dostupnosti péče a zvýšení spojenosti občanů se zdravotní péčí,“ doplnil ministr Adam Vojtěch.
Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví neprosadil svůj požadavek přidat na zdravotní služby příští rok 25 miliard korun navíc proti očekávání. Ministr vydá úhradovou vyhlášku příští týden.
Zjistit více
Komentář advokátů Mgr. Martina Dymáčka a Mgr. Martina Schimmera k projednávané novele zákona o léčivech s přihlédnutím k odpovědnosti farmaceutů za kontrolu informací o pacientovi dostupných v tzv. lékovém záznamu.
Potenciální přístup lékárníka k lékovému záznamu pacienta totiž znamená podstatně přesnější zdroj informací o pacientem užívaných (předepsaných a vydaných) lécích, než mají lékárníci dnes, kdy je takovým informačním zdrojem až na výjimky samotný pacient.
Lékárník tak bude mít přístup k velkému množství informací o aktuální farmakoterapii pacienta, tyto informace bude muset vyhodnotit a případně podle toho vhodně zareagovat (informovat pacienta o vhodných opatřeních, případně pozastavit výdej, provést konzultaci s předepisujícím lékařem apod.). Při porušení těchto povinností nastupuje (spolu)odpovědnost lékárníka za případnou škodu na zdraví pacienta.
Požadavky odborů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) poškozují české zdravotnictví. Navíc nectí uzavřenou dohodu se zdravotními pojišťovnami. Pro příští rok ji malé nemocnice, domácí a následná péče nepodepsaly, protože nebyly splněny jejich požadavky. V roce 2020 půjde na péči z veřejného zdravotního pojištění rekordních 346 miliard korun. Odbory žádají, aby místo navrhovaných 19 miliard korun šlo do nemocnic 45 miliard. Peníze navíc chtějí vzít z rezerv zdravotních pojišťoven.
Zjistit víceDo nemocnic by podle odborů a dalších organizací sdružených v tzv. krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví mělo jít příští rok 45 miliard korun. Chybí podle nich finance na platy i rozvoj nemocnic. Novinářům to řekli jejich zástupci na tiskové konferenci před budovou ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny s ministerstvem se dohodly na 19 miliardách, což je meziročně asi o pět procent navíc. Podle ministerstva odbory nectí dohodu s ostatními pojišťovnami a poškozují celé zdravotnictví. Plošné navyšování platů podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) není řešením.
Zjistit více
Anička je holka jako každá jiná. Ve svých dvanácti letech si hrozně ráda hraje venku s kamarády, jezdí na kole nebo maluje. Něco je však jinak. Anička ani jedno z toho nemůže. Je upoutaná na vozíku a dýchá za ni přístroj. Před rokem jí lékaři diagnostikovali vzácnou nemoc.
Anička je neobyčejný pacient. Její nemoc má jen pár lidí v republice a stejně tak existuje jen jeden lék, který jí může pomoci. V naší zemi funguje léková politika dlouhodobě velice dobře a pacientům s běžnými či obvyklými diagnózami je vždy rychle pomoženo. Ale my chceme víc než to. Musíme myslet i na „vzácné“ pacienty, jako je Anička, kteří z nějakého důvodu mohou užívat pouze jediný lék, často velmi inovativní, jenž na jejich potíže účinkuje. Tito pacienti musí většinou žádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění přes takzvaný paragraf 16, která má však svá přísná pravidla a procesy.
Snahy označit hodnotu QALY „cenovkou lidského života“ odmítám. Není to mantra, ale nic lepšího neexistuje, píše pro LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Srovnávat kvalitu péče v nemocnicích může být velmi užitečný nástroj, který motivuje zařízení ze spodní části žebříčku ke zlepšování – a tím zvyšuje kvalitu celého systému zdravotní péče. Jenže zvolit vhodné indikátory kvality, náležitě je měřit a srovnávat nemocnice, které jsou srovnatelné, není nic lehkého. V první řadě je proto třeba vybudovat systém, který kvalitní hodnocení umožní. Problematikou se zabývali odborníci na konferenci Hodnocení kvality nemocnic, která se konala v červenci pod záštitou předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Věry Adámkové na půdě poslanecké sněmovny.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví v reakci na stále častější výpadky léčiv připravilo novelu zákona o léčivech se sérií opatření, která mají přispět k řešení nenadálých výpadků z důvodů problémů ve výrobě, nedodání plánovaných dodávek i jiných příčin vedoucích k nedostupnosti léčiv. Novela také přináší možnost účinně zabránit nežádoucímu reexportu léčiv. Novelu na včerejším zasedání podpořila vláda ČR.
Zjistit více
Hana trpí rakovinou plic v posledním stadiu. Lékařka jí doporučila nový biologický lék, který jí pomohl. Stojí však 100 tisíc měsíčně a pojišťovna ho odmítla proplácet. Musela se tak s ní soudit a při nakonec vyhrála.
O tom, které léky mohou být uhrazeny, rozhodují především ekonomické parametry. Tedy poměr mezi náklady na daný přípravek a tím, co pacientům přináší. Přínos pro pacienta vyplývá z klinických studií, kde se sleduje prodloužení doby přežití anebo prodloužení období, během kterého se pacientův zdravotní stav nezhoršuje.
Limit doplatků na léky pro invalidní důchodce klesne z pěti tisíc na 500 korun
Na jejich základě Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) určil maximální hranici, do jaké může být nový lék standardně hrazen pojišťovnami. „Hodnota lidského života je při vstupu přípravku na trh stanovena ze strany státních orgánů na 1,2 milionu korun za rok,“ řekl LN právník Jan Strnad z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
Problém je však v tom, že Evropskou komisí podporované sdružení vědců Echoutcome vydalo doporučení, které parametr roku života v plné kvalitě (QALY, z angl. quality-adjusted life year) označilo za nevědecký a navrhlo ho opustit. Má totiž řadu problematických vlastností.
Nejde jenom o skandál, že fakticky opatřuje člověka cenovkou jako zboží, ale i o některé paradoxní výsledky. Jeho hodnota je například stejná, pokud matce dítěte, která umírá na rakovinu prsu, prodlouží lék život o dva roky na 50 procent plného zdraví nebo o čtyři roky na 25 procent plného zdraví. Jenže z pohledu matky rozhodně nebudou mít obě možnosti stejnou váhu.
SÚKL ovšem upozorňuje, že daný postup mu předepisuje zákon. „Nám ekonomicky příbuzné státy visegrádské čtyřky mají tuto hranici dokonce nižší než Česko,“ dodala mluvčí úřadu Barbora Peterová. Například na Slovensku je to zhruba 600 tisíc korun.
Při tvorbě systému hodnocení kvality péče je nutná spolupráce státních organizací, ministerstva a pojišťoven. Hodnotit se musí na základě kvalitních indikátorů kvality, které budou podkladem pro efektivní platby, zaznělo na konferenci „Hodnocení kvality nemocnic“ pořádané 16. července Výborem pro zdravotnictví PSP ČR.
Zjistit víceZavedení systémů hodnocení kvality jako nástroje pro udržení a zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb doporučila Rada Evropy již v roce 1997. ČR to má ukotveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí.
Zjistit vícePacientské organizace sdružují pacienty s určitou diagnózou a mají reálné zkušenosti s kvalitou péče. Jak mohou přispět k tvorbě indikátorů kvality, jsme se zeptali Jany Petrenko z Koalice pro zdraví a PhDr. Ivany Plechaté z Průvodce pacienta.
Zjistit víceKvalitu nemocnice hodnotí laici podle toho, jak se k nim chová personál, zda jsou sestry usměvavé, lékař si udělá čas na rozhovor, postele na pokojích jsou pohodlné a koupelny čisté. Laik asi těžko posoudí, zda nemocnice dobře léčí a operuje, zda její chod je efektivně zorganizován. V tom je výhoda i nevýhoda zdravotníků, protože oni vidí „do kuchyně“ a výhrady k péči dané nemocnice si navzájem sdělí. Neokouzlí je jako laiky, že má nemocnice nejmodernější přístroje, pracují v ní věhlasní profesoři a pochvalně se o ní píše. Předložili jsme lékařům, sestrám, politikům i pacientům následující otázky: Mají vůbec pacienti šanci poznat kvalitní nemocnici? Podle čeho kvalitu nemocnice posuzujete vy, když je potřeba například hospitalizovat někoho vám blízkého? Má cenu kvalitu sledovat na úrovni nemocnice, nebo je to vždy oddělení od oddělení jiné?
Zjistit vícePraktičtí lékaři budou moci provádět více vyšetření pro své pacienty, kteří tak nebudou kvůli nim muset navštěvovat specializovaná pracoviště. Vyplývá to z návrhu seznamu výkonů, který se nyní nachází v připomínkovém řízení a platit začne od příštího roku.
Zjistit víceMinistr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes spolu s představiteli všech sedmi českých zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP podepsal Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR.
Zjistit víceVelký vliv na výpadky má koncentrace výroby do několika málo továren v Asii, proto se začalo i na evropské úrovni vážně hovořit o posílení výroby účinných látek v EU. Jaký je pohled regulátora? Může farmafirmy více přinutit k přesnějším hlášením výpadků? Rozvíjí se v tomto ohledu celoevropské řešení? Na tyto a další otázky se portál zeptal Mgr. Ireny Storové, MHA , ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Zjistit víceKaždý den jsou stovky tisíc pacientů v ohrožení. Jsou jim prodávány neúčinné preparáty a nabízeny nebezpečné terapie. Přesto šarlatáni zůstávají beztrestní, protože jsou chráněni evropskou legislativou. Na absurdnost situace upozorňuje Asociación para Proteger al Enfermo de Terapias Pseudocientíficas, španělská organizace zastupující pacienty poškozené „alternativní“ medicínou, zdravotníky, vědecké pracovníky a další odborníky.
Zjistit vícePodle odborníků imunoterapii využívá pouze polovina pacientů s rakovinou plic, kterým by mohla pomoci. Není sice vhodná pro všechny, ale má zatím nejlepší dlouhodobé výsledky. V současnosti léčbu využívá asi padesát pacientů, do konce roku by se měl jejich počet zvýšit na dvě stě. Problémem je jak váznoucí přesun vhodných pacientů do komplexních onkologických center, tak náklady na léčbu.
Zjistit víceŠetrnější a ohleduplnější péče o lidi s nevyléčitelnými chorobami už není doménou jen neziskových projektů lůžkových a mobilních hospiců. Pod záštitou ministerstva zdravotnictví se postupně prosazuje i v nemocnicích. Lékaři si na paliativní týmy postupně zvykají a připouštějí, že se o pacienty s hrozivými diagnózami dokážou lépe postarat.
Zjistit víceV České republice je obchodovatelných zhruba 8500 různých léčivých přípravků, jež mohou způsobit tisíce lékových interakcí.
Zjistit více
V debatách kolem zdravotnictví se řeší většinou jeho financování, hrazení léků nebo dostupnost péče. Na okraji zájmu ale bývají práva pacientů. Přitom cílem a důvodem celého systému zdravotní péče je právě pacient. Toto téma otevřela na půdě poslanecké sněmovny členka výboru pro zdravotnictví Alena Gajdůšková (ČSSD).
Hodnocení kvality nemocnic
České zdravotnictví je kvalitní. Dokazuje to i evropský zdravotnický spotřebitelský indikátor (EHCI 2018). Česká republika byla vždy pevným hráčem mezi zeměmi střední a východní Evropy, v roce 2018 se umístila na 14. místě. Hlavním rozdílem například od sousedního Slovenska je lepší skóre v oblasti rozsahu a dostupnosti zdravotních služeb. Výsledky v mnoha oblastech zdravotní péče (např. neonatologie, kardiologie, onkologie) se v ČR nadto neustále zlepšují a dosahují hodnot srovnatelných s vyspělými státy EU. Problém českého zdravotnictví tedy není akutní péče, ale obecně průchodnost systémem. A to zejména v situaci, kdy si různé segmenty péče pacienta musí předávat nebo péči o něj efektivně sdílet. Právě na tom se shodli odborníci českého zdravotnictví na konferenci „Hodnocení kvality nemocnic“ pořádanou Výborem pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Jsou zdroje v českém zdravotnictví správně rozdělovány? A váží si lidé úrovně zdravotní péče anebo se zbytečně přecpávají u pověstného švédského stolu?
Tyto otázky si položil zdravotnický think-tank Klub Mederi, který ve středu 12. června ohlásil svůj vznik a při té příležitosti představil výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění Zdravotnictví očima pacientů 2019.
V hrudi jí nebuší srdce, na zápěstí nenahmatáte tep. Krev do žil šestasedmdesátileté Marie ze Slaného totiž nevhání srdeční sval, ale umělé čerpadlo. Lékaři jí ho do těla voperovali přesně před sedmi lety, když jí selhala pravá srdeční komora. „Zachránili mi tím život,“ říká žena.
PRAHA 28. června 2019 – Hlas onkologických pacientů byl dnes opět slyšet, tentokrát na ministerstvu zdravotnictví (MZ). S jeho představiteli v čele s ministrem Adamem Vojtěchem zástupci pacientských organizací řešili u kulatého stolu potřeby pacientů s onkologickým a hemato-onkologickým onemocněním. Jde o již třetí společné setkání, jehož se účastnili i zástupci odborných lékařských společností, zdravotních pojišťoven a další odborníci.
Zjistit vícePoslanci na páteční schůzi Sněmovny schválili ve třetím čtení novelu zákona o léčivech, která upravuje sdílený lékový záznam pacienta. Lékový záznam pacienta umožní lékařům, farmaceutům a zdravotnické záchranné službě při poskytování zdravotních služeb zohlednit stávající lékovou historii konkrétního pacienta. To povede k eliminaci nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitního užívání, což zajistí vyšší míru bezpečí pacienta. Novela zákona o léčivech přináší také úhradu léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění ve výši 90 procent. Předpis nyní zamíří do Senátu. Uvedlo to ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě.
Zjistit víceV úhradách zdravotnických prostředků na poukaz nastane od prosince zásadní zlom – namísto drobných příspěvků „všem na všechno“ začnou zdravotní pojišťovny přispívat poměrně zásadně těm, kdo to skutečně potřebují – lidé tak už nebudou dávat desetitisícové částky za invalidní vozíky či sluchadla, zatímco pacienti s vadou zraku dají za brýlové obruby o 150 korun víc, protože tento příspěvek už od pojišťovny nedostanou. Se změnami při projednávání v Komisi pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků souhlasily pacientské organizace i lékařské společnosti. Nic na tom nemění fakt, že po schválení novely zcela nečekaně začalo šířit mediální paniku kvůli zrušeným příspěvkům pár očních optiků a optometristů. O jejich pohnutkách lze jen spekulovat. Zeptali jsme se lékařů: Jak se v novele o zdravotnických prostředcích mění úhrada ve vašem oboru – příznivě, či nepříznivě pro pacienty?
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví připouští, že situace kolem vysoce inovativních léků i přípravků na vzácná onemocnění není vůbec optimální, respektive ji označuje za jeden „z nejpalčivějších problémů“ v systému veřejného zdravotního pojištění.
Zjistit víceV posledních letech v České republice přibývá pacientů, obvykle s onkologickým onemocněním, kteří se u své zdravotní pojišťovny marně domáhají léčby doporučené lékařem. Zpravidla jde o drahé biologické léky. Není celkově jasné, na co vlastně mají pacienti během nemoci nárok, kde je hranice, kterou jsou pojišťovny ochotné platit a hlavně – kdo ji určuje.
Zjistit víceKaždoročně je odhaleno na osmdesát tisíc nových nádorových onemocnění, naštěstí je však čím dál víc vyléčených pacientů. S odstupem od léčby nádoru je pacient ve vyšším riziku jiných nemocí jako jsou choroby srdce a cév, cukrovka ale i jiné nádorové onemocnění, které lze diagnostikovat pomocí screeningu. Proto nabývá na důležitosti předat sledování onkologického pacienta bez příznaků onemocnění do péče praktického lékaře (PL). „Pravidelné komplexní preventivní prohlídky a screening u PL mají pro pacienta v této životní etapě větší význam než samotné sledování pro původní nádorové onemocnění v ambulanci onkologa,“ vysvětluje v rozhovoru primářka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu Katarína Petráková.
Zjistit víceNa novele, která urychluje vstup inovativních léků do úhrad, se na ministerstvu zdravotnictví intenzivně pracovalo více než rok. Výsledkem úsilí, do něhož se zapojili pacienti, plátci či výrobci, je kompromisní řešení, k němuž má sice každý účastník své výhrady, všichni jsou s ním ale vesměs spokojeni. Například zdravotní pojišťovny nejsou nadšeny z toho, že při odebrání úhrady léku na vzácná onemocnění by mělo jít doléčení pacientů na jejich náklady nebo že mají platit za data z registru vysoce inovativních léčivých přípravků (VILP), která dokládají účinek léčby. Výrobci pak zase opakovaně poukazují na to, že pokud nedojde k překlopení z dočasné do trvalé úhrady, nejenže musí pacienty doléčit na vlastní náklady, ale ještě platí daně odpovídající běžné ceně terapie. O novele upravující vstup inovací diskutovali odborníci u Kulatého stolu ZD na téma Nová legislativní úprava úhrad orphan drug, inovativních léčivých přípravků a paragrafu 16, který se konal minulý čtvrtek v Praze.
Zjistit víceNa novele, která urychluje vstup inovativních léků do úhrad, se na ministerstvu zdravotnictví intenzivně pracovalo více než rok. Výsledkem úsilí, do něhož se zapojili pacienti, plátci či výrobci, je kompromisní řešení, k němuž má sice každý účastník své výhrady, všichni jsou s ním ale vesměs spokojeni. Například zdravotní pojišťovny nejsou nadšeny z toho, že při odebrání úhrady léku na vzácná onemocnění by mělo jít doléčení pacientů na jejich náklady nebo že mají platit za data z registru vysoce inovativních léčivých přípravků (VILP), která dokládají účinek léčby. Výrobci pak zase opakovaně poukazují na to, že pokud nedojde k překlopení z dočasné do trvalé úhrady, nejenže musí pacienty doléčit na vlastní náklady, ale ještě platí daně odpovídající běžné ceně terapie. O novele upravující vstup inovací diskutovali odborníci u Kulatého stolu ZD na téma Nová legislativní úprava úhrad orphan drug, inovativních léčivých přípravků a paragrafu 16, který se konal minulý čtvrtek v Praze.
Zjistit víceLékový záznam by měl být v opt-out režimu a bez výjimek, vyslovit nesouhlas s nahlížením by ale mělo být jednodušší, domnívá se Česká lékárnická komora. Právě znalost lékového záznamu ze strany lékárníka se přitom stala hlavním tématem letošního Dne lékáren, který připadá na 20. června. Pacient si totiž dnes sice může díky aplikacím a poradnám ověřit, zda u jím užívaných léků nehrozí závažná interakce, důležitou roli však hrají i individuální faktory, jako je tělesná váha, těhotenství nebo kojení.
Zjistit vícePéče stomatologů bude dostupnější, praktičtí lékaři mají mít více kompetencí.
Zjistit víceStomatologové už nemají na službách na pojišťovnu prodělávat, praktici mohou lépe pečovat o prediabetiky, gynekologové nebudou mít důvod zvát těhotné zbytečně často.
Zjistit víceIniciativa pro inovativní léčiva (IMI) vytváří skupinu pacienstkých odborníků s cílem posílit úlohu a hlas pacientů v činnostech IMI na strategické i provozní úrovni. Iniciativa do své práce vždy zapojovala pacienty, nyní je však chce zapojit do další úrovně.
Zjistit víceŠest nemocnic otestuje fungování a náklady paliativních týmů, které se zaměřují na péči o umírající pacienty. Pilotní projekt začne 1. června a bude trvat 21 měsíců, informovalo včera ministerstvo v tiskové zprávě. Podpoří jej evropské fondy.
Zjistit víceNa Brněnských onkologických dnech jsme se zeptali odbornice na interakce léčiv v onkologii, PharmDr. Šárky Kozákové, MBA na co si mají (nejen) onkologičtí pacienti dát pozor při užívání léčiv, kdy užívat léky a čím je zapíjet a proč je to důležité.
Zjistit víceDo Česka by se mohly rychleji dostávat takzvané inovativní léky. I ty drahé na léčbu vzácných nemocí. Pacienti často musí i několik let čekat na to, než se do Česka dostane efektivní biologická léčba. Navíc úřady u každého posuzují, jestli se finančně vyplatí. Právě toto kritérium často léky na vzácné nemoci nesplní. Pacientů je málo, a je tak problém prokázat účinnost léků.
Zjistit víceStátní ústav pro kontrolu léčiv vydal rozhodnutí ve zkrácené revizi týkající se léčivých přípravků na boj proti některým autoimunitním chorobám. Odhadovaná úspora je jednou z největších v historii.
Zjistit vícePojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Novinářům to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.
Zjistit více„Omlouváme se, ale nebereme na pojišťovnu.“ Věta, kterou byste už od zubařů neměli slyšet, pojišťovny jim totiž výrazně navýšily úhrady za základní výkony. Penězi motivovaly i praktické lékaře, pediatry a gynekology. Profitovat z reformy budou i pacienti.
Zjistit víceMinistr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch se pro Právo vyjádřil k chystanému zrušení náhrady za předepisované brýle.
Zjistit víceZeptali jsme se: Mají podle vašeho názoru praktičtí lékaři zájem o rozšiřování kompetencí, jak s tím počítá chystaná reforma primární péče, když už teď se mnozí cítí zavaleni?
Zjistit vícePůl milionu lidí v Česku má zkušenost s rakovinou nebo s ní právě bojuje! Mají za sebou chemoterapie, ozařování, operace… Zákeřnou nemoc jim pomáhají porážet lékaři. Ti však nemají čas zabývat se podpůrnou péčí. A tu zajišťuje nezisková organizace Amelie.
Zjistit více
Zrychlit vstup inovací, zajistit finanční udržitelnost systému i minimalizovat počty žádostí o úhradu přes paragraf 16 – to jsou cíle, o něž usiluje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou nyní dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Ze stovky inovativních léků, které
v předchozích dvou letech zaregistrovala Evropská léková agentura, jich totiž v Česku nejsou dostupné téměř tři čtvrtiny, dlouho se táhnoucí řízení na SÚKL brzdí revize s potenciálem stamilionů úspor a žádosti přes paragraf 16 se staly masovým způsobem úhrady léčby. Na druhou stranu je nutno zdůraznit, že vstup léčiv má, na rozdíl třeba od přístrojů, intervencí či vakcín, jasně daná pravidla – která by se ale v závislosti na tom, jak se ministerstvu podaří paragrafové znění zákona, mohla dále zlepšit. O problematice diskutovali odborníci na konferenci Udržitelnost financování zdravotní péče, kterou uspořádala na konci dubna v Praze Academy of Health Care Management.
„Lépe zaplaceno praktičtí lékaři dostanou za všechny výkony prováděné mimo kapitaci, zejména pak za preventivní prohlídky, screening a péči o diabetiky,“ popisuje základní rysy dohody na příští rok předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
Zjistit víceKvůli nedostatku financí musí nemocnice občas odsunout léčbu pacientů, na které už nejsou v rozpočtu peníze. „Stává se nám, že stojíme před dilematem, jestli říct pacientovi, ať si počká na nové období, nebo ať jde do jiné nemocnice. To není dobrá situace,“ řekl LN v rozhovoru ředitel hradecké fakultní nemocnice Vladimír Palička.
Zjistit víceMagistrát hlavního města bude od ledna 2020 spravovat Nemocnici Na Františku. Koalice se však zatím neshodla s Prahou 1, zda získá i celý objekt.
Zjistit víceV oblasti zdravotnických prostředků se odehrál celý rok 2018 ve znamení intenzivní práce na novém systému kategorizace a úhradové regulace pomůcek vydávaných po předepsání na poukaz. Vůbec poprvé v historii se přípravy tak zásadní novely účastnily všechny klíčové subjekty českého zdravotnictví, jichž se tato oblast týká. Podařilo se dosáhnout široké odborné shody. Ta byla rozsáhle prezentována jak politické reprezentaci, tak široké veřejnosti prostřednictvím médií a mnoha konferencí. Také celý legislativní proces proběhl velmi korektně, žádná fáze nebyla vynechána, a i zákonodárci se danému tématu intenzivně věnovali, a když měli jakékoli pochybnosti, tak přicházeli s pozměňujícími návrhy.
Zjistit vícePraktičtí lékaři jsou zavaleni administrativou, podle Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP jim zabírá až polovinu času v ordinaci: vyplňují formuláře pro ČSSZ, vypisují poukazy na lázeňskou péči, píší zprávy pro zdravotní pojišťovny. V ČR je cca 6 800 praktických lékařů pro dospělé, každý v průměru pečuje o 1 000 až 1 500 lidí, v odlehlých regionech až o 4 000. Při takovém zatížení je otázkou, zda mají praktici kapacity na větší kompetence. Zeptali jsme se jich: Mají podle vašeho názoru praktičtí lékaři zájem o rozšiřování kompetencí, jak s tím počítá chystaná reforma primární péče, když už teď se mnozí cítí zavaleni? Čeho by se praktici naopak rádi zbavili?
Zjistit více
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Přibývá nemocných
s rakovinou, kteří hledají záchranu u léčitelů a různých alternativních metod. A jsou ochotni utratit poslední úspory. TÝDEN podnikl malou exkurzi do světa lidí, kteří neváhají brát si vysoké částky od vážně nemocných, i když vědí, že jim nemohou pomoci, nebo jim dokonce škodí.
Větší pravomoci pro praktiky. To si slibuje od chystané reformy primární péče ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (32, za ANO). Jenže plánované změny se nelíbí České lékařské komoře, která tvrdí: chceme přiložit ruku k dílu, jenže se s námi nikdo nebaví.
Zjistit víceMédia náhle objevila, že zdravotní pojišťovny už nebudou nadále přispívat 150 korunami na brýlové obruby a někteří politici hned přispěchali s rozčílením, jaká je to nehoráznost. Nikdo už neřekne, že jde v porovnání s cenami brýlí o zlomek částky a že díky tomu se ušetřily peníze, které mohou jít například na snížení několikatisícových doplatků pro lidi na vozíku. Navíc, nový systém hrazení zdravotních pomůcek nevznikal od zeleného stolu na ministerstvu zdravotnictví, ale za účasti a souhlasu všech „stakeholedorů“ včetně lékařů a zejména pak samotných pacientů.
Zjistit víceZpráva o konci příspěvků na brýle rozhořčila mnohé, novela se ale dotkla většího množství produktů, za které si nyní pacienti připlatí. Podle pojišťoven i ministerstva má ale novela klientům pojišťoven přilepšit, další zdravotnické potřeby naopak čekají větší příspěvky, některé jsou hrazeny nově.
Zjistit víceSoučástí nové organizace je také vytvoření dvou nových výkonů pro praktické lékaře: „Převzetí pacienta po onkologické léčbě do péče praktického lékaře“ (01186) a „Následná prohlídka pacienta s onkologickým onemocněním“ (01188). Přednáška na semináři pro praktické lékaře v rámci BOD 2019 se věnovala nové organizaci péče o pacienty v remisi právě z pohledu úhrad zdravotních pojišťoven.
Zjistit víceSoučástí nové organizace je také vytvoření dvou nových výkonů pro praktické lékaře: „Převzetí pacienta po onkologické léčbě do péče praktického lékaře“ (01186) a „Následná prohlídka pacienta s onkologickým onemocněním“ (01188). Přednáška na semináři pro praktické lékaře v rámci BOD 2019 se věnovala nové organizaci péče o pacienty v remisi právě z pohledu úhrad zdravotních pojišťoven.
Zjistit vícePřednáška o benefitech, rizicích a možnostech očkování onkologických pacientů zazněla v rámci 7. ročníku vzdělávacího programu Onkologická problematika v ambulanci praktického lékaře na BOD 2019. Očkování je součástí moderní léčby onkologických pacientů zvyšující jejich kvalitu života a prodlužující délku života. Správné načasování očkování má u onkologických pacientů daleko větší význam, než u zdravé populace. U očkování onkologických pacientů je nutná vzájemná spolupráce onkologa a registrujícího praktického lékaře se zapojením infektologů a vakcinologů.
Zjistit víceZcela zásadním způsobem se změní vyřizování pracovní neschopnosti. Poslanci na svém jednání v pátek 10. května 2019 schválili ve 3. čtení pozměňovací návrh sněmovního tisku 204 poslance Romana Sklenáka. Ten obsahuje úpravy e-Neschopenky dle dodatečných požadavků lékařů a zaměstnavatelů. Systém spustí ČSSZ od 1. 1. 2020 v kompletní a plně funkční podobě, namísto původně plánovaného spuštění ve dvou etapách. Elektronické zpracování přinese výrazné zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými, lékaři a zaměstnavateli.
Zjistit vícePoslanci chtějí v předloze o sdílení údajů o předepsaných lécích umožnit zásilkový prodej léků na předpis, regulovat reklamu na doplňky stravy nebo zvýšit navrhované úhrady ze zdravotního pojištění za léčivé konopí. Vládní novela je ve Sněmovně po druhém čtení v závěrečném schvalování. Mohlo by se uskutečnit na příští schůzi, která začne koncem května.
Zjistit vícePrvní březnovou středu jste měli možnost ptát se na novou organizaci péče o onkologické pacienty v remisi, tedy po úspěšné léčbě, a na onkologickou prevenci u pacientů po prodělaném onkologickém onemocnění předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti J.E.P., Doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA. Nabízíme záznam.
Zjistit víceVypisovač žádanek či lékař neschopný cokoli léčit. Pacienti se mu vyhýbají a jdou rovnou ke specialistovi či do nemocnice. Léty zažité smýšlení o „zbytečném“ praktickém lékaři má změnit reforma primární péče. Během několika let se má stát praktik základem zdravotnického systému a být pacientovou první volbou.
Zjistit víceMenší nemocnice se musejí smířit s užším spektrem služeb, je přesvědčen Pavel Hroboň
Zjistit víceNedávno jsem byl dotázán náměstkem ministra zdravotnictví, zda je pravdou, že pojem lege artis byl zrušen a již neexistuje. Odpověděl jsem, že tento pojem nikdy nebyl součástí žádného zákona, alespoň takto vyjádřen, ale podíváme-li se do judikatury soudů, existují desítky judikátů, kde je pojem lege artis nebo non lege artis zmiňován a různě definován. Advokát JUDr. Tomáš Sokol kdysi napsal článek, v němž lege artis označil za často používaný pojem neznámého obsahu. Profesorka Právnické fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Císařová označila pojem lege artis za slangový.
Zjistit víceMinisterstvo zdravotnictví reaguje na stále častější výpadky léčiv a připravilo novelu zákona o léčivech, která přináší sérii opatření, kterými bude možné flexibilně a pozitivně přispět k řešení nenadálých výpadků z důvodů problémů ve výrobě, nedodání plánovaných dodávek a jiných příčin vedoucích ke stahování léčiv. Stejně tak novela přináší možnost účinně a v odůvodněných případech i preventivně zabránit nežádoucímu reexportu léčiv. „Elementárním cílem navrhovaných změn je zajištění dostupnosti léčivých přípravků pro české pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo nyní novelu odeslalo do meziresortního připomínkového řízení.
Zjistit víceZdravotní pojišťovny mají zákonnou povinnost zajišťovat svým pojištěncům tzv. místní a časovou dostupnost hrazených služeb. Podle nařízení vlády má být praktický lékař nebo zubař dostupný do 35 minut od místa bydliště pojištěnce, na kardiochirurgii či neurochirurgii by pojištěnec neměl být nucen cestovat déle než 120 minut. Na plánované výkony vymezuje nařízení vlády nejdelší přípustné čekací lhůty, například na operaci katarakty by pacient neměl čekat déle než 30 týdnů. V současné době však existují lokality, kde je dostupnost péče nedostatečná.
Zjistit vícePacientské organizace pochopily, že síla je v jednotě. Aby prosadily kroky zlepšující léčbu a kvalitu života nemocných, spojily se do jedné platformy. Jejich cíle jsou ambiciózní, ale mnohé se jim již podařilo.
Zjistit víceČR přijala v roce 2016 jasnou strategii elektronizace zdravotnictví a postupně ji realizuje. Soustava cílů a opatření Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR na období 2016–2020 ve své realizaci přesahuje horizont roku 2020, ve kterém se prioritně zaměřila na vytvoření základních stavebních kamenů elektronizace zdravotnictví. Zejména se jedná o vytvoření organizačního a právního rámce elektronizace a technické a informační infrastruktury s cílem dosažení navzájem spolupracujícího prostředí pro všechny uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví.
Zjistit více
iDnes.cz, 7. dubna 2019 – Nosní kapky, pilulky na bolest, teplotu, kašel či průjem. To je výčet léků, které Češi kupují v lékárně nejčastěji. Ročně za ně každý v průměru utratí asi 1 400 korun, k tomu další tisícovku za doplatky u léků na předpis. Co rok, to nárůst celkové spotřeby léků o víc než miliardu korun. Dohromady tak Češi jen v roce 2017 utratili ze svého za léky víc než 25 miliard. Vyplývá to z posledních dat, která uveřejnil Český statistický úřad.
O úhradě léčivých přípravků na vzácná onemocnění má nově rozhodovat odborná komise. Výdaje na ně totiž strmě rostou.
Mladá fronta Dnes, 22. 3. 2019 | „Děsit se toho, že nějaký lék na trhu chybí, je zbytečné. Téměř každý má náhradu,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Zjistit víceS vyšší spotřebou léků narůstá počet nechtěných lékových interakcí, kdy se neplánovaně účinek léků zvýší, sníží nebo změní. V těch nejzávažnějších případech mohou dopady být až fatální. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podle asociace mohou lékové interakce v ČR zabít více než 200 lidí ročně a způsobit škody za 850 milionů korun.
Zjistit víceVzájemné působení léků, které pacienti užívají, je podle odborníků podceňované téma. Z průzkumu lékáren BENU například vyplynulo, že 40 % z respondentů si neuvědomuje, že předepsané léky od různých specialistů a jejich vzájemné působení nikdo z lékařů systematicky nekontroluje.
Zjistit vícePráva pacianta, která jsou zakotvena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.
Zjistit vícePráva pacianta, která jsou zakotvena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.
Zjistit více
Průvodce pacienta, z.ú.
Pštrossova 10
Praha 1, 110 00
info@pruvodcepacienta.cz
Léková poradna a tyto webové stránky jsou provozovány za podpory MZ ČR.